Rozmarné léto
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74206/bmid_rozmarne-leto-eXW-74206.jpg
3
2130
2130
Banální historky tří pánů, nudících se na malém městě, změnila květnatá Vančurova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel kouzelník Arnoštek se svou krásnou společnicí. Potěšte se tímto klasickým dílem české literatury, jež je plné skvostných prohlášení, jako dnes již okřídlená věta Antonína Důry: Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
**Tento způsob psaní knihy zdál se mi poněkud nešťastným.** I tak jsem vydžel...
Na krásné češtině si zakládám. Však Čechovy Broučkiády či laskavý Poláčkův jazyk řadím opravdu vysoko. Tady mi kniha ale moc nesedla.
Nejvíce mi vadil asi plytký děj. Uznejte, Antonín Důra, provozovatel říčních lázní, hovořící s dvěma dalšími pány jejichž rozhovor narušuje jeho žena a následný příjezd kouzelníka je na polovičku knihy trochu málo. Obzvláště když promluvy nejsou nikterak zajímavé a krásná čeština to opravdu nezachrání. S vystoupeními a zálety začala být kniha trochu čtivá, no musím říci že její četba se vcelku vlekla. Kapitoly byly sice krásné a popisné části vcelku slušné, ale celkový dojem jsem z knihy měl nevalný. Něco mezi 2 a 3 hvězdami.
Po zhlédnutí stejnojmenného filmu musím konstatovat, že Menzelovi se povedlo z této knihy vyždímat opravdu maximum. Byť byl děj osekaný, což většinou nehodnotím kladně, tady to docela sedělo a i výborné obsazení dávalo filmu slušnou fazónu. Musím tedy uznat, že po dlouhé době u mě tady vyhrál film přede knihou.
Kniha 2(+)/5
Film 4/5
Do opětovného čtení se asi jen tak nepustím, přesto uznávám, že někdo v tom může vidět víc a jistou poetiku jak knize, tak filmu upřít nejde.
Pohodová, snivá idyla. Miluji tuto knihu. Četla jsem ji, viděla jsem film a téměř nazpaměť znám i rozhlasové zpracování. Ve chvílích, kdy se necítím úplně nejlépe, je toto pravá volba.
Nemám rád zastaralý text ze kterého nelze pochopit děj (což je vlastně dominantou téhle knihy) i tak jsem se do čtení pustil. A nebylo to vůbec špatné. Tady ten sloh byl jednoduše přirozený. A to se mi líbilo. Komu by se to ovšem líbit nemuselo je dnešní generace Z, jelikož text by příliš nepochopili. Z děl co jsou v povinné literatuře, se najdou pro ně srozumitelnější texty. Člověk musí mít zvláštní cit k tomuto dílu, aby pochopil jeho geniálnost a (v té době) nadčasovost.
Po druhém přečtení jsem si všiml dost věcí třeba rýpaní do knihomolů. Také jsem měl vydání s nádhernými obrázky Josefa Čapka.
Znovu jsem dala knize šanci, a jak jsem uvedla v komentáři před rokem, akniha mne moc nezaujala. Příběh nás zavádí do poklidného městečka, hlavní postavy jsou tři kamarádi. Všední až nudný chod života rozvíří příchod komedianta a jeho krásné tanečnice. Ta se stane hlavním středobodem zájmů všech kamarádů. Následující věta je ale pro mnoha z nás nezapomenutelná: "Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastným."
Určitě to není jednoduché čtení, příběh jednoduchý je, ale zvolená čeština je velmi složitá. Zároveň to ale mělo spád, připomnělo mi Hrabala; nic složitého, něco se prostě děje.
Košatý Vančurův jazyk je největší devizou. Někdy přespříliš okázalý s důrazem na využití archaismů, často však poťouchle milý, budící úsměv na rtu.
Srovnání s Menzelovou filmovou adaptací samozřejmě vyvstane, debutující devatenáctiletá Jana Drchalová (později Preissová) v roli Anny se mi mimoděk objevovala jako múza i při poslechu audio knihy.
Léto, venku sluníčko roztápí na 33 stupňů, koupaliště a Rozmarné léto...co chtít víc...Vančurova čeština a kompozice slov a naprosto dokonalé skladby vět mě hodí vždycky do naprosté duševní pohody a užívám si čtení jako luxusního zakusku po vynikajícím obědě. Popis letního, teplého deště, kdy slyšíte v knize snad i to šumění, jak déšť padá na rozpálené dřevěné koupaliště a do toho popis chroupání jablka mladou artistkou.... Moc jsem si čtení užila, u knihy a díky letošnimu rozpálenému a zároveň i rozmarnému létu odpustila i spálená ramena, která jsem si při čtení spálila. Ale to tím, že jsem, při čtení, zapomněla na svět kolem. Moc krásné, jemné, milé a příjemné čtení.
Čtení Vančurovy jednohubky je klasika. Ale, ááách, ten název, ..... ten se do češtiny krásně a jednou navždy vžil.
Venku je dnes přes 30C ve stínu, na zahradě letní pohoda......ať žije ROZMARNÉ LÉTO.
Pěkná kniha která je zároveň návrhem na návštěvu starých časů. Na čtenáře dýchne pohoda klídek a jako letní čtení skvělá volba. Při četbě mě osobně opět vyděsilo v jaké době žijeme a opět si kladu otázku jestli nám dnešní doba víc nebere jak dává.
zdůrazním topos řeky, typický nejen pro Vančuru, ale pro spoustu českých předválečných spisovatelů (namátkou Šrámek, Mahen...), jak určuje čas a jeho plynutí: na začátku novely staré časy, staré pořádky následně narušené příjezdem komediantů, kteří vše převrátí naruby (zejména lidské vztahy, stará přátelství, a prověří jejich trvalost), a na konci, co po "opadnutí vod" přetrvalo, co voda/čas odnesl a co se omyto jeví v jiných barvách
Rozmarné léto je vlastně i podobenství nástupu avantgardy (poetismu) v nejširším pojetí meziválečné proměny kultury a vlastně celé společnosti
Na počátku mi vadila ta čeština, ale stačilo pár stránek a četlo se hned lépe. Myslím si, že mi též v mysli pomáhalo filmové zpracování z Hrušínským.
Uff... vybrala jsem si ji jako četbu k maturitě a myslím, že jednou stačilo. Jazyk a celková atmosféra mě udivila, ale to bylo z mého pohledu tak vše. Možná, hodně možná se k ni za pár let vrátím, ale teď bylo čtením utrpením.
Už je to hodně dávno, co jsem četla tuto knihu, která u nás zaujímá přední místo imaginativní prózy. Rozmarné léto je psáno ve znamení poetismu. Letní idyla městečka Krokovy Vary, reprezentovaného plavčíkem Důrou, kanovníkem Rochem a majorem Hugem rozruší vjezd komediantského vozu s kouzelníkem Arnoštkem a krásnou Annou. Ona je tou poezií, která na pár míjivých okamžiků otvírá oči a zavírá ústa místním . A i když komedianti odjedou, kousek toho kouzla zůstává. Specifický je Vančurův květnatý jazyk, bohatost slovní zásoby s množstvím archaismů, pro který je na rozdíl od jiných autorů, obtížný náročností adekvátního překladu.
Přiznávám, že nejsem velkým příznivcem této knihy. Četla jsem jí ve škole jako klasiku a stačilo. Už víc ne.
Notoricky známý kus možná nemá význam ani komentovat, ale vrátil jsem se k němu několik krát a krásný Vančurův jazyk i atnosféra mne vždy znovu uchvátí, pobaví a nadchne.
Netušila jsem, že knížka tak známá a tedy tak velká je formátově tak maličká , že se dá schovat do mužské dlaně. Psaná archaistickýcm jazykem , na kteý se ale rychle zvykne potěší svou náladou. Dnes venku sněží, pak prší a fouká od hor a já si s hrnkem čaje čtu o létu a lidech na slunci.
Kniha, která se řadí k české klasice. Jedná se o humornou novelu, jež je založena na vyprávění a postřezích tří mužů. Děj je umístěn do říčních lázní Krokovy Vary u řeky Orše. Líbil se mi hlavně zvolený jazyk. Tematicky se autor zaměřil na mezilidské vztahy, konkrétně v náznacích rozebírá téma nevěry. Knihu mohu vřele doporučit všem milovníkům české klasické literatury.
Knihu jsem přečetla časově velmi vzdálena školním lavicím. Krásná, bohatá čeština, částečně poetický příběh zasazený do reálií života před zhruba 100 lety. Je napsaný čtivě, řeč i s přechodníky mě bavila. Možná je to ode mě troufalé, ale pro mě byly všechny postavy dost povrchní, dávám 4 hvězdy a doporučuji k přečtení.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Tenhle způsob psaní se mi zdá poněkud nešťastný....
Přitom příběh dobrý, krátké kapitoly doplněné skvělými ilustracemi Josefa Čapka, ale ten podivný, složitý styl psaní mě vůbec nebaví