Rozmarné léto
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74206/bmid_rozmarne-leto-eXW-74206.jpg
3
2135
2135
Banální historky tří pánů, nudících se na malém městě, změnila květnatá Vančurova čeština v dobrodružství ještě předtím, než přijel kouzelník Arnoštek se svou krásnou společnicí. Potěšte se tímto klasickým dílem české literatury, jež je plné skvostných prohlášení, jako dnes již okřídlená věta Antonína Důry: Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.... celý text
Přidat komentář
Ze začátku bylo velmi těžké pochopit, jak autor píše a co chce vyjádřít. Ale jinak je to příjemná a odpočinková kniha. Jsou tu krátké humorné pasáže, které knihu zachraňují a obrázky. Vladislav Vančura má úžasný vypravěčský styl a krásně si hraje s češtinou.
Asi jedna z mála knih, jejíž filmová adaptace mě nadchla více, než knižní předloha. A dokonce i obrázky pana Renčína jsou zde méně komické, než jsem uvyklý. U tohoto vydání (Jota 1993) jsem zaznamenal i více sazečských chyb, zejména v interpunkci a rozdělovacích znaménkách... Ale kniha je to milá a laskavá a autorův humor je mi blízký.
Po první stránce jsem myslel, že knihu nedočtu páč jsem měl pocit, že vůbec ničemu nerozumím. Pak jsem si ale na autorův kouzelný jazyk zvyknul. Některé obraty jako "zanechte svého opičáctví", nebo "bude pršet, mraky jsou již přichystány" mě opravdu dostaly.
S většinou komentářů nemohu souhlasit, pokud by byla kniha psaná běžným jazykem, byla by vlastně úplně o ničem. Celkově knihu hodnotím na 3 hvězdy. Kniha se sice nezařadí mezi mé oblíbené tituly, ale za přečtení stojí. Příběh byl jednoduchý, veselý, ale hlavně se mi velice líbila hra se slovy, úžasné.
Láskavá, milá , letná poviedka. Natrafila som na ňu náhodou vďaka výzve a trocha si spomínam na film. Celkom zaujímavé.
Budu pravděpodobně v rozporu s mnohými, ale pro mě je tato kniha naprostou perlou české literatury, je plná poetismu, humoru "dovádivého, hravého a žertovného". Dějová linka je zde druhořadá, zápletka (příjezd cirkusu) pouze rozrušuje stereotypní a nudný život městečka. Téměř barokní čeština s přechodníky, infinitivy, archaismy, něžnými vulgarismy je přesně to, co činí tuto knihu výjimečnou a že to nelze číst není pravda, čte se to krásně, snivě, kouzelně. Za mě jedno z děl, na které má být česká literatura a hlavně český jazyk právem hrdý.
Ehm. Co na to říct. Opravdu jsem se musela hodně soustředit, abych se v té staročeštině vyznala, ale nakonec jsem to zvládla. V podstatě krásný humorný příběh, ale s tou staročeštinou to bylo obzvlášť náročné. Zkusím zkouknout film, třeba u toho nebudu tolik trpět.
Přečetla jsem knihu pouze v rámci čtenářské výzvy 2018. Pravděpodobně jsem měla na knihu veliké očekávání. Ač milý jednoduchý příběh to byl, tak o to hůře se společně se staročeštinou četl.
Přiznám se, že bych normálně asi dala o nějakou tu hvězdu méně. Ale nebylo by to k té knize spravedlivé. Nejsem zrovna nadšencem do přechodníku a staročeštiny, takže styl knihy mi nesedl. Příběh sám o sobě má sice zajímavý motiv, ale vykreslení mi přišlo zdlouhavé. Vančura si hrál s jazykem, ale obsahově to prostě dobré moc není.
Ta řeč je lahoda na poslech i počtení. Nejen Pavel Eisner, ale i Vladislav Vančura je arciknížetem češtiny :)
Přečteno v rámci Čtenářské výzvy 2018.
Zdlouhavé očekávání závěru, nudné, nezajímavé. Nikdy více.
Jedna hvězdička za češtinu, druhá za (zvláště v závěru) občasné rýpnutí do mravů a obyčejů společnosti.
Je to vlastně takové pásmo obrazů, které se dějově dá popsat jako epizoda sitcomu - denní setkávání tří pánů na plovárně naruší příjezd kouzelníka a jeho krásné Asistentky do města. Příběh tak skončí ve stejném rozložení, jako začal. Ale bohové, ta čeština. Ta hra jazyka, přechodníků a přirovnání. Pravda, ke konci jsem právě z toho jazyka už trochu umdléval a poslední stránky spíš projížděl než četl. Přesto přese všechno - abych parafrázoval majora - dejte sem detektivku, humor či fantasy, dejte sem příběh, vše co je v deskách svázáno, vše co je vytištěno a všechny druhy listů, které se čítají ve vzdělaných zemích. Neboť je další den, Země se otočila a tu bývá obyčej čísti;-)
Já se prostě s tím Vančurovým jazykem neumím ztotožnit. Příběh je "poetický", jednoduchý, nejspíš přináší určité poselství, ale díky velmi komplikovanému autorskému stylu si ke knížce neumím najít ten správný vztah. Už jsem to zkoušela na VŠ, teď po mnoha letech znovu - pořád to nefunguje. :-( K uchopení textu mi hodně pomohlo to, že znám filmovou verzi, která je mi o mnoho sympatičtější.
Je to taková lehká letní hříčka. Bohužel trpí jazykem jakým je napsána. Pro dnešní generaci čtenářů je tento způsob absolutně nepřijatelný a nečitelný. Já jsem se s tím popral a dočetl. Věřím ale, že jako povinná četba jsou to muka přímo pekelná.
Nicméně děj knihy je zajímavý, hravý a zábavný. Mladá dívka postupně okouzlí všechny staré pardály a tak se dějou věci vskutku neobvyklé, až nebojím se říci kouzelné. Nakonec jak už to tak bývá se kruh stejně vrátí na začátek a po této grotesce nezůstane víc než vzpomínka a natržené ucho.
Jak říkám je to zábavné, ale díky formě téměř nečitelné.
Když jsem knihu začala číst, hned mi bylo jasné, proč mě Rozmarné léto na střední škole jako povinná četba úplně minulo. Říkala jsem si, že to bychom chtěli po pubertálních středoškolácích trochu moc. Po přečtení už na to koukám trošku jinak. Když už přivyknete poetismu, ve kterém je kniha psaná, přijde vám celý příběh a vlastně i ta podoba českého jazyka doopravdy rozverná až dalo by se říci rozmarná. :)
Mimo jiné jsem si část knihy pustila k práci jako rozhlasovou hru s R. Hrušínským v roli Antonína a skvěle namluveno. Jen doporučuji.
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura rozhlasové zpracování léto humoristické romány koupaliště, plovárny klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
na to, že je to česká klasika mě celkový příběh nijak nenadchnul - léto na malém městě, kde se najednou něco děje a všichni jsou jak utržení.
rozhodně jsem si užívala tu češtinu, někdy dokáže být vtipná a jindy něžná. je to velmi vyjímečný jazyk.
"můj manžel plkává dosti často" (plkat mimochodem říká i moje babi, ale vidět to slovo v knížce, je tak nějak jiné)
"nejvhodnější jsou nahá, růžová ústa bez ozdob"