Rozhovory s katem
Kazimierz Moczarski
Podtitul: [deník zpovědí válečného zločince Jürgena Stroopa] Záznam rozhovoru příslušníka polského protinacistického odboje s válečným zločincem Jürgenem Stroopem, který čekal na rozsudek smrti. Moczarski, příslušník Armii Krajowej, byl stalinským režimem uvězněn za údajnou protistátní činnost. Celu sdílí s bývalým nacistickým pohlavárem Jürgenem Stroopem, čekajícím v polském vězení na vykonání rozsudku smrti. Polský odbojář společného pobytu využívá k rozhovorům o ideových postojích a životě příslušníka SS. Líčení života válečného zločince, jenž nadále, tváří v tvář smrti, sdílí ideje nacionálního socialismu. Přílohu tvoří základní informace o autorově životě, věznění a vzniku samotné knihy.... celý text
Přidat komentář
Skvělá historie faktu, ani po válce neskončily absurdně dramatické situace, jako sdílení vězeňské cely okupantem a odbojářem.
Zaujímavá spoveď, či je skutočne autentická alebo len zbožné prianie vie iba autor sám....
Zajímavý příběh,zajímavá zpověď. Nemá smysl hodnotit jednotlivé pasáže či vytržení části z kontextu dané doby. Prostě tak to bylo a historie se neptá co kdyby. Není třeba komentovat průběh historie a následky pro celou Evropu. Doporučuji do škol jako povinnou četbu!
Nemůžu než jít proti proudu. Hovořit o této knize jako o záznamu zpovědi Jürgena Stroopa a sondě do duše tohoto nacistického zločince považuji za značně nadsazené.
Očekával jsem knihu o muži, jeho pocitech a povaze, která byla formována danou dobou a prostředím. Předkládané útržky rozhovoru však působí tendenčně, zkonstruovaně a především nedokončeně. Výsledek spíše jen mapuje život Jürgena Stroopa a posiluje představu muže, který plnil rozkazy a zastával postoje nezbytné pro strmý kariérní postup.
Je až s podivem, jak málo se toho Moczarski za 255 dní strávených ve společné cele o tomto muži dozvěděl.
Velice bizarní.... skvělý popis a vyprávění ale tyhle naše bolševické dějiny, kdy byli hrdinové dávání do vězení spolu s vrahy jsou děsivé.
Veľmi dobrá sonda do mysle presvedčeného nacistu, generála SS. Pripomína mi to spomienky Leona Degrelleho, ktorý taktiež bez problémov opisuje veci, ktoré prežil, vykonal a necítil sa byť vinným, lebo len posluchal prikazy /oba prípady/.
Stroop vo svojich spomienkach uvadza, ako by europa po vyhratej vojne nemeckom vyzerala, bez problémov a škrupúľ hovorí o likvidácii varšavskeho geta, o mystických germánskych symboloch, čistej rase, no na druhej strane zatlka najmä nemecké straty, glorifikuje svojich nadriadených
Celkem to šlo,ale připadalo mi to docela podivně psáno a také dost pochybuji,že tam autor byl nějak náhodou.Na druhou stranu co měl dělat,když tam byli jen oni dva.To by měli mlčet?Dost pochybuji,že by to vydrželi.Myslím,že se spíš počítalo s tím,že jeden druhého napadne.Ale protože taky z různých dokumentů vím,že příslušníci AK byli dost vysazení na židy,tak jim to povídání asi docela šlo.
Je to velice sugestivní kniha, jenom jsem nepochopila mentalitu autora, nebot se zůčastnil v boji proti nacismu a najednou si s ním povídá, no ano sice je osud svedl do stejné cely, ale já tam po válce potkat nacistu, který vstoupil do dějin povstání varšavského gheta, tak bych ho snad ušktrtila holýma rukama, ale jinak si myslím, že tato kniha asi pravděpodobně byla zcenzorovaná nebot v novém vydaní již jsou popsany autorovy osudy po propuštění z vězení.
Naprosto bravurní kousek. Velmi dobře napsáno a vynikající vhled do mysli architekta zničení varšavského gheta. Ironií osudu bylo, že na jedné cele byl generál Zbraní SS a s ním polský vlastenec.