RU: Příběh vietnamské utečenky
Kim Thúy
V útrobách naší lodi snoubil se ráj s peklem. Ráj, to byl příslib obratu, lepší budoucnosti, nového života. Peklo, to byly naše strachy – strach z pirátů, ze smrti hladem, strach z otravy sucharem nasáklým motorovým olejem, strach z toho, že dojde voda, strach, že se už nikdy nepostavíme na nohy, strach z močení do červeného hrnce, který koloval z ruky do ruky, strach, aby prašivina na dětské hlavě nebyla nakažlivá, strach, že už nikdy nebudeme šlapat po pevné zemi, strach že už nespatříme rodiče, kteří sedí kdesi v pološeru mezi dvěma stovkami jiných lidí. RU je příběhem vietnamské utečenky, jedné z boat people, jejíž vzpomínky jsou podnětem k úsměvu i k zamyšlení. Je to pohnuté vyprávění o strastiplné cestě ke svobodnému životu.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2010 , Emitos (Nakladatelství Tomáše Janečka)Originální název:
Ru, 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha na zajímavé téma, ale zpracovaná poměrně chatotickým způsobem. V knize absolutně ztratíte pojem o pojednávaném čase. Připomíná mi to psychadelický výlet, kdy se Vám jedna vzpomínka prolíná s druhou a nejste schopni posoudit co jak a kde. Jsou to spíše sestavené vzpomínky autorky, která zažila peklo převratu ve Vietnamu a její snaha začlenit se do západní kultury, resp. zjistit kam patří a jak by měla žít. Chápu, že to co si prožila muselo být hrozné, ale raději než napsat knihu, tak bych jí doporučil návtěvu psychologa.
Je to lehká kniha na vážné téma. Celkově jedna z nejlepších knihy, které jsem v poslední době četl (ačkoliv s autorkou nesdílím některé názory a přístupy k životu, což je přirozené).
Kniha je psaná velmi lehce a úsměvně, ačkoliv líčí krátké historky načrtávající těžké osudy autorky, její rodiny i řady jiných Vietnamců, jak těch, co emigrovali, tak těch co zůstali. Dokonce trochu i těch, co přišli ze severu "osvobodit" jih a vymést kapitalistické pořádky. Čte se jedním dechem, a je obdivuhodné, jak mnoho informaci o krušných osudech se dá lehce předat v krátké úsměvné knížce. Kniha je dobrá jak po stránce obsahu, tak i nevšední formy. Navíc je psána pozitivně a bez jakékoliv zášti či trpkosti.
Kniha je složena z několika desítek velmi krátkých kapitol, většinou o délce jedné strany (některé mají jen pár řádů, jiné i 2 strany).
Knihu bych navíc vyzdvihl za ještě jednu skutečnost, která není zásluhou autorky, ale odrazem omezenosti informačních zdrojů v českém jazyce - v českojazyčném prostředí jde o zcela unikátní knihu díky tomu, že je psána z pohledu nekomunistických vietnamců. České povědomí o válkách v bývalé Francouzské indočíně je formováno komunistickým výkladem, který byl u nás prezendován 40 let a pouze po roce 1989 byl doplněn i knihami knihami amerických odpůrců války, nebo pár veteránů a zastánců. Pohled jihovietnamský či vietnamský nekomunistický u nás zcela absentuje. Stejně tak vietnamská imigrace u nás má zcela jiný základ než v zemích jako USA, Kanada či Francie. Tam utíkaly společenské elity jihu před pronásledováním, k nám šli kovaní soudruzi a nemajetní ze severu za ziskem.
Kniha dává nahlédnout do klidného života vyšší jihovietnamské společnosti, do osudu uprchlíků (čímž je nadčasová), i integrujících se imigrantů.
Těžko hodnotit knihu s takovým silným životním příběhem, natož ji snad zkritizovat. Hvězdičku odebírám za styl vyprávění, kdy autorka nechává volnost myšlenkám a "skáče" z jednoho období do druhého. Těžce se mi v tom orientovalo.
Obvykle takové věci nečtu, ale nutno podotknout, že jsem rád, že se to ke mně dostalo. Zajímavý náhled do života ne tak úplně ledajaké Vietnamky z éry "boat people".
Útržky vzpomínek ženy, která jako desetiletá opustila svou vlast a hledá na světě nové místo, jemuž se dá říkat domov. Přečteno jedním dechem, velmi zajímavá kniha!
Tohle není příběh, to je směs psaní, jednou o domovině, jindy táboru, poté už západu... strašné zmatek.
Hlavně ale jako..."Teta má jizvu pod břichem, je jí svědkem eskapád z uliček plné dychtivých mužů. Muselo se jí lhát a chránit ji. Břicho jí schovaly jeptišky. Nikdy se nedozvěděla proč ztloustla a proč poté, co se probrala z hlubokého spánku, opět zhubla." To byla jako rodina tupců co nezná ani základy v tom pralese?? Nechápu, dyť je jich jak psů tak tohle přece znaj velmi dobře..
Jinak nuda, žádný popisy pekla ani děsu takže anotace kecá, jako vždy. Jen mele jak jí myšlenky jdou.