Rozum a cit
Jane Austen
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276388/bmid_rozum-a-cit.jpg
4
2670
2670
JANE AUSTENOVÉ (1775–1817) mohlo celé devatenácté století děkovat za galerii krásných moderních žen, které měly odvahu chovat se tak, jak jim velel zdravý rozum – ať už to byla Elizabeth z Pýchy a předsudku, Eleonor z Rozumu a citu nebo Anna z románu Anna Elliotová. Její první publikovaný román Rozum a cit (1811) dodnes nachází vděčné čtenáře a především čtenářky, neboť hrdinkami jsou dívky a ženy, které se musí smířit s tvrdostí života a najít rovnováhu mezi rozumem a citem. I po téměř dvou staletích překvapuje Austenová neobvyklou zápletkou, jemným humorem, skvělými dialogy i vřelostí citu. Mnohými čtenáři i kritiky je proto považována za největší autorku anglické prózy.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2009 , Leda , RozmluvyOriginální název:
Sense and Sensibility, 1811
více info...
Přidat komentář
Mám ráda Jane a její způsob psaní, jazykové obraty a celkově tu dobu, v které se její romány odehrávají. Obvykle mi nevadí ani pomalé tempo a dlouhé okecávání naprosto běžných každodenních záležitostí. Ale tady mi to nějak nesedlo. Nedokázala jsem se do toho tak ponořit a místy mi to věčné tlachání o chlapech, zásnubách, setkáních a pocitech trošku lezlo na nervy a přišlo mi to už moc.
Konečně jsem se dopracovala k Jane Austenové a nebyla jsem zklamaná. Věřím, že dobu, ve které se příběh odehrává, vystihla velmi přesně, ale toho "ochichání", "juchání" a pořádání zásnub po jedné procházce bylo na mě trochu moc. Místo abych plula na romantické vlně, tak jsem si pořád říkala "Ježiš holka! Zamysli se!" ;) Navíc ani jeden z pánů za mnoho nestál, takže jsem spíš doufala, že si holky najdou někoho jiného a lepšího ;)
Rozum a cit se mezi zlatý fond literatury řadí zcela oprávněně. Ani po dvou stoletích od svého prvního vydání neztrací nic ze své krásy. Ano, společnost se proměnila, ale prožívání prvních lásek a niterné užírání ani moc ne. Příběh není ničím výjimečný, co tuto knihu vyzdvihuje nad jiné je vybroušený styl, věty poskládané tak, že ač v nich není ani jediné hrubé slovo, tak sarkasmus z nich přímo odkapává.
Jane Austen, co víc k tomu dodat, nic. Je to klasika, která si generaci po generaci zachovává svojí krásu, klasika, kterou by měl každý znát a klasika, která i za dalších sto let bude na příčkách oblíbených a známých děl. Nedá mi to a porovnala jsem knihu s filmovou adaptací a byla jsem dost překvapená, že film je o tolik jiný. Postavy tam některé ani nevystupují a několik scén je jinak, než tomu je v knižní verzi, přesto je film s Emmou Thompson a Kate Winslet, v hlavních rolích, velmi milý a povedený. No trochu jsem si dovolila odběhnout od hodnocení knihy, nicméně kniha je úžasná a prostě tady není co dodat. Doporučuji všem. Je to prostě klasika.!
U klasické literatury líbí se mi, jak citlivě a promyšleně autorky psaly. Každá věta je barvitě popsaná, žádné nadávky, žádná sprosta slova.
Máme se čemu poučit, zejména dobrému sesterskeho vztahu. A já jako žena 21st. a tak trochu feministka jen si přála aby se tihle děvčata dobře provdala. Doba to byla jiná ve které bych nechtěla žít.
Přečteno za pár dní. Jazyk je vybroušený a slovní zásoba bohatá. To mám ráda. Děj ale takříkajíc pomalý a zabalený do obrovského množství společenských hovorů a zdvořilostí. Samé naléhavé pozvání na návštěvu, ó né děkujeme. Prosím, navštivte nás... Ó né nemůžeme..... Zkrátka někdy je toho zdvořilého plkání až moc. Romantická linka je řádně zamotaná a někdy jsem se ztrácela v postavách. Intriky, pomluvy, překážky. Prostě všechno co má správná romantika mít.
Rozum a cit rozhodně zařazuji jako druhou nejoblíbenější knihu od Jane Austenové - hned za Pýcha a předsudek. Charaktery postav opět skvěle popsány a děj se mi také zamlouval. Pro srovnání jsem si pustila i filmové zpracování, a i když byly herecké výkony skvělé, kniha byla z mého pohledu desetkrát lepší.
Jakož to velká čtenářka fantasy a sci-fi, jsem dokonce i já vzala do ruky nějakou tu klasiku, která mi nemusela být zadána povinnou četbou.
Příběh Jane Austen jsem viděla jako filmové zpracování z roku 1995. Protože plukovník Brandon v podání Alana Rickmana, to jsem si nemohla nechat ujít. Tak přirozeně jsem doufala, že v knize bude toho o něm a Marianne více. Bohužel v tomto směru jsem zůstala neukojena a bylo tam skoro o nich nic jako ve filmu. Pro mě je trochu těžké si tu dobu představit, kde jediné na čem záleží jsou peníze a vysoké postavení, ale přesto Jane Austen se nám snaží vylíčit tu dobu a hlavně silné ženy, které v ní museli žít a přes strasti si jdou za svými sny.
Asi se nestanu skálopevnou fanynkou tvorby paní Austenové, ale ráda bych ze zvědavosti přečetla pár jejich dalších děl a to Pýchu a předsudek a Emmu.
Mě se zamlouvala víc Pýcha a předsudek, i když jsem ráda, že nemusím v tom období žít.
Rozum a cit
Rozhodně doporučuju. Místy jsem cítila tu nespravedlnost vůči Elinor a říkala jsem si, jak jen může být tak klidná a rozvážná. Naopak Marianna, která se nechala zaslepit a stále věřila ve svou lásku se mi podobá rozhodně více, ale samozřejmě dle mého byli její reakce stále mírně. Já bych už běsnila
Každopádně je to krásný vhled do toho, jak to ještě ne až tak dávno fungovalo. Nedej bože, když se mladá dívka dlouze zadívala na muže - to už byla skoro ruka v rukávě.
Krásně něžný příběh a rozhodně si potřebuju přečíst i Pýchu a předsudek.
Pěkný romantický příběh s dobrým koncem a mnoha postavami, které mají velmi rozdílné charaktery. To děj hodně obohatilo.
Ke knize se ráda a pravidelně vracím, je to hodně dívčí četba, trochu staře napsaná, tedy alespoň podle mě, mám radši modernější jazyk, ale ty myšlenky a určitá něha je občas potřeba.
Kniha se mi líbila. Byla to moje první audiokniha a nejsem schopna hodnotit psaní ale jako mluvené slovo to bylo úžasné a mohla jsem poslouchat v práci
Byla to krásná knížka! Hodně mě chytla a nemohla jsem se odtrhnout. Jak píše Starmoon, všechny postavy a vztahy mezi nimi jsou krásně zapamatovatelné a také krásně vykreslené. Líbí se mi, že krásně popisuje tehdejší dobu a kastovnictví. Těším se na další knihy od Jane Austenové.
Romantická knížka s jednoduchým dějem. Poměrně se mi líbila, ale v porovnání s Pýchou a předsudkem byla slabší.
(SPOILER)
Prvních tak 100 stran mě moc nebavilo, ale pak jsem se nemohla odtrhnout.
Pár poznatků z knihy (pozor spoilery):
Líbila se mi proměna paní Jenningsové.
Hrozně mě ze začátku štvala Marianna, ale pak jsem pochopila, proč to bylo nutné. Její vyznání na konci knihy, kdy si uvědomila, že byla sobecká a všechno nechala na Elinor mě dojalo.
Podobně mě dojalo uvědomění paní Dashwoodové, že možná byla necitelná k Elinor.
A samozřejmě jsem se bavila nad maloměšťáctvím sousedů a hlavně příbuzných. Paní Fanny a její manžel se pro mě stali oblíbenými postavami.
Hlavní záporačka Lucy byla dobře napsaná. Vlastně je vám celou dobu nesympatická a nemáte jí rádi, ale valstně nemáte pro ní žádné důkazy o tom, že není hodná. Po pár kapitolách ale se důkazy objevují a na konci jasné, že o proti rodině Ferrarsovým je Lucy hlavně zákeřná a zlá.
Čtení mě moc bavilo a těším se na film. Nejvíc se samozřejmě těším na Alana Rickmana :)
V knize se toho vlastně ani tolik neděje, příběh je nabytý dialogy, rodinnými a přátelskými vztahy, drby, rozbory charakteru a popisy, kdo koho kde navštívil. Ačkoliv byla Marianna přecitlivělá, byla mi sympatičtější než Elinor, která neměla vůbec žádnou osobnost. V žádném případě bych toto dílo nedokázala srovnat s Pýchou a předsudkem ani s Emmou, i tak jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Emma |
| 1996 | Rozum a cit |
| 2007 | Opatství Northanger |
| 2009 | Sanditon |
| 2006 |  Mansfieldské panství |
Kniha romantická, ale i poučná, o životě jedné rodiny a hlavně žen v tehdejší době. Film jsem viděla také, ten byl fajn oddychový.