Ruže

29.11.2024

Tuhle krásnou růži, alespoň symbolicky, bych chtěla položit na hrob Arthura Rimbauda.

Růže....každý z nás se s nimi v nějaké podobě setkal, i když třeba jen v kytici pro/od milovaného člověka nebo obdivoval ( míjel ) rozkvetlý růžový keř při procházce, či v názvu knihy.
Já osobně bych chtěla vzdát hold těmto nádherným a mnou milovaným květinám.

Zjistila jsem, že růže jsou velmi odolné a přežily bez úhony první roky mých zahradnických pokusů o pěstování všeho kvetoucího.
Dnes jsou informace o pěstování růží snadno dostupné a můžete během krátké doby zjistit vše potřebné a vybrat si podle svých představ.
ALE já se přimlouvám za to, abyste před založením zahrady nebo před zakoupením sazenic navštívili výstavy růží a tam vás ta vaše růže osloví....

Vysoká duha sedmi stuh
rozklenula se v jarním kraji.
A co to voní? Voní vzduch.
A ještě něco voní v máji;

Šípkové růže.

Ty její plátky nevinné
jsou pozdrav zdávna, mně tak milý.
Ne, nedal bych tě za jiné,
byť krásnější to růže byly,

Šípkové růže.

Maminku vidím za mlada,
jde z trávy, růžičku si nese,
když z keře květ však opadá,
obrázek mně zas rozplyne se.

Šípková růže.

Jaroslav Seifert