Křišťálový meč
Victoria Aveyard
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354654/mid_kristalovy-mec-VEC-354654.jpg
4
759
759
Rudá královna / Červená kráľovná série
< 2. díl >
Krev Mare Barrowové je rudá jako většiny obyčejných lidí. Má ale nadpřirozené schopnosti jako Stříbrná, dovede ovládat blesky, což je zbraň, kterou chce královský dvůr získat pod svou kontrolu. Sice ji obvinili, že to vše jen předstírá a je prachsprostá podvodnice, ale jí se podaří uprchnout od Mavena, prince a přítele, který ji zradil. A Mare zjistí něco vskutku překvapivého – není jediná Rudá, kdo má podobné schopnosti. Pronásledovaná Mavenem, z nějž se nyní stal pomstychtivý král, vyráží pátrat po rudostříbrných bojovnících, aby je vyzvala k souboji s jejich utlačovateli. Ale nehrozí snad Mare nebezpečí, že se z ní stane přesně taková zrůda, které se pokouší porazit?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2016
,
CooBoo
Originální název:
Glass Sword, 2016
více info...
Přidat komentář
Stále nechápu, proč má tahle série takové nízké hodnocení, za mě pokračování je snad ještě lepší než první díl. Větší zápletky, akce, rozuzlení na konci. Za mě maximálně spokojenost. Už se těším na další díl.
Po přečtení recenzí jsem trochu litovala, že jsem si půjčila rovnou dvě knihy z této série. Teď naopak lituji, že v knihovně nemají další části.
Upřímně děj byl trochu zdlouhavý a dal by se o minimálně sto stran zkrátit. Příběh byl dobře vymyšlený, ale bylo tam moc detailů a odboček.
Souhlasím, že hlavní postava Mare mi začínala lézt na nervy a připadat nesympatická, tedy dokud mi nedošlo, že se chovala tak nějak jako normální člověk. Většina fantasy hrdinů se chová jako andílek a ničím se nedají zlomit. Mare byla tak nějak blíže reálnému člověku a poukatovala na to, jak na člověka může působit zrada, křivda, bída, či ztráta blízkého. Bylo mi jí docela líto, avšak na druhou stranu si ten závěr takto asi zasloužila.
Pokud se mi někdy dostane možnost, přečtu si i zbylé dva díly.
Za mě bohužel trochu zklamání. Jednička pro mě byla něčím nová a zajímavá, ale tady jsem chvílemi přemýšlela, jestli nečtu třetí díl Hunger Games, který jsem úplně v oblibě neměla. Styl nebyl špatný, jen příběh občas postrádal smysl a nenutil čtenáře, aby si vytvořil nějaké pouto s hlavní hrdinkou. Uvidím, zda se vůbec pustím do třetího dílu.
Musím přiznat, že tento díl se mi opravdu líbil. Od prvního jsem měla docela dlouho pomlku, ale tenhle jsem si užila. Spousta akce a neměla jsem pocit slepých míst. Ráda se pustím do dalšího dílu.
Úplná jízda.. ze začátku byl díl trochu zdlouhavý, ale že by mi to vadilo, to vůbec říct nemohu. Je to fantasy, děj někdy musí být pomalejší a já jsem s tím naprosto v pohodě. Ale konec, lépe řečeno závěr, ten byl paf.
Moc jsem si knihu užila, zcela upřímně nechápu ta nízká hodnocení :D. Kniha mě dostala. Tolik bolesti. Nechápu, jak to Mare zvládá. Obě máme před sebou ještě dlouhou společnou cestu:). Šťastná ale asi úplně nebude.
Tak to byla opět jízda ... nechápu komentáře a nízké hodnocení ..mě to přišlo velmi akční a strhující ..v podstatě jsem knihu neodložila a chytala se za hlavu jak opět z hlavní hrdinky ostatní dělaj zrůdu .. Mare jsem si oblíbila a po celou dobu mi té holčíny bylo líto. Tolik drsných okamžiků a tolik bolesti. Fuuuu bylo to skvělé čtení a fuuuuuu ten závěr ... těším se na další pokračování :)
Jsem zklamaná. Jednička mě opravdu bavila, ale tady jsem se místy vážně nudila. Mare mi tu přišla nemastná neslaná a místy dost otravná. Hlavně ke konci. Jiné důležité postavy neměly zrovna moc prostoru, za to se tam přimotalo několik zbytečných. Ale protože jsem si aktivně půjčila s dvojkou rovnou i třetí díl, dám tomu ještě šanci.
To bylo tak akční, děj se řítil vpřed a byl plný zvratů, až jsem z toho unavená.. :D
Masakr. Před autorkou smekám.
Tenhle díl je můj nejméně oblíbený, na první díl zcela určitě nemá. Mare jsem tu začala vyloženě nenávidět a celkově mi přišlo, že se tady toho zase tolik nedělo. Co musím ale říct je, že konec byl naopak skvělý.
Tato kniha pro mě byla velké zklamání. Oproti prvnímu dílu, který jsem přečetla za dva dny, se mi čtení této knihy vleklo a celkové mě to moc nebavilo. Vůbec mi nesedla hlavní hrdinka, která se stále jen lituje, nikomu nevěří a nakonec se nechá zradit prakticky od kohokoliv. Abych knize úplně nehanila, tak musím přiznat, že posledních cca 100 stran bylo ucházejících a přinutilo mě to přeci jen dát této sérii šanci a začít číst další díl. Uvidíme, jsem zvědavá, jestli i třetí díl bude takové zklamání nebo změním názor.
Druhý díl série je už zajímavější. Začíná se objevovat politické pletichaření, máme tu revoluci a snahu o to změnit poměry.
Místy dlouhé pasáže, ale zábavné dialogy to vynahradí.
Zřejmě budu jediná, které se i druhý díl líbil podle ostatních komentářů. Ano, kniha byla zdlouhavá, ale na druhou stranu je to fantasy a tam prostě popis a pár nudných pasáží patří. Kdyby to mělo 2 díly a bylo to rychlé, zase by se knize ubral potenciál, které má. Mare byla zmatená ve svých pocitech, které se jí střídaly jak jarní počasí, ale na druhou stranu, divíte se jí? Osoba, které věřila ji zradila, ocitla se ve vyhnanství a není to poprvé a naposledy, kdy prošla zkouškou důvěry. Neví komu věřit, kdo lže a kdo říká pravdu nebo polopravdu. Já sama jsem byla na emoční horské dráze, natož kdybych byla na jejím místě. Děj sice nebyl tak akční jako první díl, ale stále bych ho nezatracovala. Měl své kouzlo, donutil mě brečet, donutil mě přemýšlet, donutil mě pochybovat a ve chvíli,kdy ve mně kniha vyvolá několik emocí, tak je prostě dobrá. Celkem má kniha 4 díly a dost mě zajímá, jak bude příběh pokračovat, protože je jasné, že finální bitva bude, až v posledním díle.
(SPOILER) Bože! Docela utrpení.... Spoustu protimluv... Naříkání jak za vše může a když si myslím že je konečně čas na to se omluvit slovně útočí. A taky to jak napadne mladou 15cti letou holku pěstí do břicha, no co to je? Aspoň že se jí to vrátilo.
Prosím vás, vysvětlete mi, co tohle sakra bylo?! Přečtení téhle knížky teda hodně bolelo a řekla bych, že se to neubírá úplně dobrým směrem.
Mare je tady (jak už zmínila Dakarianna) šíleně otravná - pořád samé já, já, já... Na facku ta holka!
Měla jsem při čtení pocit jako kdyby autorka vzala postavy z prvního dílu a mezi prvním a druhým dílem jim dávala elektrošoky protože jejich chování a uvažování, které se rapidně změnilo, absolutně nechápu. Tolik pitomých dialogů, tolik protiřečení si v každé druhé větě, to prostě nejsou postavy z Rudé královny...
Podobný problém jsem měla i u Diabolika, kdy první díl mě naprosto nadchnul a ten druhý to tak nějak lehce pokazil, Křišťálový meč je na tom u mě teda podstatně hůř.
Šla jsem do toho s velkým očekáváním, které se prostě nenaplnilo. Takže zatlačím slzu a z 4,5*, které jsem dala Rudé královně klesneme na (s odřenýma ušima) 2,5* a budu doufat, že další díly budou lepší.
Jak první díl překvapil, tak druhý zklamal. Měla jsem s touto knihou velký problém, přišla mi o ničem, alespoň trochu dobrých je tak posledních 40 stran. Hlavní hrdinka je naprosto nevyrovnaná, neustále si protiřečí, sama se nazývá bohyní blesku a je většinou až nesnesitelná. Kniha by se dala zkrátit na 100 stran a o nic bychom nepřišli, uvidíme, co přinesou další díly.
Rudou královnu jsem absolutně a bezvýhradně nenáviděla, i když jsem ji dokázala dočíst ve zdraví. U tohohle shitu jsem doslova cítila, jak mi protéká život mezi prsty.
Proto si nikdy nepřečtu sequel – dostala bych se na pokraj smrti, a já mám v plánu prožít nádherný a bezbolestný život.
Well, připravte si popcorn. Tohle bude na dlouho. Žádná slova nedokážou ani z poloviny vystihnout, jak moc je tahle kniha příšerná, ale pokusím se o to.
Styl psaní je mizerný a uspávací. Autorka buď
a) napíše 3x tu samou věc v jednom řádku
b) zkopíruje cringe fráze, které se tu vyskytují 100x
“Musela jsem ho najít. Musela jsem.”
“Musela jsem ho přesvědčit. Musela jsem.”
Jediné, co Mare opravdu musí, je přestat všechno opakovat.
“Musela jsem se kousnout do rtu, abych zůstala zticha. Musela jsem se kousnout do rtu, abych hlasitě nevyhrkla.”
Jak vidíte, moc dlouho být zticha nevydržela.
“Ty je zachráníš. Zachráníš. Zachráním, zachráním, zachráním.”
Mě před těmihle muky už nikdo a nic nezachrání.
“Ona žije. Žije. Žije.”
To je sice milé, jenže jestli to takhle půjde dál, tak já brzo umřu. Umřu. Umřu.
“Co to je, co to je, co se to se mnou děje?”
…
Ach, ano. Tohle byl ten zlomový moment, kdy bych tu knihu vyhodila z okna, pokud bych ji neměla staženou na mobile. Můj mobil musí projít kontrolou virusů, aby se zbavil všech vzpomínek na nejhorší dny mé existence.
Mare je ta neotravnější a nejhloupější hrdinka v historii všech otravných a hloupých hrdinek, která musí všechno 10x zopakovat. Takovou debilitu jsem ještě jaktěživ nezažila. Wait, edit: taková debilita by měla být nelegální.
“Blýskající holčička. Tak mi říkala, tak mi říkali oni. Ne, ne, to tedy nejsem. Já už nejsem malá. Jsem bohyně blesku.”
Tady jsem dostala záchvat smíchu. Mare je spíš bohyně otravnosti. Ale řekla bych, že označení “porouchaný robot” se hodí víc.
Kdykoli zmínila “blýskající holčička” (což bylo 44x), cítila jsem nutkání teleportovat se do té knihy a praštit robota Mare lopatou k smrti.
“A já si připadala jako nějaká výjimečně hloupá ryba, která se neustále chytala z háčku na háček, ne a ne se poučit.”
To, že o sobě Mare prohlásila, že je hloupá, je jediná chytrá věc, která z ní vypadla.
Pak tady máme děj (nebo spíš jeho absenci), který byl o opakování slov. Jediné, co se opravdu dělo, bylo rozpitvávání myšlenek Mare, která byla rozpolcená mezi svou životní láskou a láskou k psychopatovi, který se ji pokusil zabít. No dokážete si představit, jak těžký výběr to musí být? Já totiž ne.
Mare měla 3 střídající se nálady:
• Maven je zlý. Maven je špatný.
• Cal tohle… Cal tamto… Cal, Cal, Cal.
• Proč mě Maven nemá rád?
Ironií je, že jsou oba dva stejní. Kdybyste jim přehodili jména, nepoznali byste žádný rozdíl.
Všechny postavy jsou nudné, ploché, bezcharakterní, otravné a stejné. Jak vám teda nejlépe popsat postavy? Všechny budu porovnávat s Mare:
Mare original – litující se, nesnesitelný robotic garbage.
Evangeline – jaká by byla Mare, kdyby byla starší a nenáviděla sama sebe.
Kilorn – jaká by byla Mare, kdyby byla ještě neschopnější než je.
Cal – jaká by byla Mare, kdyby byla princ.
Maven – jaká by byla Mare, kdyby byla šílený a zlý princ.
Tahle kniha mě připravila o všechny zbývající mozkové buňky, které přežily střet s prvním dílem. Utíkejte pryč a daleko od tohoto whatever to má být, a zachraňte si lidskost nebo aspoň zdravý rozum.
Až do konce svých posledních dnů budu brečet za každý strom, který na tohle padl a už nikdy nebudu v duševní rovnováze. Okamžitě bych zakázala prodej a spálila všechny výtisky.
Druhý díl mi ze začátku připadal zdlouhavý, ale naštěstí se to pak rozjelo. Čtení jsem si užila a to i přes to, že se mi trochu více líbil první díl. Moc mě zaujaly nové postavy a konec mi připadal nejlepší. Maven je záporák jak má být! 5/5
Souhlasím s komentáři níže, kniha byla zdlouhavá a některé opakující se věty mi šly taky dost na nervy. Ale jinak mě čtení bavilo, i když musím říct, že na to kolik tam bylo akce jsem se ani necítila nějak napjatá, jako kdyby mě nijak nezajímalo jak to dopadne. Za mě průměr
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rudá královna |
| 2016 | Křišťálový meč |
| 2017 | Králova klec |
| 2019 | Válečná smršť |
| 2021 |  Zapovězený trůn |
Strhujícímu pokračování Rudé královny sice plný počet tentokrát nedám, ale to neznamená, že se mi to nelíbilo - líbilo, a kupodivu moc. Hrozně mě baví styl psaní, který to za mě tahá nahoru, jelikož dějově to není žádná hitparáda. Nejsem fanynka revolucí typu Hunger games, přijdou mi zdlouhavé, předvídatelné a jednoduše nudné. Tady to na mě ale fungovalo. Souhlasím, že první polovina byla horší - ale ta druhá potom vážně stála za to. Cal pořád super, Kilorn taky zatím mile překvapuje a Farley jakbysmet. No a samotná Mare je výborná hrdinka. Mohu ji srovnat s Ranhojičkou, se kterou má Mare mnoho společného, a kde bylo hrdinčino chování nesmyslné už od začátku a byla neskutečně blbě napsaná. U Mare je změna pozvolná, pochopitelná a až mrazivá. A držím jí moc palce, ať si nakonec zvolí správnou stranu.