Rozetmění

13.08.2020

Právě jsem dočetla závěrečný díl mé nejoblíbenější fantasy série. Byla to sakra skvělá jízda, na kterou jen tak nezapomenu. Dostala jsem odpovědi na všechny otázky, které jsem si během čtení Miina příběhu kladla. Ještě než jsem se dala do čtení Rozetmění, jsem byla připravená na zklamání, protože někteří lidi tento díl kritizovali. Nakonec jsem ale byla příjemně překvapená. I přes délku knihy a některé roztahané pasáže, bych nevynechala ani jednu stránku, protože autorův styl psaní je pro mě neuvěřitelně čtivý. Zejména mě překvapila hloubka všech emocí týkajících se hlavní hrdinky. V Rozetmění mi totiž Mia připadala nejlidštější v každém slova smyslu. Teď se ještě vyjádřím k jedné konkrétní věci, takže pozor na SPOILERY.

Návrat Trica mi ze začátku přišel jako dobrý nápad, ale pak mi dost rvalo srdce číst znovu o tom, jak ho Ashlinn zavraždila a "přivlastnila" si Miino srdce. Jejich vztah mi v druhém díle vlastně vůbec nevadil, ale tady jsem si vážně přála, aby se Mia s Tricem dali znovu dohromady. Nakonec to nevyšlo a k mému překvapení mi to až tak nevadí, protože se spolu hrozně hezky rozloučili, všichni si odpustili a ukázalo se, že Tric má srdce na správném místě. Byl pro mě nejlepší postava z celé série, a proto pro mě zůstává nejoblíbenějším dílem Nikdynoc. Po přečtení bonusu, který mě docela potěšil :D, jsem si uvědomila, že to vlastně skončilo nejlíp, jak mohlo a Ashlinn jsem tu vraždu taky odpustila. :)

Takže si prosím přečtěte, jak to celé dopadne. Myslím, že vám u čtení nezůstane oko suché, pořádně se zasmějete a ke konci si budete nervozitou okusovat nehty. Poznámek pod čarou je tam méně než v předchozích dílech, zato čuňačinek vás čeká hodně. :D