Rudá planeta
Robert A. Heinlein
Willis byl hopsák, což na Marsu něco znamená – znamená to, že jste malí, kulatí a každá místní bestie si vás může dát k snědku. Není proto zvláštní, že se Willis držel poblíž Jima, který měl zbraň – je však s podivem, že jejich přátelství ovlivnilo osud celé planety…
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Straky na vrběOriginální název:
Red Planet, 1949
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Heinlein je mistr zlaté éry sci-fi a je to poznat i na tomto menším románu, který napsal na konci 40. let. Ideálním čtenářem by byl asi klučina tak ve věku 12 let, žijící někde v maloměstě v USA na přelomu 40. a 50. let 20. století. Dneska se my starší na tento román díváme s úsměvem a dnešní děti po něm už asi těžko sáhnou.
Román se odehrává na Marsu, který je naprosto jiný než si dovedeme dnes představit. Lidé už 50 let Mars kolonizují, na povrchu rostou rostliny, vzduch je tam podobný jak v Tibetu nebo v Andách v Bolívii. Lidské kolonie existují na severu a na jihu a pak město v nejteplejší části planety. Na Marsu žijí inteligentní Marťané a pak spousta podivného zvířectva.
Hlavními hrdiny jsou kluci Frank a Jim, který má podivného chlupatého kulatého mazlíčka tzv. hopsáka, který je inteligentní a hlavně dokonale umí zopakovat vše, co kdy slyšel.
Frank a Jim nastupují na školu, kde se jim ředitel Howe pokusí hopsáka sebrat a díky tomu kluci zjistí, že Společnost, která Mars kolonizuje, chystá na kolonisty podraz. A tak kluci vysvobodí hopsáka a vydají se napříč Marsem varovat kolonisty. Během cesty se spřátelí s Marťany, objeví několik marsovských záhad a účastní se rebelie proti Společnosti.
Napříč knížkou se line poselství, že každý člověk má právo nosit zbraň a kdykoliv ji použít.
Je tu vše, co mladého Heinleina dělá Heinleinem i v dalších, slavnějších letech: nevyzpytatelná mimozemská civilizace, studentská akademie, suchý humor, tu a tam drsná akce. Hlavně však vším prolíná autorův náhled na svět, v němž individualismus a potřeby malé komunity staví nad nekompetentní rozhodování vzdálené vlády, nemající potuchy o potřebách normálních lidí.
Přesto se mi tentokrát tato směs jeví jako ne zcela soudržná. Autor s psaním začínal, jeho hvězdné hodiny přišly později.
65 % (zatím 32 hodnocení s průměrem 81 %).
Začátek hodně naivní, ještě pořád je na knize vidět, že na začátku Heinlein psát prostě neuměl. Za mě se to nicméně v této knížce celkem láme. Výrazně lepší, když na scénu přišli dospělí, místy dobře vypointované, nicméně konec dost předvídatelný.
Útla knižka pre mládež a mladých chlapcov túžiacich po dobrodružstve. Aby bolo jasné, tá veta je pravdivá ale tá mládež a tí chlapci by mali byť už v predpenzijnom veku :) Čo sa týka dnešnej mládeži, tak sex tam nieje, o nejakej romanci môžeš len snívať, technika je videná povojnovými očami minulého storočia a masívne strieľačky z rýchlopalných zbraní chýbajú.
Aha, Heinlein a zbranne. Tak po tejto stránke to nieje žiadny románik pre pacifistického čitateľa. Ten by v tomto prípade narazil na veľmi nesprávneho autora. Lebo ako Heinlein píše, tí clapci sú tam po zuby ozbrojení a preto už nie sú chlapcami ale mužmi. Skrátka autor razí tvrdú líniu čo sa týka práva nosiť zbraň a vek pri tom až tak nerozhoduje. Naopak, do školy zbraň jednoznačne patrí, je to výsostné právo každého občana.
Knižka ja predovšetkým naivná, ale naivná takým spôsobom, že ju zhltneš na jedno posedenie. S Heinleinom môžeš nesúhlasiť ale to je asi tak všetko. Napriek nesúhlasu, autor ťa do deja vtiahne a si stratený, prehrávaš na celej čiare, nesúhlasíš a hltáš dej ďalej a ďalej… Ten hopsák nemá chybu, záver je ukážkový. Český preklad mi sedel ako dekel na hrniec. Odporúčam všetkým mladým individualistom, liberálom, konzervatívcom, klerikálom, nacionalistom, fašistom, komunistom či anarchistom. Výstraha! Pozor, písal to Robert A. Heinlein!
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Při této knize jsem i zasmál