Rozmarné léto
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537875/bmid_rozmarne-leto-66376e5be275e.jpg
3
2135
2135
Zvuková nahrávka knihy Rozmarné léto vznikla v roce 1972 v režii Jiřího Menzela s protagonisty (až na dvě výjimky) stejnojmenného filmu. Humorné vyprávění o pánské společnosti, scházející se v lázních na řece Olši, o dobrodružství, které do městečka Krokovy Vary vnese příjezd kouzelníka a jeho krásné společnice, napsal Vladislav Vančura v polovině dvacátých let. Kniha zaujala zvláštním, netypickým jazykem a výtvarným viděním děje. Příběh vybízí k filmovému zpracování, které se Jiřímu Menzelovi velmi povedlo. Tým herců, v čele s Rudolfem Hrušínským a Vlastimilem Brodským, Janou Preissovou a Mílou Myslíkovou přešel plynule ze svých filmových postav do pozice vypravěčů a nepřekonatelnými výkony ještě umocnil účinek obrazového zážitku autorovým komentářem. Původní hudba z filmu dotváří atmosféru opojení, jímž zvuková nahrávka působí a podmaňuje si posluchačovy smysly. Rozkošná zvuková podoba okouzlující novely a známého filmu!... celý text
Přidat komentář
Tak humoristický román si představuji trošku humoričtěji.
Krkolomný jazyk mi nevadil vůbec, dokonce knize propůjčoval půvab, za to nesmyslně krátké kapitoly mě v jednom kuse vytrhovaly ze čtení.
Pan Vančura to možná myslel dobře, ale vynechání přímé řeči se mi jevil jako velký omyl. Slova splývala s ostatními a nenechala vyniknout tak krásným citátům třech kamarádů.
Souhlasím s výrokem jedné moji milé známé že, ,,kniha je v podstatě o ničem” Do maturitního seznamu si ji určitě nedám. Nevím jak bych o ni byla schopná 15 minut mluvit. Jednu hvězdu dávám za archaický jazyk. Podívám se i na filmové zpracování. Jsem zvědavá, jestli to byli schopni pojmout zajímavě.
Kniha je složitá na čtení. Archaicky jazyk. Mne to moc humorné nepřišlo. Naštěstí byla kniha krátká.
Tak nějak začínám chápat, že Vančura nebude patřit mezi mé oblíbené autory. Sic jsem se vždy považovala za milovníka archaického jazyka, tohle je na mě moc. Prý to má být humorné, ale ve výsledku je to nuda.
Osobně mi vůbec nesedl styl psaní. Autorovo experimentování nebylo nic pro mě. Tak nějak jsem se díky tomu ztrácel chvílemi i v samotném příběhu. Nijak jsem nevnímal humor a celkově mi kniha nepřišla nijak úžasná.
Čím jsem starší, tím tuto novelu víc miluju. Archaický jazyk, tři přátelé, kteří toho tolik mají k řešení. Partička k pohledání! Nutno dodat, že i filmová adaptace se povedla.
Tuto knížku jsem opustila,na mě je to stylisticky velmi těžké čtení.Třeba k ní jednou dospěji.
Čtení této knihy zajisté vyvolá otázku, zda je pro čtenáře důležitá spíše forma, či obsah. Upozorňuji, že pokud je to pro vás obsah – ostatně tak jako pro mne – pak tuto knihu nemáte číst. Obsah této knihy, alespoň ten dějový, je naprosto zbytečný, nezajímavý a nudný. Kniha sama je velice krátká, kdybychom z ní ještě k tomu vyškrtli jazykové kudrlinky a ponechali text takový, jaký by byl u jiného autora, byli bychom na… třetině? To je opravdu o ničem. To už je opravdu jenom miniaturní povídka. A to ještě stále nudná.
Na druhou stranu pro ty, kterým nevadí kniha psaná jenom pro formu, ten si tu nejspíše přijde na své. Protože tato forma je zatraceně unikátní. Čtení této knihy je – a to je fakt – neopakovatelným zážitkem. Ne snad proto, že by to byl požitek tak skvělý, to ne. Je tomu tak prostě proto, že takhle nikdo jiný nikdy nepsal. Pouhý výčet jazykových zvláštností by byl velice dlouhý a já se v literární teorii nevyznám natolik, abych se o to pokoušel, ale je jich sakra hodně. Upřímně označení „humoristická novela“ vychází podle mne pouze ze zvláštnosti textu. Ono je to tak zvláštní, až je to občas i vtipné.
Ale jak jsem již naznačil, já mám raději obsah nežli formu. Jistě, chápu speciálnost tohoto díla, jistě, oceňuji ukázku možností našeho jazyka. Ale já se u toho prostě mohl ukousat nudou. Čtení knihy pro mne bylo trestem a bolestí. Jsem rád, že jsem tento rest ze své knihovny dohnal a obratem křičím: Nikdy víc!
Vančurův spisovatelský styl rozhodně není něco, od čeho by se dalo očekávat lehké čtení. I v době vzniku díla byly reakce poměrně rozporuplné, a tak je jasné, že to rozhodně nesedne každému. Umím si představit, že pro spousty čtenářů, kteří pasou po příběhu, bude tahle kniha zklamáním, jelikož příběh je jednoznačně spíše v pozadí na úkor poetickému jazyku a záměrně vyumělkovanému stylu. Já jsem byla naprosto ochotna (a po přečtení Markéty Lazarové jsem věděla, do čeho jdu) se vyloženě ponořit do celkové poetické atmosféry knihy a užít si práci s jazykem. Příběh se mi relativně líbil, protože v něm vnímám jakousi grotesknost a ironii celého vyústění. To, že se o Rozmarném létu říká, že je to humoristický román, je také třeba brát s nadsázkou, je to celé o té karikaturnosti a ne o anekdotách nebo vtipech. Jak bylo zmíněno v nějaké recenzi, postavy jsou spíš takové nereálné ploché figurky, asi je lepší neočekávat, že by nějaká přirostla k srdci. Ale vzhledem k tématu a rozsahu knihy to pro mě bylo únosné. Zajímalo mě, co se stane a bavily mě rozpravy mezi postavami. Je to útlá kniha, když si člověk zvykne na jazyk a čte vyloženě po těch menších rozdělených pasážích, tak je to příjemné čtení :)
Loni mi bylo 40 a ještě nikdy jsem neviděla Rozmarné léto zfilmované, tak jsem si řekla, že si přečtu knihu, kterou jsem objevila doma v knihovničce a pak se podívám i na film. Česká klasika, kniha je doplněna typickými kresbami Josefa Čapka. Příjemná knížečka.
Moje nejoblíbenější knížka a Můj nejoblíbenější AUTOR se skvostnou a nepřekonatelnou češtinou.
A znovu, ač čteno po několikáté, se dobře bavím. Ta rozmarná historie je rozkošná.
Poklidné líné léto a v něm najednou jako blesk: "Lampy! Kouzelný klobouk! A strmý provaz!" (str. 121) A taky lákavá Nezválková - "její otec, jenž byl veliký hříšník, všechno uměl a skládal krásné básně." (str. 51) To náhlé vzrušení, neboť "Co jest velikého mimo oblohu věčně modrou a vášně věčně krvavé." (str. 16) A to vše neopakovatelným spisovatelským jazykem, kde na nás pomrkávaje Vančura "na své cestě za výrazem došel až k stupni nesrozumitelnosti téměř zajímavé." (str. 21)
Příběh není nijak mimořádný, ale zpracování je unikátní. Z té knihy dýchá pohoda, ač některé scény jsou poměrně dramatické (např. šití ucha). Čeština nemusí někomu sedět, ale já si ji užívám, protože je to krásný jazyk.
Knihu jsem si kdysi vybrala za povinou četbu k maturitě, vzpomínám si, že mě vůbec neoslovila. Teď si ji shodou okolností vybral i můj syn. A tak jsem si říkala, že si ji po letech zkusím přečíst znovu, třeba v ní najdu něco, co mi tehdá unikalo.... takže přiznávám, nic jsem nenašla:( a už to víckrát zkoušet nebudu!
Kniha se opravdu těžko čte. Vždy dám knize minimálně několik desítek stran, aby mě zaujala, zde to bohužel nešlo.
Údajně pan Vančura nádherně pracuje s českým jazykem. Ehm ehm. Tak nádherně, že se to skoro nedá číst, jak je to krkolomné. Humoristický románek??? Tak tohle by pro zábavu četl asi jen masochista. Je to nuda k uzoufání, takže jsem ji četla neúměrně dlouho a vtip v tom není prostě žádný. Všechny postavy se chovají naprosto hrozně. Ten kněz pokrytec běhající za holkama už byl poslední kapka. Nikdy víc!!! Jedna hvězda je za... asi za Čapkovy obrázky.
31.1.2020 jsem tuto krásnou knihu, pro někoho nečitelnou, či také nezfilmovatelnou, komentoval. Uběhlo 7 měsíců a dozvěděli jsme se smutnou zprávu, že v sobotu dne 5.9. 2020 opustil tento svět jeden z velikánů režie u nás Jiří Menzel. Udělal nám čtenářům, svými filmy, zejména těm, kteří mají rádi V.Vančuru a B.Hrabala, mnoho radosti.
Bylo mu požehnaných 82 roků, kdy vydechl naposled.
Rád bych se s kouzelníkem Arnoštkem z Rozmarného léta rozloučil několika slovy.
Arnoštek byl nejen kouzelník, ale i provazochodec a pan Jiří udělal dobře, že se této role zmocnil. Zdá se mi, že by to nikdo nezahrál lépe než on. Totéž při výběru rolí pro tento film. Vzpomeňme si na zoufalého pana faráře, když mu mistr plavčí pan Důra sešívá ucho. Dal na doporučení a od té doby nás herec pan Řehák těšil stabilně. Totéž u mladičké, začínající krásné Jany Preissové.
O kvalitách R.Hrušínského, V.Brodského a M.Myslíkové je zbytečné mluvit. Na film se občas podívám a také nahlédnu do malé knížečky s krásnými ilustracemi Josefa Čapka.
Pane Jiří, budete nám hodně moc chybět. Z druhé strany si myslím, že se nebudete nudit, to jste nikdy nedovedl. Když jste nerežíroval, vždy zde byla nabídka od kamarádů na "roličku" v jejich filmu. Třeba ve filmu Obžalovaný režisérů Kadára a Klose (1964), kde jste zahrál mladičkého obhájce.
Nelze na vás zapomenout - Vesnička středisková je pouze jedna . A kochejte se tam kdesi nahoře !
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Výtečná kniha, kterou čtu vždy na sklonku léta. Neomrzí mě asi nikdy!