Rudý mor
Jack London
Rudý mor vyšel z Londonova pera jako reakce na obecnou atmosféru doby a jistě i na osobní spisovatelovu situaci. Jde vlastně o "čistokrevný" vědeckofantastický žánr, tématicky však zasažený pevně na zem. Londonův varovně vztyčený prst - "člověče, pozor, nejsi všemocný" - je svým způsobem stále aktuálnější. Obzvlášť, když datum autorem předpovězené celosvětové tragédie je za dveřmi: 2013!... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , TokOriginální název:
The Scarlet Plague, 1909
více info...
Přidat komentář
Zaujímavo spracovaný post - apokalyptický príbeh, ktorý vás vtiahne do budúcnosti a prelieva sa s minulosťou (a s našou súčasnosťou). Poukazuje na dôležité aspekty ľudstva v časoch, keď človek stratí všetko, a musí nanovo začať s vývinom od začiatku.
Krátke, stručné výstižné.
To sa mi na novelách a poviedkach najviac páči. Jack Londom nikdy nebol výnimkou.
Šarlátový mor som prvý raz spozoroval na svojej brigáde v kníhkupectve a na odporúčanie kolegu som tomu dal šancu.
Post-Apo z roku 2073 znie veľmi zaujímavo. A aj naozaj bolo.
Na rok 1912 sa jedná o skutočne nadčasové dielo, ktoré, ale až tak moc toho neprináša. Slabší príbeh zachraňuje forma, ktorá je práve pri dielach s kratším rozsahom hlavný ťahač.
Dej pojednáva a starom mužovi menom James Howard Smith, ktorý svojim vnukom rozpráva príbeh o tom ako pred šesťdesiatimi rokmi vyhubila väčšinu ľudstva "červená smrť" a on prežil ako jeden z mála, keďže bol pravdepodobne voči nákaze imúnny. Počas príbehu čakajú hlavnú postavu všelijaké nástrahy. Od problémom s vypuknutím paniky, existenčnej krízy, kritiky spoločnosti, morálnych dilem a mnoho ďalšieho.
Kniha v podstate končí aj tam kde začína.
Jedná sa v podstate o svedectvo, do ktorého je zakotvené celé retrospektívne rozprávanie.
Skrátka, aby som sa dlho nerozpisoval, Jack London dokáže veľmi pútavo písať a táto kniha je slušným príkladom toho, že príbehy o indiánoch a diela ako Biely Tesák či Volanie Divočiny, neboli vrchol jeho predstavivosti. Aj na sklonku života dokázal predviesť svoj talent.
Srdečne odporúčam.
.."kniha ktorá predpovedala Covid-19?" Nemyslím si.
Krásná knížka, která prostřednictvím krásného a přiměřeně dlouhého textu, nám ukazuje filozofický pohled na dobu a zamyšlení nad tím, jestli je možné, jako lidstvo, všechno přežít.
Tento pribeh som si zamilovala tak, ako aj autora. Nadčasový pribeh, autor premýšľal a premýšľal to veľmi realisticky na to, v akom roku toto dielo napísal. V príbehu sú skryte odkazy, ktoré nesú istý symbol a význam. Neľutujem kúpu tejto knižky do mojej knižnice :)
Velice dobře napsaná kniha, kterou jsem téměř nemohla odložit. Je krátká, avšak vše potřebné v ní sděleno bylo. Příběh jsem četla během aktuální karantény kvůli pandemii, která je mimo jiné hlavní tematikou této knihy, takže vše na mě zapůsobilo o to víc.
Číst tuhle knížku v době hrozícího koronaviru z Číny je asi masochismus, ale nemohl jsem si pomoci. London zase předběhl svou dobu a ukázal, že i jeho sociální rozměr byl nadčasový. Malé, ale geniální dílko, které se čte jedním dechem.
Útlá, ale hluboká knížka. Velmi příjemně překvapila. London v pár větách vystihuje to, co se jiní autoři postapokalyptické sci-fi snaží zachytit na desítkách, stovkách stran. Má atmosféru. Doporučuji.
Tuto knihu jsem objevil při stěhování netušíc, kdy a kde jsem si jí koupil. Ale děkuji štěstěně, že v minulosti navedla mou ruku právě na tuto knihu.
Překvapuje mě, že toto dílo se neobjevuje na čelních místech žebříčků žánru postapo.
Ač je kniha poměrně útlá, dojem ve mně zanechala nezměrný. Stačilo pár slov, aby si člověk uvědomil, jak málo může stačit k tomu, aby se lidstvo vrátilo tam, kde už jednou začínalo.
Precteno behem par hodin. Prvni povidka se mi velice libila, ty dalsi dve byly dle meho nazoru slabsi.. I tak se mi ale kniha libila. 4*
Neprávem přehlížené postapo a vlastně jediná kniha od Londona, kterou jsem četl (stydím se, stydím :). Je to útloučká knížečka na jeden víkend ale jestli máte ke (post)katastrofickým knihám vztah, bude se vám líbit. Hodně jsem si vzpomněl na první scénu z filmu Konec srpna v Hotelu Ozon (1967), kde stará babička ukazuje svým svěřenkyním na letokruzích dějiny, které samy nezažily: 'Tady ještě jezdily tramvaje..' atd. Podobná narace je použita i zde a to velmi zdařilým způsobem.
Jack London opět překvapil - v roce 1915 napsal postkatastrofickou novelu Šarlatový (v některých vydáních Rudý) mor o neznámé chorobě, která zkosila naprostou většinu obyvatelstva světa. Zajímavé je, že tato událost se podle jeho díla odehraje letos (rok 2012). O tom, jaké to bylo vypráví střec svým vnukům a zároveň to srovnává se současností. Některé věci jsou trochu přehnané, jiné zase hodně realistické. No uvidíme, do konce roku ještě pár měsíců zbývá...
Část díla
Když se Alice zpovídala
1916
Kosti Kalhekiliovy
1916
Šarlatový mor
1897
Autorovy další knížky
| 2020 | Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1974 | Bílý Den |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Jsem ráda, že jsem náhodou narazila na tuhle Londonovu knížečku, o níž jsem vůbec netušila, že existuje. Připomněla mi Malevil Roberta Merleho, ale tahle od Londona je v mých očích cenná jednak tím, že je mnohem starší, a také tím, že je v ní báječně zobrazeno srovnání starcovy mluvy s vyjadřováním současných mladých divochů. Závěr jeho líčení mi stál za to, abych ho uvedla v citátech.