Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Bibliofilské vydání půvabného vyprávění o lázeňském městečku, jehož poklid rozčeří kouzelník a jeho sličná pomocnice.
Přidat komentář
Je až zarážející kolik, zejména mladších, čtenářů zoufale hledá (a nenachází) příběh a jeho smysl. Ale tato knížka není a nechce být uspěchanou akční záležitostí. Je to poetická "tichá síla" (slovy někdejšího politického sloganu) napsaná překrásnou češtinou. Knížka, stejně jako film, patří k mým top zážitkům. A ještě poznámka na závěr - opětovným čtením lze objevovat další a další dimenze textu.
Do poloviny knížky jsem snad ani nevěděla o čem čtu. Skoro nic mi na sebe nenavazovalo, byla jsem z toho celá popletená, ale přečíst jsem ji musela z důvodu povinné četby. Zakousla jsem se do toho a musím říct, že od druhé poloviny mě knížka i bavila. Styl psaní Vančury mi moc nesedl, ale jak už jsem psala, po té půlce je to už zábavnější.
Začala jsem knihu číst pozdě večer, jelikož se mi ještě nechtělo spát. Po dvaceti stránkách jsem vlastně zjistila, že nevím, o čem to čtu. Druhý den jsem tedy začala znovu. Abych příběh vnímala, musela jsem se plně soustředit. Humoru jsem našla v knize pramálo. Kdybych tuto knížku neměla k maturitě, nejspíš bych jí nikdy nedočetla. První půlka knížky mě vůbec nebavila, ale druhá půlka už byla lepší. Knížka tedy rozhodně nebyla nejhorší.
Jediný důvod, proč jsem si tuhle knihu přečetla byl, že se jedná o povinnou četbu. Nelíbilo se mi to. Abych se přiznala, tak jsem příběhu pořádně ani nerozuměla, hlavně některým částem. Styl jeho psaní je mi cizí.
Moje nejzamilovanější knížka, milý příběh, který mi vždycky pohladí duši. A když se nechce číst, nastoupí audiokniha čtená panem Somrem, rozhodně doporučuji.
Knížka dobrá k maturitě, což byl také jediný důvod, proč jsem se ji přinutila přečíst až do konce. Vančurův styl psaní mě rozhodně neoslovil.
Jasné hraní se slovy, k maturitě knížka přímo báječná. Děj je ale až příliš jednoduchý bez výrazných zvratů, které by mohly upoutat.
Vančurův poetismus mi prostě nesedl. 3*
Prostý, trochu směšný příběh podaný vytříbenou češtinou. Komu nevadí styl psaní Vančury, knihu si zalíbí a užije.
Česká klasika, povinná četba, není se divit proč. Krátký "humoristický románek", který Vám zabere půl dne, a po prvních pěti stránkách si na jazyk zvyknete, sice si občas musíte jednu větu přečíst dvakrát, ale tím nikdy člověk nic nezkazí. Mohu, ne MUSÍM jen doporučit, zvláště pro dnešní mládež zatíženou fantazy (neříkám, že fantazy je špatné).
Asi jedna z nejkrásnějších knížek české literatury, taková klasika, kterou se vyplatí přečíst. Ačkoli velmi šroubovaný a okrášlený jazyk jí mnohdy ubírá na srozumitelnosti, je to právě jazyk a nikoli vcelku všední děj, díky kterému se mi kniha líbila
Kniha se mi četla docela dobře, ale mi občas vadil styl, kterým je napsána, ale na druhou stranu, má to něco do sebe, i když děj se mi moc nelíbil.
Půvadný jazyk v jednoduchém příběhu. Skoro by se hodilo přirovnání "kratochvílné čtení".
Malý literární skvost.
Sice bychom takové postavy v životě těžko někde potkali i v době, která odpovídá vzniku textu, ale mě se líbí.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literaturaAutorovy další knížky
2015 | Rozmarné léto |
1980 | Markéta Lazarová |
1989 | Kubula a Kuba Kubikula |
2006 | Konec starých časů |
2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Řadím mezi své nejoblíbenější knihy. Když mi je smutno, sahnu po této knize nebo po Saturninovi :)