Rozmarné léto
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45446/bmid_rozmarne-leto-rjM-45446.jpg
3
2162
2162
KNIHA VYCHÁZÍ U PŘÍLEŽITOSTI 100. VÝROČÍ NAROZENÍ JOSEFA ČAPKA (1887-1945) Osud této malé knížky, jež se objevila před šedesáti lety, v roce 1926, můžeme počítat k největším překvapením v novější české literatuře. Vždyť ji napsal tenkrát už známý a uznávaný prozaik Vladislav Vančura (1891 — 1942), a to ve chvíli, kdy mu imponovala poetistická nálada a záliba v hravém způsobu vyprávění a života. Vždyť k ni už pro první vydání nakreslil vtipné ilustrace Josef Čapek. Ivan Olbracht o ní řekl. že je to vedle Haškova Švejka „jedna z nejpůvabnějších knih, které byly v Čechách napsány“. A přece Rozmarné léto za Vančurova života už víckrát nevyšlo. Teprve když se autor stal klasikem, ožil z jeho odkazu nejvíc snad právě tento veselý příběh, zdánlivě jenom humorný, ale poprvé představující také autorův měnící se životní názor. Poválečná cesta Rozmarného léta pak už byla jasná a příznivá; přispělo k tomu i další překvapeni, jímž bylo téměř doslovné zfilmování románu, a to i se zachováním jeho zvláštně stylizované řeči. Dnes patří Rozmarné léto k často vydávaným a hodně čteným knížkám moderní české prózy a některé věty z tohoto románu se staly obecně rozšířenými úslovími. Kolik čtenářů strávilo s knížkou příjemný čas, se nedá ani odhadnout. Čím si Rozmarné léto tak podmanilo čtenáře? Je hned nápadné, že se v něm uvedl v nové a rozhodující roli Vančurův smích jako životní filozofie. Asi nebude nutné opakovat, co se v příběhu umístěném do poklidného lázeňského městečka, pouze na tři dny rozrušeného příjezdem kouzelníka a jeho sličné pomocnice, odehrávalo mezi čtyřmi muži... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha, která pohladí po duši... Jemný příběh a perfektní jazyková vybroušenost!
Jen je možná trochu pro náročnější čtenáře, kdo čeká napětí, rychlé přečtení bez soustředění, tak radši sáhněte po něčem jiném, protože Vančurův jazyk je náročný na čtení a některé pasáže musíte přelouskat pomalu a vícekrát, aby bylo jasné, co chtěl básník říci:-) Ale pro mě dokonalý estetický zážitek
Jedna z nejnudnějších knih které jsem četla a to od začátku až do konce čekala jsem více. Četbu jsem měla povinnou ale vůbec mě to nebavilo nudný děj.
Odpočinkový příběh s mnoha úsměvnými situacemi v kombinaci se slovními obraty, které dokázaly pohladit na duši a přirůst k srdci.
Navíc oceňuji i to, že mi po každém otevření kniha (snad nějakým svým kouzlem či zázrakem) přivolala dobrou náladu! :)
Moc hezky napsané, i když jsem se trochu ztrácel. Ale jazyk je to krásný! i ta pohoda, která z těch zvláštních situací plyne :-)
Celá kniha na mě působila rozmarně, ale užila jsem si jí od začátku do konce. Čečtina je prostě nádherný jazyk.
Sice žádný světoborný příběh, ale miluji jazyk, kterým Vančura píše (avšak věřím, že právě to je problém mnoha jeho odpůrců - holt je to počteníčko pro chytřejší lidi s nadstandardní slovní zásobou - koneckonců kdo by chtěl psát pro blbce?). Působí neuvěřitelně vznešeně a dodává dílu na důstojnosti. V kombinaci s mistrovskou ironií tvoří graciózní harmonii. Celý styl napsání je tak trochu rozmarný a v tom právě, dle mého uvážení, tkví veškerý smysl knihy. Jen ne každý má ten dar, pochopit to.
Ironický a úsměvný román Vladislava Vančury. Chvíli trvá, než si člověk na Vančurův osobitý jazyk zvykne. Kniha se ale čte výborně - je členěna na krátké kapitolky a zdobí ji ilustrace Josefa Čapka. Vypráví o pozdvižení, které na malém městě vyvolal příjezd kouzelníka Arnoštka a jeho krásné schovanky Anny. V Krokových Varech se zamotaly hlavně stávající mezilidské vztahy.
Sledujeme čtyři obyvatele tohoto malého města - majitele plovárny Antonína Důru, jeho manželku Kateřinu, kanovníka Rocha a majora Huga. Kniha vyšla poprvé v roce 1926 a čiší z ní odlesky poetismu.Doporučuji vychutnávat si Vančurovy krásné věty a zamýšlet se nad jejich původem, či zda některé obraty ještě vůbec známe...
Musím se přiznat, že po prvním přečtení jsem ji moc nepochopila, tak jsem si pustila film a poté přečetla znova. To už mi bylo leccos jasné, ale dojem na mě stále neudělala.
Téhle knize jsem teda na chuť nepřišla. Přišla mi jako nudné čtení od začátku do konce.
Myslela jsem si, že si zpočátku nezvyknu na styl,jakým je kniha napsaná a po překonání půlky jsem doufala, že kniha bude obsáhlejší a dozvím se o osudech postav více.
Věřím, že klíčem k docenění Vančurova 'Rozmarného léta' je poddání se náladě, realitě této knihy a ta nálada se dostaví jen u některých čtenářů a to ještě jen v některých fázích jejich života, protože v dnešní uspěchané době není na nějakou rozmarnost v pravém slova smyslu zrovna čas. Jednou se toho léta snad taky dočkám. Hrátky s češtinou jsou neopakovatelné, ale i když mám moc rád filmovou adaptaci, k docenění knihy jsem, dle mého, ještě nedozrál. Jsem rád, že spousta lidí si ji ale užila.
Milá hřejivá kniha s proslulou hláškou "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným" :)
Napísané je to majstrovsky a krásne, ale škoda, že to nie je zrovna môj šálok kávy.
A nejde nespomenúť nezabudnuteľnú vetu, ktorú používam a stretávam sa s ňou dodnes: "Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným."
No, co k tomu říct? Prostě povinná četba, která nemá nic moc děje, zato má ale spoustu kapitol a žádnou přímou řeč...
V dnešní době pro mnohé těžko zkousnutelný kus literatury, v podstatě jazykový experiment, prvorepublikovým poetismem prosycený exkurz do Krokových Varů. A že to nemá děj? Kdo by to tomuto velikolepému futrálu krásy češtiny vyčítal!
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Byť mi nevadí náročnější literatura, tohle prostě nebylo pro mě.