Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou
Martin Řezníček
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465998/bmid_rozpojene-staty-amerika-nejen-telev-eQk-465998.jpg
4
386
386
Rozšířené, aktualizované vydání úspěšného titulu. Mnozí si myslí, že Ameriku znají, málokdo ale tuší, že ji za svůj život plně nepozná ani leckterý Američan. Experiment trvající už dvě a půl století zbytek světa fascinuje. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž země prochází a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád. Na Manhattanu radil Henrymu Kissingerovi s výběrem kravaty před rozhovorem o Václavu Havlovi. V Texasu strávil během hurikánu týden v bahně a dešti s lidmi, kteří přišli o vše kromě naděje, že bude líp. Z kuloárů Kongresu informoval o testech pevnosti americké demokracie, ze Silicon Valley o bezprecedentní technologické dominanci. Z Baltimoru během rasových nepokojů referoval o tom, jak se společnost založená na pravidlech a zákonech dokáže během jednoho odpoledne přetavit v totální anarchii s násilnostmi a rabováním. Kniha přibližuje barvité příběhy, které dohromady tvoří americkou výjimečnost. Místy vyvrací, jinde potvrzuje stereotypy, jež o USA máme – prostřednictvím lidí s českými kořeny, ale i těch, kteří o Česku nikdy neslyšeli. Vše v době klíčových tektonických posunů symbolizovaných prezidenty Obamou a Trumpem. Druhé vydání je rozšířené o kapitolu, jež přináší pohled na dramatický konec mandátu prezidenta Donalda Trumpa.... celý text
Přidat komentář
Martin Řezníček je pro mě synonymem Spojených států amerických a navždy budu mít jeho tvář spojenou s reportážemi ČT z této země. Patří mezi opravdovou špičku tuzemské žurnalistiky, proto jsem se těšil, až si přečtu jeho prvotinu. A dostal jsem to, co jsem čekal. Vzpomínky na zajímavé reportáže s širokým tematickým záběrem doplnil o zákulisní informace jejich vzniku a často i o příběhy, které respondenti prozradili mimo kamery. Bohužel omezený rozsah knihy nedovolil jít autorovi více do hloubky ani zahrnout více reportáží a zkušeností z jeho amerického působení. Snad se tedy dočkáme v budoucnu další knihy.
Martin Řezníček je pro mne Pan redaktor, podobně jako jeho předchůdce kolega Martin Kubal, se i jeho zprávy z USA daly vždy poslouchat: profi a komplexní pohled, i sdělení. Kromě toho je to sympaťák:o) Kniha, tedy psaný text už osobní kouzlo člověka nemá, přesto je z řádků znát, že je psal zkušený profesionál. Není to na rychlé přečtení, ne vždy je na určité téma nálada (Trump apod.), ale opět nechybí autorova pečlivost informací, kontext a snaha být maximálně objektivní.
Je to dobrá kniha, ale dobrý je za tři. Martin Řezníček je výborný novinář, který letos získal ocenění Ferdinanda Peroutky. Jako reportér musí vtěsnat všechno podstatné do dvouminutové reportáže a já tak měla i při čtení knihy pocit, že se mi dostalo všeho podstatného, ale ničeho navíc. Toužila jsem jít víc do hloubky. Na druhou stranu možná funguje i to, co Martin někde zmiňoval, že ho nejvíc těší, že si pak lidé sami dohledávají k tématu více informací. A to se asi povedlo. Jako úvod do problematiky "Rozpojených států" je to víc než dostačující a nezbývá než číst další knihy, další autory.
Velmi dobrá kniha nejen o Státech, ale také o novinařině jako takové. A přestože jsem některé události do jisté míry znala - možná by bylo přesnější: věděla jsem o nich -, stejně u mě dokázaly znovu vyvolat docela silné emoce.
Tak já to, bohužel, nedočetla. Snad se k tomu vrátím za příznivějších okolností...
Milý Martine, Tvá kniha mne bavila, smlsnul jsem ji takřka na jeden zátah; dokonce jsem rád, že jsem ji v sérii televizáckých monografií zařadil za "divokého" Tomáše Etzlera.
Ten na prvních sto stránkách svého vzpomínání vypil minimálně tři basy piva. Ty jsi podstatně střídmější, k pivu jsi se dostal jednou, až na 226 straně a ještě jsi s ním polil kojící matku na zápase...
Toliko rozdíly, ještě k tomu humorné a řečené s nadsázkou - co z obou knih přímo sálá je absolutní profesionalita, oddanost novinařině, dechberoucí srdcařina, která mne fascinuje, jak u vzpomínek z totalitní Číny, tak u těch "méně" dramatických z kolébky demokracie.
Úvod knihy je poněkud nastavovaná kaše, zřejmě bylo zadání od vydavatele obsáhlejší, než původní rukopis, ale i zde jsou velké pecky a tento pomalý rozjezd dává tušit sílu druhé poloviny.
Rád bys čtenáře inspiroval k dalšímu studiu amerických reálií, škoda jen, že chybí rejstřík citované literatury - to je snad jediná má výtka k celému, skvělému, dílu.
Publicistická literatura psaná tak, aby tomu rozuměl i obyčejný člověk. Populární moderátor Martin Řezníček (nar. 1976) byl v USA 5 let (v letech 2012–2017). Popisuje jednotlivé události, které se v té době v Americe staly. Píše o politice, o svých zážitcích i o jiných zpravodajsky zajímavých událostech. Některé reportáže doplňuje fotografická příloha. Líbilo se mi to.
Martin Řezníček v knize předvádí, že má nepopiratelně mnohé talenty - dokáže napínavě popsat dění, při kterém vznikaly jeho reportáže z USA, umí s citem vyprávět příběhy velkých osobností i "malých" hrdinů, jeho psaní se zakládá na vědění v souvislostech a kvalitní rešerši, ale nepostrádá nadhled a lehkost. Věřím mu, že píše poctivě a svou práci má rád. Jeho kniha je pro mě zasvěceným a zkoumavým pohledem na Spojené státy a Američany - jejich rozporuplnost, náturu i výjimečnost. Po jejím přečtení mám pocit, že oběma trochu více rozumím. Knihu ocení široké publikum, nemusíte zrovna každý den podrobně sledovat události v zahraničí... Řekne vám hodně o práci zahraničního reportéra i světě médií. Sáhněte po ní!
Martin Řezníček je nepochybně dobrý novinář, jak je patrné z jeho reportáží z USA; je vzdělaný, má přehled, jde za svým a neztrácí ze zřetele možné negativní dopady novinařiny s dlouhým nosem. To má vliv na dost slušnou čtenost jeho knižní prvotiny. Faktem je, že v knize zúročil své zveřejněné reportáže, rozhovory a příspěvky, takže nic převratného se člověk až na výjimky nedozví. Na druhou stranu je dobré osvěžit si paměť a řadu detailů přece jenom člověk nezná. Trochu mi ale zůstává utajen koncept knihy. Některá témata jsou navíc zpracovaná v rozsahu obsáhlejšího sloupku, jiným se vítaně věnuje více do hloubky. Taky bych uvítala méně suchopárný jazyk. Jako novinář se drží zpátky a jednotlivá témata popisuje bez výraznějšího osobního zaujetí. Což je na druhou stranu pochopitelné, protože stále je ve službách veřejnoprávní televize a u té jdou osobní postoje stranou. Pokud možno. Vážně mě mrzí, že tak šetřím chválou u knihy, na kterou jsem se opravdu těšila, ale asi jsem to měla vzhledem k okolnostem tušit.
Třetí kniha podobného duchu (od zahraničních zpravodajů), kterou jsem v poslední době četl. V porovnání s Jinou Británií od Jiřího Hoška a Za oponou války od Jakuba Szántó asi ale nejméně záživná. Tím netvrdím, že špatná, to rozhodně ne. Obě výše uvedené knihy jsou ale více čtivé, zejména Za oponou války jsem přečetl doslova jedním dechem. Je ovšem pravdou, že zážitky reportéra ze středního východu, kde není nouze o dramatické okamžiky, budou asi obecně čtivější, než zážitky ze Států, kde se toho "zas tak moc neděje". Pokud ale knihu Martina Řezníčka porovnám s knihou Jiná Británie od Jiřího Hoška, tak tam kde je Jiří Hošek velice konkrétní v popisu života v Británii, tam se Martin Řezníček spíše více zamýšlí a vede úvahy nad obecnými rovinami života v USA, politikou a více či méně známými osobnostmi. Občas jsem měl problémy se těmi to úvahami a myšlenkami prokousat. Jak říkám, není to špatná kniha, ale na můj vkus mohla být trochu přímější a konkrétnější.
Zajímavé, ale asi jsem čekala o trošičku víc. Politiku v USA sleduji docela pozorně, a to je možná kámen úrazu - vlastně jsem se o americké politice a „rozpojenosti“ států nedozvěděla nic moc nového. Pro laika je rozhodně poučné, kolik práce je za jedním jediným rozhovorem nebo jednou reportáží. Také oceňuji snahu poskládat jednotlivé zážitky do tří ucelenějších oddílů. Přesto jde spíš o zápisník zpravodaje než o hlubší analýzu, proč jsou Spojené státy víc rozpojené než spojené, a na přiblížení běžného života v USA mi Americký deník Jany Cíglerové přišel zajímavější.
Kniha je nepochybně velmi zajímává a určitě by po ní měl sáhnout každý, koho zajímá, jak to vlastně v té ,,vysněné" Americe chodí. Kniha je rozdělena do třech částí, přičemž u té poslední je dobré mít už nějaké znalosti o USA, jinak se zde člověk snadno ztratí. Mnoho věcí o USA se mi potvrdilo, mnoho mě překvapilo. Pan Řezníček je bezpochyby velmi zajímavá osobnost a myslím, že je škoda, že se knize nedostalo větší pozornosti.
Pana Řezníčka si vážím. Kniha je napsaná kultivovaným jazykem, jsou v ní zážitky z natáčení i různé informace a názory.
Martin Řezníček v této knize dokazuje, že je nejen kvalitním novinářem, ale také velmi dobrým spisovatelem. Je vidět, že skutečně ve Státech strávil podstatnou část života a nasbíral tam spoustu zkušeností. Knížka je nabitá informacemi, ale zároveň je psaná velmi poutavě. Hodně věcí jsem musel googlit a některé kapitoly mě tolik nebavily, jiné mě zase bavily hodně. Myslím, že nutnost pro každého, kdo se o dění v USA zajímá.
Zajímavé čtení pro každého, koho osloví perličky z dění v USA nebo úspěšní krajani. I pro toho, kdo sleduje politickou situaci, nebo někoho, koho jen zajímá, jak vypadá práce televizního zahraničního zpravodaje. Ty dvě minuty ve vysílání někdy dají sakra práci domluvit, zorganizovat a natočit.
Přiznám se, že jsem si řadu věcí googlila, nejen kvůli neznalosti, ale taky proto, že mě natolik zaujaly, že jsem chtěla vědět víc. Martin zároveň v průběhu knihy doporučuje nebo zmiňuje celou řadu jiných knih. Seznam (až do důchodu, jestli se dožiju) se díky němu zas prodloužil.
Velmi zajímavé čtení. Martin Řezníček ve své knize popisuje nejen práci zahraničního zpravodaje ČT v USA, ale také své zážitky a setkání s výjimečnými osobnostmi a v neposlední řadě nechává čtenáře nahlédnout na různé stránky života americké společnosti a jejích hodnot.
Pana Řezníčka mám rád. Vždycky, když moderuje zprávy na ČT, vystupuje profesionálně a má dokonalou dikci. Po jeho knize jsem sáhl s nadšením, ale bohužel jsem dostal něco o dost jiného, než jsem očekával. Kniha je poskládaná z krátkých kapitol, které vždy líčí nějakou zajímavost o USA, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že čtu, resp. poslouchám krátký novinový článek nebo fejeton. Moc jsem nepochopil, proč se autor neustále snažil hledat propojení USA s ČR. Zdálo se mi to trochu na sílu.
M.Ř. napsal čtivou a velmi zajímavou knihu, která, i když vzhledem k jeho profesi a zkušenostem pochopitelně, nepůsobí jako debut. Je napsána anglosaským stylem (aspoň dle mojí představy o něm), který má švih, přehled a je z něj cítit upřímná chuť podělit se o svá zjištění a zkušenosti. I přes novinářskou objektivitu je znát, že USA jsou pro M.Ř. srdcovka, chová k nim poučený respekt, střízlivý obdiv a zvědavý zájem.
Okolo ústředního tématu - zdokumentování a reflexe "zrodu" politika D. Trumpa - se je snaží prezentovat v co nejširším, nejúplnějším a nejvýstižnějším kontextu.
V tom je, myslím, docela obtížné knize něco vytknout. Vedle detailů (jako třeba block parties, ty si lze v Praze a nejen v ní představit celkem dobře - máme Žít město jinak) mě ale při čtení opakovaně, a ke konci pořád častěji, napadalo téma vztahu a vyrovnání se s původním obyvatelstvem, Indiány, které v knize (na rozdíl třeba od rasismu, otroctví, chudoby, kriminality...) úplně chybí. Pohled a komentář M.Ř. by byl určitě zajímavý.
Martin Řezníček je nezpochybnitelný profesionál. Jeho reportáže, stand-upy i živé vstupy ze Spojených států byly často tím nejlepším ze zahraničního zpravodajství České televize. Sám jsem si práci redaktora na nějaké ty roky vyzkoušel, a tak jsem na jeho produkci koukal s otevřenou pusou (podobně skvělý je Dan Stach). Jenže zpravodajská (natož obrazová televizní) tvorba je ve srovnání s tou knižní často rozdílnou hrou – ta první především předává aktuální informace, ta druhá jako hodnota přetrvává v knihovnách. A tady si Rozpojenými státy, už jen názvem, autor naložil obří úkol, který ale plní jen částečně. V kapitolách o Trumpovi, konfederačních památnících nebo rasových protestech se o různých liniích dělicích obyvatele USA dozvídáme skrze konkrétní příklady a případy. Velká část knihy je ale opravdu – dle prologu autora – zápisníkem zahraničního zpravodaje, který rodině a přátelům léta práce shrnoval a v rozvinuté formě má čtenáře donutit k dalšímu čtení. A taky výběrem toho nejlepšího, nejdůležitějšího a nejsilnějšího z jeho tvorby, kde čtenář dostává mozaiku známých obrazů, nikoli hluboké ponoření do tématu. Zároveň ani druhá jednotící linie, která se pro knihu nabízí, tedy pohled do zákulisí televizní tvorby, není všude a netvoří kostru, od které by se dalo odpíchnout. Když přitom tyto pohledy do zákulisí probublávají na povrch víc, dodávají četbě pro čtenáře šťávu - například u protestů, přírodních katastrof nebo náhodných setkání, které krásně reportáže doplňují. Takové momenty jsem měl na televizní práci taky moc rád...
Kniha je každopádně řemeslně dobře napsaná, obsahuje zajímavá témata, zpravodajské zkušenosti i trefné poznámky. Jenže bez jednotící linie nenacházím mnoho důvodů, které by člověka vedly k opakovanému listování. A že jsem ke knize poslouchal i její audioverzi rozdělenou na půlhodinové díly, přijde mi, že ideálním formátem by pro tento zápisník byly pravidelné podcasty. To bych poslouchal s chutí, vždy k aktuálnímu tématu...
A paradoxně ti, kteří by si tuto knihu opravdu měli přečíst – lidé nadávající na jednostrannost České televize nejen ve vztahu k Trumpovi – si ji s velkou pravděpodobností asi ani nepřečtou. A přitom by zjistili, jak poctivě zahraniční zpravodaj ke svým tématům přistupuje. A že se snaží popisovat obě strany jednoho národa (např. při definování voličské skupiny 45. prezidenta).
Poznámka k audioverzi: Horší předělovou znělku jsem tedy zatím neslyšel. Tohle podivuhodné falešné pinkání na klavír se Radioservisu opravdu nepovedlo.
Velmi zajímavě zpracovana kniha, která poukazuje jak na historicky podkres, tak i současná témata USA. Moc se mi libila první kapitola o “neznámých” lidech původem z Československa, kteří se vypracovali v Americe.
Spoustu věci jsem si na popud knihy dohledala a kniha mě v tomto velmi obohatila.
Určitě doporučuji si ji přečíst, stojí za to!