Rozinka
Kamila Holásková
Julie pracuje jako pečovatelka v domově pro seniory, má pár let po maturitě a moc neví, jak naložit se životem. Svého přítele Davida má sice ráda, ale… už to, že dost pije, je příčinou mnoha neshod. V rámci svojí práce vyslechne Julie spoustu příběhů lidí, kteří byli leckdy vystaveni i těm nejtěžším výzvám… Nelehké osudy jejích „svěřenců“ jí vlastně nakonec pomáhají v nasměrování vlastního života… Přičemž největší radostí i oporou se pro ni stává černý mopslík jménem Rozinka.... celý text
Přidat komentář
Mě se tedy kniha moc líbila.Dostala se mi v knihovně do ruky víceméně náhodou a jsem za to ráda.
Podle obálky a anotace jsem čekala příběh, který bude o soužití se psem. Mladá Julie pracuje jako pečovatelka v penzionu pro seniory a tamní obyvatelé jí vypráví své životní příběhy. Samotný život Julie je v knize pouze okrajový. Knihu jsem dočetla pouze proto že jsem chtěla vědět, kdy že se objeví ten pes.
Kniha se jmenuje podle pejska Rozinky ,ale není o něm ,ale o obětavém životě jeho paničky.Příběh Julie ,která pracuje v domově pro seniory- jako pečovatelka.Přiblíží nám život lidí v domově a jejich osudy a to ji pomůže také řešit svůj vlastní život.Četla se dobře.
Knížka mě moc bavila.Priznam se že jsem si ji vybrala podle obálky hned mě oslovila.Téma stáří zpracované jemně a citlivě.
Od knížky jsem čekala trošku něco jiného vzhledem k tomu, že se tam zmiňuje pejsek Rozinka. Byla pro mě dost těžká tématem nicméně ji hodnotím kladně. Bylo by fajn, kdyby měla pokračování, hlavní postavu jsem si oblíbila ale bohužel o ní toho v knize tolik nebylo. Některé příběhy lidí v domově byly dost drsné. Trošku mi vadilo, že většinou muži byli za pěkné s....ě.
Knížka se mi moc líbila, smlsla jsem si na ní. Zabývá se tématem, které je u nás stále v zadních řadách debat-lidmi v domovech seniorů, jejich životem v tomto prostředí, jejich příběhy, problémy, ale také charaktery jednotlivých ošetřovatelek.
Kniha mě zaujala, protože píše o vlastně o mé práci.
Přišlo mi to ale jako příběh na pokračování v nějakém časopise.
O samotné hlavní hrdince se jednalo okrajově, každá kapitola měla příběh o klientovi domova seniorů. A vždy končí happy endem...
Vše zalité růžovou barvou. Ale takhle to v životě opravdu není, bohužel.
Čekala jsem víc.
I nějaké rozuzlení, co se týká Julie.
Samotný příběh hlavní hrdinky Julie mě příliš nezaujal. Mnohem zajímavější mi přišlo vypravování životních osudů od klientů domova důchodců.
Knížka mi vůbec nesedla. Téma není špatné, ale je to psané hodně těžkou rukou. Všechny postavy mluví velice nepřirozeně, příběhy seniorů jsou okatě moralistické, k hlavní hrdince jsem si nedokázala najít žádný vztah, i když je to takový Mirek Dušín v sukních. Při čtení se mi opakovaně vracela myšlenka, že autorka určitě psala ve škole moc pěkné slohy.
Podle obálky jsem čekala něco jiného,ale nakonec mě knížka mile překvapila. Jde o vyprávění Julie, která se stará o seniory v domově důchodců,kde každý má svůj životní příběh.
Kniha není úžasná, ale zabývá se důležitým tématem, které je mi velmi blízké - život starých lidí v domovech pro seniory. Vzhledem k mým častým návštěvám jednoho z těchto zařízení, je velice důležité o tom mluvit, číst a zabývat se potřebami takových zařízení. Nikdo nevíme, co s námi bude a kdy budeme potřebovat takových zařízení pro někoho blízkého - v této knížce je naznačeno, že práce v domovech je velice náročná, potřebuje mnoho empatie a nutno si hýčkat lidi, kteří zde dobře pracují. Také jsou zde popsány složité osudy jednotlivých klientů, co člověk, to příběh. Děkuji paní spisovatelce za tuto novelu.
Autorovy další knížky
2019 | Rozinka |
2013 | Adam |
2011 | Nevěrná a jiné příběhy |
2007 | Kočárky - Proměny historického kočárku |
2012 | Jak dny jdou |
Při své práci v pečovatelském domě si Julie vyslechne bolestné příběhy staříků, ale i její život je neradostný. Příběhů je hodně a jsou zajímavé, ale spíš stručně popsané. Čtení mě bavilo.