Rozdelená spoločnosť
Sebastián Jahič (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497536/bmid_rozdelena-spolocnost-4FQ-497536.jpg
5
5
5
Západná spoločnosť je kultúrne a politicky rozdelená. Súčasná trhlina sa začala otvárať v máji 1968, keď vo Francúzsku došlo k prvej zásadnej povojnovej zrážke medzi konzervatívnymi a progresívnymi silami. Rozdelenie odvtedy trvá a prelialo sa aj do koryta slovenských špecifík. Protistrany si už prakticky nerozumejú; imigrantská kríza a proticovidové opatrenia vytvorili dve bezmála paralelné spoločnosti. Slovné spojenie „občianska studená vojna“ sa skloňuje čoraz častejšie. Autor vidí podstatu sporu v odlišnej skúsenosti dvoch spoločenských skupín s globalizáciou. Kým jedna vnímala stieranie hraníc a kultúrne uvoľňovanie pozitívne, druhá to cítila opačne. Nevyrovnané reflektovanie ich postojov v médiách naprieč celým Západom viedlo k vzájomnému nepochopeniu, nedôvere a nevraživosti. Demokratickou odvetou za túto disproporciu je aktuálna vlna populizmu. V roku 2022 sa však zdá, že sa táto zásadná príčina rozdelenia vytráca: v dôsledku vojny na Ukrajine už stieranie hraníc nebude pokračovať ako doteraz. „Tektonické platne“ multipolárneho sveta sa dali do pohybu. Túto situáciu musíme chápať ako príležitosť na nový konsenzus, ktorý prekoná doterajšie rozdelenie spoločnosti tým, že vyzdvihne piliere slobody a bezpečnosti, ktoré sú oba nemysliteľné bez ochrany kultúrnej osobitnosti Západu. Publikácia Rozdelená spoločnosť je zbierkou piatich esejí, v ktorých autor konfrontuje najrôznejšie problémy súvisiace s kultúrno-politickým rozdelením a hľadaním možností na nový spoločenský konsenzus.... celý text
Přidat komentář
Pan Jahič se zde pokouší říct mnoho na relativně malém prostoru. Několik z esejí obsažených v "Rozdělené společnosti" mělo původně vyjít v jiné publikaci, konkrétně "Svrchovanost", kterou redigoval prof. Drulák; pan Jahič sa však eventuálně zřekl účasti na této publikaci z důvodu proruské orientace několika dalších příspívajících autorů. Tuto zásadovost si u pana Jahiče ctím.
Jahič definuje současný společenský spor jako populismus vs liberalismus. V první kapitole se zabývá právě tímto rozdělením a pokouší se jej překonat konstrukcí "hodnotové syntézy", která by v sobě pojala obě strany. Tato syntéza má obsahovat dva klíčové prvky (cituji):
"1. uznanie, že súčasná úroveň slobody ostane zachovaná vrátane práv etnických menšín, ako i garanciu demokratických inštitúcií a politického pluralizmu,
2. uznanie, že parlamentný demokratický systém slúži primárne domácemu obyvateľstvu, pričom kľúčové je predchádzať zásadným demografickým zmenám v neprospech domáceho obyvateľstva; prisťahovalectvo je prípustné „iba v miere plne integrovateľnej pôvodným obyvateľstvom pri zachovaní vedúceho postavenia pôvodnej národnej kultúry“."
V druhé kapitole sa zabývá tím, co považuje za ideové předchůdce globalismu; ve třetí debenoistovským konceptem spojení nekonformní pravice a levice (velice aktuální na Slovensku, viz potenciální koalice Smer-Republika), ve čtvrté se staví proti snaze křesťanské pravice přivlastnit si pojem "konzervativismus" (na Slovensku opět velice aktuální), v páté se zabývá velice originálním konceptem omnipluralismu, který v teorii vypadá báječně, ale v praxi je asi neprosaditelný (což autor sám uznává a označuje jej za "ideál").
Opakuji: Pan Jahič se zde pokouší říct mnoho na relativně malém prostoru. To znamená, že se ve své analýze omezuje na všeobecné teze a nejde do detailů. Mnoho pak zůstává nevyřčeno; je však nutné znát autory, na které se Jahič odvolává, a pak čtenáŕ bude mít úplný obraz o autorově úmyslu a premisách jeho myšlení.
"Rozdelená spoločnosť" pro mě byla velice podnětnou knihou o současném světě. Mrzí mě, že autor neplánuje na poli politické polemiky dále pokračovat. Mohli jsme mít našeho slovensko-českého de Benoista.