Rozhovory pod věží
Max Kašparů (p)
Osvědčený průvodce pravdami víry, modlitby, svátostmi a Desatera. Kniha vtipně usnadňuje pohotovou orientaci v každodenním prožívání víry. V jednom rozhovoru se přiznal, že se pozorně chrání před třemi chorobami současnosti. Před diktaturou korektnosti, bezbřehým liberalismem a zblázněnou tolerancí. Odmítá se jim přizpůsobit. Pokud jde o jeho názory v oblasti církevního života, odmítá žasnout, tleskat a přizpůsobit se, jde-li například o postupující neúctu ke svátostem, hlavně k Eucharistii. Odmítá se přizpůsobit ústupkům a povrchnostem při takzvaném hledání „nových, široce otevřených pastoračních cest“ a podbízení se v tomto směru dnešní době, světu, který se chce hlavně bavit. A když se bavit, tak už i v kostele. Max Kašparů proto bývá nesrozumitelný těm, kteří v duchovním životě preferují rádoby intelektuální pozérství, kavárenský snobismus, jalový „jakobysmus“ a hru na katolickou víru.... celý text
Přidat komentář
Při četbě této knihy jsem dospěla k závěru, že člověk nemusí být věřící křesťan, aby vyznával křesťanské hodnoty. Většina názorů psychiatra a kněze Maxe Kašparů ( na rodinu, vztahy, životní hodnoty či současnou společnost) mi byla velmi blízká a vyjadřovala to, nad čím se člověk denně zamýšlí při četbě novin, sledování médií, setkávání se s lidmi… Takže je milé, že jeden „nepřizpůsobivý občan“ (jak sám sebe nazývá) umí tohle nejen jasně zformulovat, ale dokáže také stát pevně za svými názory a postoji. A i když se některé věci v knize opakují,není vůbec špatné si je připomenout.
Některé myšlenky:
„…všechno, co děláme poctivě přináší radost.“
„Společenské klima je ovšem uměle programované pro obdiv abnormalit.“
„Nezuří zde boj mezi Východem a Západem ani Severem a Jihem, ale mezi stále se zvětšujícím počtem deprivantů a zbytkem slušné společnosti.“
„Co dítě slyší od rodičů to ho informuje. Co dítě u rodičů vidí to ho formuje.“
„Pokora je výsadou moudrých.“
„Žijeme v diktatuře lidských práv bez odpovědnosti a povinnosti.“
„Hodnoty, pokud přežívají, jsou zesměšňovány spolu s těmi, kdo se k nim hlásí.“
A mnoho dalších…. A také pěkné fotografie Štěpána a Petra Václavka.
Max Kašparů, lékař duše i těla, jako řeckokatolický kněz a psychiatr rozumí lidské duši a snaží se poučit a pomoci i řadou svých knih, psaných srozumitelným způsobem. Vede čtenáře k tomu, aby vytvářely krásné vztahy s Bohem, v rodině i ve společnosti. Svými odpověďmi, na dotazy M. Lžičiara učí, jak se snažit svůj život prožít co nejhodnotněji.
Už dlouho jsem nic tak trefného nečetla. Dlouho jsem seděla před reprodukcí návratu marnotratného syna a předčítala jsem si kus kapitoly z knihy.
Pan doktor je člověk, s kterým si " notuji". Výstižný, stručný. Vysoce vzdělaný a pokorný. Jeho knihy používám a doporučuji studentům, kteří se zajímají o psychologii, filosofii, morálku. Skvělá "učebnice" pro život.
Moudrý muž, moudrá kniha. Není asi třeba psát víc, kniha je plná životních zkušeností člověka, kněze a psychiatra. Příručka pro život, a to nejsem věřící.
Autorovy další knížky
2008 | Do výšky volím pád |
2015 | O zemi beze studu |
2020 | Deset kroků k radosti |
2007 | Třicet případů aneb Malé, bílé, kulaté |
2006 | Hypnóza, pastorální kauza |
Kniha vzdělaného člověka, s kterým můžete v některých otázkách nesouhlasit, ale je dobré znát jeho názory, při čtení s ním polemizovat, diskutovat, nebo jen souhlasit. Rozhodně jsem rád knihu zakoupil, četl a znovu v ní listuji a snad mi umožňuje smysluplně naplnit mé dny života .Jeden z dobrých informačních zdrojů společně s Anthony de Mello na cestě ...