Rusové v Praze: Ruští intelektuálové v meziválečném Československu
Mychajlo Fesenko , Petr Hlaváček
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce, kvůli níž odešly z někdejšího Ruského impéria tisíce učenců, literátů a umělců. Mnozí z nich nalezli útočiště právě v Československu a v Praze založili své exilové vzdělávací instituce. Příchod Rudé armády v květnu 1945 pro ně ovšem neznamenal svobodu. Československé politické a intelektuální elity z vděčnosti k Sovětskému svazu přivřely oči a neviděly vraždy a deportace těchto svých sousedů a spoluobčanů. Katastrofa ruského exilu v Československu byla o to bolestnější, že se o ní více než čtyři desetiletí nesmělo hovořit, neboť památka na toto nekomunistické "Rusko mimo Rusko" byla pro sovětsko-ruský imperiální narativ zcela nepřijatelná. Prostřednictvím biogramů významných osobnosti někdejší ruské exilové komunity tato kniha připomíná pražské akademické obci i širší české veřejnosti často tragická dilemata ruských intelektuálů, vědců a literátů první poloviny 20. století, kteří výrazně přispívali k dynamice kulturního, intelektuálního i politického života v prvorepublikové Praze.... celý text
Přidat komentář
Náhodný objev v dnes vrácených publikacích. Zaujala mě ta Praha v názvu a jména autorů, neboť ani jednoho z nich neznám. // Kniha obsahuje jednatřicet medailonů, každý o rozsahu třech stran textu + portrétní fotografie toho či onoho člověka. Někteří z ní koukají přímo na vás. To bylo skvělé a burcující. Hned mi byli blíž. K některým jsem se pak vracela a četla podruhé. S tužkou a papírem v ruce. // Za všechny často se opakující termíny – Loď filozofů, rok 1922. // Záměr autorů připomenout, varovat a (do)vzdělat splněn. Pět hvězd.
-------------------------------------------
Nikodim Kondakov (1844-1925), Vasilij Němirovič-Dančenko (1845-1936), Natalija Jašvil (1861-1939), Pavel Novgorodcev (1866-1924), Alexander Kizevetter (1866-1933), Vladimir Francev (1867-1942), Jevgenij Ljackij (1868-1942), Pjotr Struve (1870-1944), Ivan Lapšin (1870-1952), Nikolaj Losskij (1870-1965), Sergej Bulgakov (1871-1944), Viktor Černov (1873-1952), Michail Novikov (1876-1965), Arkadij Averčenko (1880-1925), Antonij Florovskij (1884-1968), Alfred Bem (1886-1945), Nikolaj Okuněv (1885-1949), Valentin Bulgakov (1886-1966), Michail Zimmermann (1887-1935), Georgij Vernadskij (1887-1973), Grigorij Musatov (1889-1949), Pitirim Sorokin (1889-1968), Marina Svetajeva (1892-1941), Georgij Florovskij (1893-1979), Mark Slonim (1894-1976), Pavel Gorgulov (1895-1932), Pjotr Savickij (1895-1968), Vsevolod Kolomackij (1896-1980), Roman Jakobson (1896-1982), Konstantin Čcheidze (1897-1974), Valerij Vilinskij (1901-1955)