Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409653/bmid_ruze-bila-cerny-les-9BP-409653.jpg
4
1255
1255
Píše se rok 1943. V letech před Hitlerovým vzestupem k moci byl domek Gerberových plný smíchu. Ale to je minulost. Franka je nyní sama, otec i bratr jsou ztraceni ve víru války a ona sama nemá důvod žít. Pak však v lese objeví tělo parašutisty v uniformě Luftwaffe. Rozhodne se neznámému pomoci, ale brzy zjistí, že není tím, za koho se vydává. Dokáží k sobě najít cestu a důvěru, když je proti nim gestapo i sama příroda?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
White Rose, Black Forest, 2018
více info...
Přidat komentář
Moc pěkná svižná kniha z válečného období, kde je hlavní postavou Němka Franka, která patřila mezi ty, co nesdíleli nacistickou ideologii.
Je zajímavé si přečíst hrůzy druhé světové pohledem toho, kdo byl "nepřítelem národa" ve své vlastní zemi.
Přečteno díky výzvě s naprostou spokojeností.
Mala som trošku vyššie očakávania od tohto vojnového románu, pretože určite na to potenciál mal. Úplne súhlasím s komentármi predo mnou, že príbehu a najmä jeho záveru chýbala hĺbka.
Hlavné postavy Franka a zranený vojak, ktorého objaví v Čiernom lese mi boli sympatické. Zaujali ma pasáže o ich minulosti, čo prežívali pred aj počas vojny. Autor pekne vykreslil budovanie dôvery a postupnej náklonnosti medzi nimi.
Krásný romantický příběh. Pozadí doby je pěkně vykreslené, ale postavám bohužel schází větší hloubka. 3,5*
Kniha je velmi čtivá, měla jsem jí přečtenou během pár dnů. Líbila se mi, ale něco tomu chybělo. Konec byl zbytečně uspěchaný, nebylo by na škodu pár stránek přidat.
Ale jinak moc hezká a čtivá knížka.
Nebylo to špatné, kniha se četla dobře. Ale něco mi tam chybělo, něco, co by mě do příběhu více vtáhlo.
Krásný, romantický příběh, který se odehrává během druhé světové války. Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů. Hlavní postavou je německá dívka, zdravotní sestra, Franka Gerberová, která zachrání amerického vojáka, Johna Lynche. Velice čtivé, napínavé až do konce.
Stejně jako předchozí autorův román Najdi Rebeccu, také Růže bílá, černý les je romantickým příběhem zasazeným do období druhé světové války. To se mi na knihách Eoina Dempseyho líbí. Ukazuje, že i na pozadí válečných hrůz může přece jen vzniknout něco krásného.
V knize se střídají pohledy obou hlavních hrdinů, takže se toho čtenář dozví spoustu i o jejich životě před válkou. Díky tomu je příběh mnohem komplexnější a o to dojemnější. Jen je škoda toho konce. Ten byl na můj vkus příliš uspěchaný, vůbec by knize neuškodilo přidat pár stránek navíc.
Nebylo to špatné, ale přeci jenom tomu něco chybělo. Příběh se čte dobře, chybí mu však hloubka. Autor celkem zdařile zachytil atmosféru předválečného Německa, nicméně to válečné se mi zdálo trochu zidealizované. Taková pohádka pro dospělé. Četla jsem i knihu Najdi Rebeccu a ta byla daleko lepší a propracovanější.
(14. 2. 24 - 4 500 - 10)
Musím pochválit. Dobře zachycena nálada mezi lidmi i vývoj hlavní hrdinky. O čem kniha je si přečtete v anotaci,ale za sebe knížku můžu doporučit.
Píše se rok 1943 a "Německá Říše" se rozpíná. Příběh vypráví mladá árijská dívka, zdravotní sestra, Franka. Přišla o všechno a o všechny své blízké a v Černém lese, v jehož blízkosti měla její rodina osamělou chatu, chce ukončit svůj život. Tam její plány zmaří nalezení pilota Johna, pro jehož záchranu dělá vše.
Bílá růže byla v té době skutečně studenstská organizace, která bojovala proti Hitlerovi.
Tímto příběhem autor ukazuje pozadí války z pohledu obyvatel Německa, ať jsou to fašisté, antifašisté. Je zde boj Němců sami mezi sebou a svými rodinami, strach, udávání, jen aby si zachránili krk.
Některé pasáže se mi zdály trochu přitažené za vlasy.
Obálka knihy je krásná a pro mne zcela vyjadřuje krásu, hrdost,odhodlání a boj proti nacismu hrdinné Franky.
Za mě skvělé. Hlavní hrdinka Franka - zdravotní sestra - 100% árijec, nejdříve nadšená nacistickou ideou dost brzy přijde k prozření - i díky rodině, nebo hlavně kvůli ní že to v pořádku není. Stane se nepřátelem režimu a když nakonec přijde o všechny rozhodne se to ukončit..
Pak ale potká v lese muže...
Moc krásný příběh o dvou silných lidech, atmosféra z toho, jak se v té době žilo ( strach, beznaděj, žádné práva, manipulace, nedůvěra.
Kniha plynulá, a konec za mě svižný, drželo mě to v napětí. A ten šťastný konec? Třešnička na dortu. Já už v nej nevěřila a i přes to by se mi to líbilo :-) Mám ráda šťastné konce.
Doporučuji
Pro mě byla kniha půvabná,měla hezký a chvílemi napínavý děj,rozhodně nepůsobila naivně,proč?Kterákoliv kniha,která byla napsaná o válce nebo z koncentračního tábora,.....Každá ta kniha má svůj příběh,své kouzlo a ne všechny příběhy které se v těchto knihách čtou,musí končit vždy smutně.Může být i takový příběh,který dopadl dobře.Bylo to příjemné a odpočinkové čtení..
Kniha se četla sama, je to taková menší oddychovka. Autor sám upozorňuje, že děj je inspirován skutečnými událostmi, tak možná že začátku ano, ale pak už mi děj přišel přitaženy za vlasy a celkem nereálný. Od této knihy jsem čekala víc.
Poslechnuta jako audiokniha. Mám ráda knihy s toto tématikou, proto jsem od ní očekávala daleko víc. Nicméně ji hodnotím kladně.
Válečný příběh, poukazující na existenci protinacistického hnutí není špatný, jen škoda, že irský autor si neodpustil sladkobolné vyznění příběhu – nežije náhodou v USA? Sklouznutí ke stylu červené knihovny se sem vůbec nehodilo, zvlášť po těch siláckých řečech Berkela i Vogela.
Z duše mi mluví komentář kusma, podepisuju: čím dále kniha postupuje, tím je slabší a nereálnější. Ovšem ukázka manipulace a hlavně neuvěřitelné sounáležitosti se zrůdným režimem je tady předvedena dokonale. Frančino dospívání a její „velkoněmecké“ ideály v konfrontaci s umírněnou zkušeností jejích rodičů, osud jejího bratra, to vše je vylíčeno přesvědčivě a reálně. Zaujaly mne také diskuse na téma bombardování německého civilního obyvatelstva, podobně jako úvahy o možném „spravedlivém“ použití nově vyvíjené zbraně, v tom nelze knize upřít významný morální apel.
Mně osobně trochu neseděly ty kávové dýchánky, nákup v lékárně, jízda vlastním osobním autem – slyšela jsem od pamětníků jiné údaje, ale je fakt, že ty se týkaly života v zabraných pohraničních oblastech; možná byla situace ve Freibergu/Berlíně/Mnichově jiná?
„Nacisté jsou nesmírně akurátní, a přestože mohou být nevzdělaní a zpátečničtí, mají vrozené vlohy pro propagandu a potlačování odporu. Systém, který vytvořili, je v té své nefunkční funkčnosti dokonalý – každý je špeh.“
Od autora jsem už před nějakým časem četla “NAJDI REBECU a pokud by někdo chtěl doporučit opravdu napínavou knihu, i po těch všech uplynulých měsících po dočtení, bych stále sáhla právě po ní. Doteď si pamatuji, že popisovaná atmosféra byla tak strhující, až mi z toho vlastně bylo nevolno a ja zvažovala, zda číst dál. Čekala jsem tedy něco podobného i u prvotiny autora. A dostala jsem to, i když ne v takové intenzitě. Nedokážu přesně říct, co způsobilo fakt, že mě to nevtáhlo tolik, ale obzvlášť na začátku jsem se do knihy musela trochu nutit. Konec, pravda, parádní a přesně takový, jaký jsem si představovala. Pokud se tedy dívám na hodnocení obou knih zde na databázi (Růže bílá, černý les má vyšší hodnocení), viděla bych to přesně opačně. Abych to ale uvedla na pravou míru, za přečtení stoji rozhodně obě dvě.
Růže bílá, černý les. Nic neříkající název knihy z druhé světové války. Mám tento druh knih rád a přečetl jsem jich už mnoho, horších i lepších. Tato kniha patří do slabšího průměru. Lehce se čte, příběh plyne, leč je chvílemi dost naivní. Vypíchnou naopak mohu popsání charakteru doby, chování lidí i manipulace vlády s lidmi a jak je to vlastně snadné. K přečtení za deštivého dne však stojí.
Tato kniha mě vzala od začátku až po napínavý konec. Je tu hodně lidí co se jim nelíbí - za mě : (jen už moc válek) celkově ale to s hodnocením knihy nemá nic společného.... Příběh dobře napsaný, pro nenáročného čtenáře na množství postav. Doporučuji.
Kinder, Kirche, Küche.
Rok 1943 a ženy v Německu mají pouze právo plodit děti, vařit a chodit do kostela. Žádná kariéra, žádná osobní životní volba, žádný životní cíl. Paleta Hitlerových zločinů byla bez hranic... Dempsey, na Ira, dobře zachytil na vývoji několika postav atmosféru předválečného a válečného Německa. Současně dal nahlédnout do temných, zrádných a krvavých koutů Říše, ač hlavní hrdinkou je vlastně krásná světlovlasá, křehká dívka, zcela v linii s árijskou rasovou představou. Právě tato Franka prochází procesem hluboké deziluze, i když to s ohledem na okolnosti není zas tak těžké. Tedy pokud není kariéristka a vypočítavá mrcha, což nebyla. Dokonce se projevila jako nesmírně statečná žena, možná trochu moc statečná na to, jak ji do té doby vykreslil autor. Je to nicméně skutečně poutavý příběh o záchraně spojeneckého pilota a ukradení budoucí velesmrtící zbraně Němcům pod nosem. Bohužel příběhu na můj vkus moc čouhala z bot snaha o pohádkový příběh a místy jsem si taky říkala, jak je možné, že ta či ona postava se chová jako pitomec, když tomu zcela neodpovídaly ani její charakter ani situace. Dempsey na dnes již klasický válečný motiv napsal pěkný příběh, který nepostrádá určité napětí ani vyvrcholení. Zůstává však přece jen v kategorii prvoplánovosti.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus rozhlasové zpracování válečné romány historické romány
Růže bílá, černý les
Poměrně rychle přečteno. Knihu jsem měla už nějaký ten rok v knihovně, jsem ráda, že jsem se k ní už dostala.
Ikdyž možná jsem čekala malinkato více, chyběl více procítěný závěr a větší lovestore.
Ale i tak se mi kniha poměrně líbila.