Rozhovory o ženách a lásce

„Tak se v erotické oblasti často stává, že muž si a priori, jako Chateaubriand, vybásní nějaký fantôme d'amour, neskutečnou ženu, a té věnuje svou vášeň. U ženy to bývá neobyčejně neobvyklé, a nikoli jenom náhodou, nýbrž zásluhou její chudé obraznosti, charakteristické pro ženskou duši.

Salome je obdařena stejně živou obrazností jako muž, a protože její snový život je skutečnější a důležitější část jejího života, její ženství je vychýleno k mužství. K tomu ještě přidejme, jak legenda velice zdůrazňuje její neporušené panenství. Přemíra tělesné panenskosti, přemrštěná péče o prodloužení tohoto stavu bývá u ženy spojena s mužským rázem. […] Tak se všechna její ženskost vybíjí imaginární dimensí.”

Pche… Jak je možné, že muži definují ženskost v různých obdobích tak různě? Často je fantazie přisouzena ženství – žena údajně žije obrazností, zatímco muž vůlí… a tady je to zase naopak… je to všechno podfuk.