Rozhovory s českými lingvisty III
Eva Lehečková , Jan Chromý
Rozhovory s českými lingvisty III představují dalších deset interview s významnými českými jazykovědci: prof. F. Čermákem, prof. K. Kučerou, prof. A. Macurovou, doc. L. Nebeským, prof. J. Panevovou, dr. N. Savickým, doc. Z. Starým, prof. K. Šebestou, prof. R. Šrámkem a prof. J. Vintrem. Struktura a forma rozhovorů zůstává stejná jako u prvních dvou svazků (Dauphin 2007, Akropolis 2009) - každému ze zpovídaných jazykovědců kladou otázky dva mladší kolegové. Okruhy otázek jsou dva: zaprvé společné otázky obecné, které se vztahují k externím dějinám lingvistiky a k chronologickému vývoji odborného zájmu a působení daného badatele, zadruhé otázky specifické, zaměřující se na vlastní dílo zpovídané osobnosti. Publikace je posledním dílem projektu rozhovorů s českými jazykovědci, jehož hlavním cílem je přispět mozaikou různých perspektiv k poznání a pochopení dějin české jazykovědy v druhé polovině 20. století. Přináší výběrové bibliografie a životopisné medailony jednotlivých mluvčích, součástí je i obrazová příloha. Tento svazek zároveň obsahuje jmenný rejstřík pokrývající obsah všech tří svazků.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem si pujcil nahodou v knihovne, kde cas od casu vybiram stylem mistra Hanuše. Narozdíl od monografií o jazyce můžete nahlédnout pozadí udržování jazyka v jeho komplexnosti a stát se pravděpodobně na chvíli i jedním z posluchačů zpovídaných pedagogů. Přínosem pro mne, nelingvistu, byl nahlédnuti do uvažování lingvistů, částečného vhledu do problematiky jazyka z pohledu neslyšících, o kterém jsem nevěděl nic. Dostal jsem filosofickou lekci o komunismu a historii revolucí Dále jsem se seznámil s experimentálni poezií jednoho ze zpovídaných a pořídil si jeho sbírky k prostudování. Nekteré pasáže jsem mohl posoudit z vlastní zkušenosti, jako střídání preferovaných jazyků a vyučování v průběhu politických událostí - čeština - francouzština - němčina - ruština - angličtina. Vyslechl si vzpomínky na mé oblíbené autory(např. Igora Němce), kteří zpovídané učili. A hlavně se seznámil s lidmi s rozhledem po nástroji, kerý ve velké míře determinuje naše uvažování. Zopakoval si zásady, které by si měl osvojit každý: např. Nebudeš oslňovat černokněžnickým vyjadřováním. Nebylo to tak složité čtení jako odborná literatura, ani tak plytké jako populární psaní o všem a o ničem pro všechny.