Ruka noci podaná – Základy rodinné a krizové připravenosti
Václav Cílek , Ferdinand Šmikmátor , kolektiv autorů
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391257/bmid_ruka-noci-podana-zaklady-rodinne-a--jPP-391257.jpg
5
89
89
Když cítíme obavy a zaženeme je, tak se vrátí v méně nápadné podobě, ale silnější. Pokud se začneme na krizi připravovat, kupodivu pocítíme ulehčení. Tato kniha je o rodinné přípravě na krizi, která možná nikdy nenastane. První část textu pojednává o to, jakou povahu mají ti lidé, kteří krize přežívají, a jak při tom jednají. Druhá část se týká těch úplně nejpraktičtějších návodů, jak dezinfikovat vodu, jaký filtr si koupit, jak skladovat potraviny či vytvořit v domě postiženém výpadkem sítě teplou místnost. Rozeznáváme přitom čtyři typy rychlých krizí - neočekávanou událost, blackout, epidemii a sociální bouře - a jednu situaci pomalé krize, jakou je rozpad a chudnutí společnosti. Při psaní této několik let připravované publikace, se sešel vědec, který se roky zabývá krizovými trendy, inženýr, který už v 80. letech v Rakousku navštěvoval kurzy přežití a setkání alternativních praktiků, policista s mnohaletou službou v ulicích, polárník schopný přejít pěšky napříč Grónskem a člen krizového štábu, který se nejenom účastnil povodní, ale hlavně plánoval a vedl tým Blackout. Podobná publikace zaměřená na obyčejného člověka a běžnou rodinu u nás nikdy nevyšla.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha, něco jako příručka přežití. Je sice možné, že svou připravenost v praxi nikdy nevyužijeme, koneckonců by to bylo jenom dobře, ale pokud se něco stane - ať už blackout, přírodní katastrofa nebo přijde nějaká epidemie, nemůžeme zůstat odkázáni jenom na "STÁT". Je dobré se zamyslet dnes, v klidu, co vše bych potřebovala, na co určitě nezapomenout, připravit si seznam a rozmyslet si, jak se zachovám, protože až to přijde, člověk možná podlehne určité panice a strachu, takže je dobré mít připravené jasné kroky.
Jak hodnotit... Nemyslím si, že podtitul "Základy rodinné a akrizové připravenosti" je vystihující, protože o "základy" se podle mě nejedná. První část je obsahuje psychologicko filozofický úvod, který je celkem zajímavý, ale tak nějak nesystematický, jednotlivé kapitoly mi tam přišly dost náhodně naházená. Druhá část, věnující se praktické přípravě, je velmi, velmi podrobný průvodce řešící domácí kvašení na dvě a půl strany nebo asi tak 150 způsobů, jak rozdělat oheň.
Přijde mi, že pro širší veřejnost měla být kniha napsána jinak, skutečně jako stručnou a jasnou příručku se základními věcmi. Toto je za mě hardcore verze pro preppery, ze které je využitelná asi tak třetina.
Není třeba řešit zda, ale kdy. Opravdu zajímavá kniha. První část je teoretická, spíše psychologická o tom, jak jakákoliv krize přijde a reakce lidí na ni. Reakce závisí na tom, kolik let vám je, z jakého jste prostředí a jakou máte povahu a zkušenosti. To je stejné jako s touto knihou. Někdo ji popírá a někdo se podle ní zařídí. A o tom je další část, o krizové připravenosti. Jsou tu rady, recepty, cokoliv, co nám pomůže až stát selže. Což mu potrvá 3 dny od vypuknutí krize. Takže já si jdu koupit švýcarskou kudličku a o víkendu půjdu procházkou objevit křišťálovou studánku.
Je to kniha, kterou stojí mít za to v knihovně. Je to zdroj všeobecného vědění jak přežít krize až skutečně přijdou. Pokud někdo ovšem čeká konrétní návody, tak to by musel mít skutečně ještě mnohem více zdrojů, ale kniha je naštěstí dobře ozdrojována a odkazuje na další literaturu a informační zdorje, kde se dozvíte podrobnější informace. Pokud bych si chtěl vyrobit filtr vzduchu, tak mi tak kniha asi nestačí, ale dává návod, kam se podívat. vCo by této knize vytkl je, že je možná příliš obsáhlá. Řada návodů mi přijde zbytečná. Záměrem autora bylo napsat asi knihu pro široké publikum,tedy i městského člověka. Pro skauty, trampy, a vyznavače outdooru a survivalu jsou rady typu, "když je venku zima, vezměte si teplé prádlo, které pohlcuje vlhkost" celkem k ničemu." Ale díky i za tyhle rady.
Můj první Cílek a nedá se to číst. Věta "Lidé žijící na venkově polovinu informací této knihy nepotřebují, protože je znají sami z praxe." by měla být vytesána na přebalu. Ani já jakožto člověk odtržený od reality, internetový závislák, gamer, anime dement apod. opravdu nepotřebuji rady typu: "Pokud budeme například svůj odchod organizovat a kvůli dopravě koordinovat s někým jiným, musíme se někde sejít." Nehledě na to, že kdybych chtěl vytvořit praktickou příručku do krizových dob, tak by pravděpodobně nečítala 400 stran ledaže by každá stránka obsahovala nějakou perlu a ne opakující se návody typu "než vyrazíte pryč, zkontrolujte, zda jsou všichni členové domácnosti přítomni a nezapomeňte na granule pro psa", random fráze jako "zásadní je vůle k přežití", nebo irelevantní filozofování nad fungováním vojenských komunit na amerických letadlových lodích. Ale to očividně není tento případ... hrůza.
Kniha se mi dostala do ruky přesně v době, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a začalo se mluvit o velké energetické krizi, která může Evropu postihnout. Kniha pro mě tak získala úplně jiný rozměr. Na "prepery" se najednou už nedívám jako na podivíny. Nějaký druh apokalypsy, která by mohla planetu postihnout ( a zřejmě jednou postihne ) nebude pro připravené tak fatální jako pro nás ostatní.
Jinak co se knihy samotné týká. První polovina knihy je se věnujě spíš mentální přípravě. Druhá polovina je naopak nabitá různými praktickými návody a radami, jak v krizové situaci přežít. Inu kdo je připraven, není překvapen.
Čtu třetí večer, a už mi z toho hrabe, poslouchám Volcano Man z Eurovision song contest a ve výhře v soutěži po Velkém resetu fandím jednoznačně Evropě! Resilience Now! ..nebýt tak high, jdu si dát něco na depresi. Nic, zítra dodělám ten rotační ventil parního stoje, výkon 30W s nezávislostí na sofistikovaném palivu (rozuměj na šišky a třísky) je v časech, kdy nefunguje energetická infrastruktura, hrozně moc!
Není co vytknout. Václava Cílka rád čtu i poslouchám rozhovory s ním. Škoda jen že se častěji nedostane do mainstreamových médií. Holt jak on sám říká špatné proroky je třeba umlčet. Jen aby potom nebylo pozdě.
Na tuhle knížku jsem byla hodně zvědavá a nezklamala mě. Je psaná střízlivě, věcně a především prakticky. Pomůže v době krize nebo i ve svízelné životní situaci mimo ni. Bavila mě především první, obecná část, praktické rady ohledně filtrů na vodu i vzduch, improvizovaných kamen, nožů a alternativních zdrojů energie jsem pročítala spíše zběžně. Recepty ani léčebné rady mě příliš nenadchly, knížka je určená opravdu spíše mužům. Rovněž s určitými bylinářskými radami jsem měla potíže. Celkově ale je to kniha potřebná, užitečná a záslužná. Pro mě je nejdůležitější toto poselství: Klíčová je psychická připravenost, pokud není, ani sebedokonalejší vybavení nám k přežití nepomůže.
Jak píše Václav Cílek v závěru knihy (volně parafrázováno), pokud jste dočetli až sem, musíte z toho mít slušnou depresi. Pokud by se měl člověk knihou ve všem všudy řídit a snažit se na případnou pořádnou krizi také pořádně připravit, nebude dělat pár let nic jiného a bude ho to stát spoustu peněz. Přesto je to výborná kniha, kterou i pro ty „menší“ krize typu povodně, déledobého výpadku proudu či odstávky vody nebo třeba bloudění v horách s nutným přespáním stojí za to přečíst - a také mít ji doma, aby se do ní dalo kdykoli nahlédnout. Leccos, o čem se dá v knize dočíst, může totiž pomoci i ve zcela běžných životních situacích. A navíc to není obyčejná „příručka pro přežití“, ale i kniha se značným filozofickým a psychologickým přesahem, která člověka donutí zamyslet se nad svým životním stylem a hodnotami.
Téma knihy, které vnímám silně postapokalypticky a může působit depresivně je na druhý pohled velmi zajímavé a užitečné. Překvapila mě řada překlepů a chyb ve větách. Řekla bych, že korektor, byl-li nějaký, se tomu moc nevěnoval, protože já obvykle tyhle chyby v knihách nevidím a tady jsem si všimla. Oceňuji, že rady v knize nemusíte použít pouze v některých kritických chvilkách, ale i na chatě, na čundru a nebo když uváznete v několikahodinové koloně, což je dnes bohužel zcela běžné. Zjištění, že existuje jídlo, které lze ohřát za pomocí studené, dokonce pouze užitkové, vody je pro mě překvapivé a asi něčím podobným vybavím manžela, až zase pojede přes D1, aby v případě nouze měl aspoň něco teplého do žaludku ;)
Důležitá kniha, protože jde na téma rodinné krizové připravenosti o první českou takto komplexní. Je minimálně dobré jí mít doma v knihovničce, co kdyby někdy...štěstí přeje připraveným.
Největší problém vidím v editorské práci - kapitoly od jednotlivých autorů jsou navzájem velmi nevyvážené.
Václav Cílek je zkušený psavec a je to znát. S jeho názory a pohledem nemusíme vždy souhlasit, ale je to hutné, dokáže se vyjádřit a jsou tam pro něj typické konkrétní příklady příběhů na vše možné. Zajímavý je psychologický aspekt dění v krizi a davového chování - i když právě jemu se mělo věnovat podle mého více pozornosti.
Možná to mohl rozvést více policista Lukáš Heinz, který to zažívá ve své praxi a při misích v místech katastrof. Tady jen sekunduje a je vidět, že psaní k jeho silným stránkám nepatří.
Tragický je Josef Juránek (kapitola o blackoutu) - pár informací poskytne, ale fňuká - místo na téma knihy je orientovaný na sebe a své propuštění z magistrátu, jakkoliv chápu, že po akci Blackout 2014 byl na profesním vrcholu a poté následoval sestup. Tohle měl editor rozhodně odfiltrovat a odosobnit, na to si lidé kupují memoáry a ne takovouto příručku.
Kdo naopak předvedl mistrovský výkon je František Šmikmátor ve třetí části Praktická příprava. Tolik praktických rad na jednom místě je neuvěřitelně koncentrovaná esence, která osvědčuje autorův rozhled a prostudování mnoha zdrojů literatury. Samozřejmě nemusíme se vším souhlasit, vše si pořizovat, hromadit a vyrábět. Ale v tom je síla knihy - je univerzální, pro mnohé možné scénáře, povahu, intenzitu a délku krize - vše jako pouhá inspirace.
Právě při čtení této kapitoly jsem si uvědomil, jak jsem vlastně díky mládí v oddílu a trampingu na mnohé události vybaven know how i materiálně. Připomnělo mi to slova jednoho z guru neformálního vzdělávání: "Skoro vše důležité pro život jsem se vlastně naučil mimo školu".
Kniha obsahuje i fortelné doplňkové informační zdroje: seznamy osvědčených značek, weby, literaturu.
Jedna připomínka na závěr: Překvapilo mne, že se kniha blíže nevěnuje tématu radiační havárie. Černobyl 1986, Fukušima 2011 - obě největší jaderné havárie měly jedno společné - zadržování informací veřejnosti a s ohledem na to, kolik se v jaderné energetice točí peněz to můžeme předpokládat i při příštích podobných nehodách, nehledě na jaderné zbraně, které si pořizují čím dál nevyzpytatelnější státy. Přitom autoři takovéto části by se jistě našli, odpíchnout se dá například od racionální Dany Drábové.
Při čtení příruček jsem zvyklý si důležité informace podtrhávat zvýrazňovačem - tady jsem spotřeboval téměř celou náplň - to je jasná reference na tuto knihu. Přečtu si jí ještě jednou a pořídím výpisky - to nejdůležitější know how je dobré mít v telefonu stále u sebe. A nebojte, nezačínám si po přečtení stavět kryt na zahradě, ani kupovat koně, protože fosilní pohonné hmoty dojdou.
Jenom se při případném druhém vydání (nepochybuji, že na něj dojde) velmi přimlouvám za důslednou redakční práci, vedení autorů a sladění kapitol.
První prepper se kterým jsem se v literatuře setkal, je pro mě bezkonkurenčně pan Theodor Mundstock. Z této ucelené publikace, by měl jistě radost. Možná by do ní i jako spoluautor přihodil pár svých tipů. Následující slova, jakoby mu z úst vypadla.
,,Jestliže si dobrovolně v době hojnosti postavíme do cesty překážky a ty budeme postupně překonávat, získáme jiný přístup k životu i praktické zkušenosti. Po čase zjistíme, že nijak nestrádáme, ale dokonce se cítíme spokojenější, sebevědomější, soběstačnější, volnější a lépe se nám dýchá."
Ke konci knihy už jsem se začínal z množství informací dostávat do deprese, chaosu a ztrácet půdu pod nohama. Ještě že je tam uklidňující konec, který mě vrátil zase nohama na zem.
95%
Jsem jedinec, co to s blízkou budoucností "civilizace" nevidí vůbec dobře, takže pro mě se takováto kniha stává další nepostradatelnou věcí do knihovny. Ale myslím si, že by si ji měl přečíst každý soběstačný jedinec se selským rozumem, co nepatří do sorty k mobilu a síti přikovaných zombie s křemíkovým mozečkem neschopných samostatné existence. Kniha by se neměla brát, jako nějaký "bubák", co prorokuje ty nejtemnější vize a chce vás děsit. Nemusí jít nutně o nějakou světovou válku, co nás smázne ( i když člověk je natolik dementní a destruktivní tvor, že já o ní nepochybuju. Minimálně množství lokálních konfliktů bude stále. ), ale třeba takový delší výpadek energie, nebo dodávky vody může snadno prožít každý z nás - to samé se týká třeba sbalení evakuačního zavazadla v případě nějaké lokální živelné katastrofy. Pokud si člověk některé základní návyky a znalosti v této knize osvojí, ulehčí to jemu i jeho blízkým prožití právě takových nečekaných situací. A jednoznačně se stavím za názor v knize uvedený, co se ztížení životních podmínek týče - Není už otázkou jestli se to stane, ale kdy...
Václav Cílek nás napřed vyděsí, aby nás posléze v závěru uklidnil. Každopádní obsahuje publikace několik jednoduchých tipů, které mohou usnadnit život v případě jakékoliv krize. Pokusím se jimi řídit. :)
Užitečná kniha. Přesto... je mi z ní úzko, už jen z toho faktu, že je tak moc potřeba tyhle věci řešit, vědět, být připravený. Já vím, zavřít před případným nebezpečím oči nic neřeší. Přesto... viz výše ;-)
Praktické. Užitečné. Inspirativní. Mít tuto knihu v rodinné knihovně je určitě dobrý nápad. Protože, co kdyby náhodou?... A štěstí přeje připraveným.
Kniha není jen pro běžné čtení. Dá se číst všelijakým způsobem. Na přeskáčku, od konce, správně od začátku a nebo jen tak jak se kniha otevře při vyndání z knihovny.
Pana Cílka můžu. Je to chytrý pán a jeho programy v tv sleduji a obdivuji jeho rozsah a šířku.
Když knihu vezmeme vážně, tak bychom se měli už včera připravit a začít nakupovat, co bude a je potřeba. Nikdo, a tím myslím, nikdo se o nás nepostará. Spíše naopak! Bůhví, nebo příroda, co bude zítra!