Rozmarné léto
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45446/bmid_rozmarne-leto-rjM-45446.jpg
3
2135
2135
KNIHA VYCHÁZÍ U PŘÍLEŽITOSTI 100. VÝROČÍ NAROZENÍ JOSEFA ČAPKA (1887-1945) Osud této malé knížky, jež se objevila před šedesáti lety, v roce 1926, můžeme počítat k největším překvapením v novější české literatuře. Vždyť ji napsal tenkrát už známý a uznávaný prozaik Vladislav Vančura (1891 — 1942), a to ve chvíli, kdy mu imponovala poetistická nálada a záliba v hravém způsobu vyprávění a života. Vždyť k ni už pro první vydání nakreslil vtipné ilustrace Josef Čapek. Ivan Olbracht o ní řekl. že je to vedle Haškova Švejka „jedna z nejpůvabnějších knih, které byly v Čechách napsány“. A přece Rozmarné léto za Vančurova života už víckrát nevyšlo. Teprve když se autor stal klasikem, ožil z jeho odkazu nejvíc snad právě tento veselý příběh, zdánlivě jenom humorný, ale poprvé představující také autorův měnící se životní názor. Poválečná cesta Rozmarného léta pak už byla jasná a příznivá; přispělo k tomu i další překvapeni, jímž bylo téměř doslovné zfilmování románu, a to i se zachováním jeho zvláštně stylizované řeči. Dnes patří Rozmarné léto k často vydávaným a hodně čteným knížkám moderní české prózy a některé věty z tohoto románu se staly obecně rozšířenými úslovími. Kolik čtenářů strávilo s knížkou příjemný čas, se nedá ani odhadnout. Čím si Rozmarné léto tak podmanilo čtenáře? Je hned nápadné, že se v něm uvedl v nové a rozhodující roli Vančurův smích jako životní filozofie. Asi nebude nutné opakovat, co se v příběhu umístěném do poklidného lázeňského městečka, pouze na tři dny rozrušeného příjezdem kouzelníka a jeho sličné pomocnice, odehrávalo mezi čtyřmi muži... celý text
Přidat komentář
Četla se trochu hůře, ale to bylo tím, že nejsem zvyklá na tento způsob psaní. Je tak originální, až je zvláštní. Ale příběh sám o sobě hezký. Prostě klasika :)
Knížku jsem četla kvůli škole, ale nakonec musím říct, že mě docela bavila. Ačkoliv si myslím, že je kniha velmi přeceňovaná a to zbytečně.
Knížka přečtená jen kvůli škole a i když musím přiznat, že to nakonec nebylo tak strašné, jak jsem očekávala, není to můj šálek kávy.
No... Další kniha, u které si nejsem zcela jistá, o co autorovi šlo. Nejvíce oceňuji na knize jazykovou variabilitu, sofistikovanost a až poetičnost. Co se obsahu týče, to už bylo horší...
Vnímaje běh času a snažíce se vmísiti mezi občany malého lázeňského městečka - kam patrně nikdy nezavítal "Cirkus Humberto" a vysoce hodnotíce Mistrovu kouzelnickou češtinu, pamatujíce na stejnojmenný film a radující se z života z velké části již prožitého a majíce spoustu času na čtení a přemýšlení a vynášeje tímto posudek: jedná se o výbornou knihu literatury české.
Dle mého je Rozmarné léto jeden z nejkrásnějších příběhů české literatury, napsaný stručně a nádherně. Přinejmenším pro pány středního věku je příběh navíc i velice pravdivý a poučný, co mohou čekat od hezkých dvacetiletých žen.
Lahůdka pro ty co mají stejné chuťové buňky, má nezastupitelné místo v mé malé knihovničce.
Neboť tato kniha disponuje čímsi, co mě naprosto odzbrojuje:)
"...avšak podívejte se na Antonína, myslíte, a je pravděpodobné, že by tento mamlas získal děvče tak hezké?"
Přečteno za jediný den, skutečná perla české literatury.
Řeka a jazyk plynou zelenými zátočinami i rozvitými souvětími do časů, kdy spěchati bylo činem nedobrým.
Při čtení této knihy jsem se stále snažila zjistit, co tak světoborného se na ní dá chválit. Vím, že mnoha lidem přijde humorná. Já na to asi ještě nemám ten správný věk, neboť ačkoli je Vančurův styl psaní zajímavý, nijak zvlášť mě neoslovil.
Po druhém přečtení a uležení v hlavě zvyšuji ze dvou na tři hvězdičky. Jak je zde již psáno, autorův styl je originální a ne každému sedne.
Kdybych si knihu přečetla ve vyšším věku, možná bych ji dokázala lépe ocenit, nyní mě však neoslovila a přišla mi téměř o ničem. Jistě má velkou literární hodnotu a styl, jakým Vančura píše, je právem oceňovaný, ale asi to nebude nic pro mě. Stávalo se mi, že jsem musela některé strany číst vícekrát, protože než sem se prokousala přes nemalé množství přechodníků, vůbec jsem nevěděla, o co tam vlastně šlo. A také jsem tam jaksi neobjevila ten humor, který jsem od humoristické novely očekávala.
Vančura byl mistrem slova a celé jeho dílo je jednou velikou poctou češtině. Jazyk vybroušený k starosvětské dokonalosti dovoluje vyjádřit i závažné myšlenky hravě, zpěvně, bez patosu a jalového "tepání nepravostí".
Dovolím si zde poznamenat, že je s podivem, proč autoři některých níže uvedených komentářů navštěvují stránky věnované literatuře, když jim očividně chybí trpělivost i schopnost vnímat krásu jazyka a obrazů, jež autor čtenáři předkládá s jeho pomocí. Přátelé, literatura není film; je to umění mnohem svobodnější a výrazovými prostředky nekonečně bohatší. Ani na tom nejstříbrnějším plátně nenajdete hrdiny, krasavice nebo krajiny, jejichž udatnost, krása čí romantická líbeznost by se mohla měřit s obrazy vyvolávanými v mysli čtenáře pouhým uměním slova. Pokud vám chybí schopnost vnímat krásu jazyka nebo prostě nemáte dost trpělivosti počkat si, co se píše na příští stránce, nemá smysl věnovat se diskusím o literatuře. Jděte do kina.
Vančura předvádí s jazykem ještě větší ekvilibristiku než Arnoštek na provaze a přičteme-li k tomu formu textu „rozsekanou“ do krátkých kapitolek, výsledkem je vpravdě důmyslná kniha. To se ale může stát pro čtenáře pastí umrtvující jeho zájem a chuť ke čtení, postrádá-li dostatečnou pozornost a bujnou fantazii. Naštěstí byl natočen stejnojmenný výtečný film, který poskytne potřebné předporozumění, aby si člověk mohl náležitě vychutnat tento „humoristický románek“ plný krásných vět, vtipných promluv a kouzelných situací.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Kniha sama o sobě je zvláštní. Nevěděla jsem co od ní čekat a ani po dočtení si nejsem moc jistá co si mám myslet. Chvílemi mě kniha i bavila ale je to prostě četba k maturitě, klasika a tak se to taky musí brát.