Rozpusť vlasy, otevři bránu
Anna Šochová
Jaroslava Rejtmanová, oslovovaná Jarka, přijela na školní sraz od maturity do Chomutova vůbec poprvé. Po dvaceti letech. Většina dívek zůstala po „zdrávce“ ve zdravotnictví, jen málo z nich se uchytilo v jiných oborech. Oslava to byla velkolepá, ale už ten večer se začaly tříbit problémy, starosti, kamarádky se svěřovaly s životními prohrami, ztrátami i nálezy. Jarka je mimořádně citlivá, má dar předtuchy, od mládí je senzibilka. Její osud se stane součástí řetězce příběhů, jež téměř popírají logiku a oddělují svět Zde od toho Tam...... celý text
Přidat komentář
Mám trochu smíšený dojem. Četlo se mi to hodně dobře, příběh mě zaujal, ale někdy jsem se trochu ztrácela. Někdy jsem v konverzaci postav ztrácela souvislosti, ale kupodivu mi to tak moc nevadilo. Tak nějak to k tomu tajemnu patřilo :-)
Myslela jsem,že to nedám,ale jak jsem překousala začátek začalo mě to bavit. Zvědavost mě pak hnala číst dál. Je to zvláštní,trochu čarodějnický příběh.Mě se ale celkem líbil.
Tohle téma pro mě zvláštní. Souhlasím s tím, že na jednu vesnici čarodějnic až moc. Dočetla jsem, byla jsem zvědavá, jak to vše skončí
Já jsem ji do konce sice přečetla, ale jenom proto, že jsem byla zvědavá, jak tato slátanina dopadne. Už jenom to velké množství senzibilek a "čarodějnic" v jednom městě...
Autorovy další knížky
2008 | Ochránce rodu |
2015 | Karmínový kámen |
2010 | Vládci močálu |
2011 | Rozpusť vlasy, otevři bránu |
2018 | Země ztracenců a prokletých |
Tak tohle se moc nepovedlo. Přitom začátek byl dobrý, je to psané čtivě a opravdu jsem byla zvědavá, kam se bude příběh ubírat. Bohužel se to začalo vyvíjet poněkud nevěrohodně, podivně a na můj vkus až moc čarodějnicky - doslova. Škoda.