Růžové vrány: Muzikantky v 21. století
Pavla Jonssonová
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433574/bmid_ruzove-vrany-muzikantky-v-21-stolet-0h0-433574.jpg
4
14
14
Kniha Pavly Jonssonové přináší dvacet rozhovorů s předními českými muzikantkami, které spojuje příslušnost k české hudební alternativní scéně. Autorka se v nich snaží zjistit odpovědi například na tyto otázky: Proč je tak málo dívčích skupin? Kam se ztrácí většina nadaných děvčat? Je tvořivost žen odlišná od kreativity mužů? Co zajímavého a nového přinášejí ženy do hudební tvorby? Jak jinak řeší klasické otázky spojené s hudební produkcí? Existovala nějaká česká odpověď na americké hnutí riot grrrls z devadesátých let? Rozhovory zkoumají jejich osobní historii, tvůrčí metody, názory na situaci žen v hudbě a v životě vůbec a jak spiritualita ovlivňuje jejich práci. Ukazují provázanost zúčastněných a spřízněnost hudební i lidskou. Odpovídaly Zuzana Fuksová, Monika Načeva, Beáta Hlavenková, Mary C, Eliška Kohoutová, Marka Míková, Vladivojna La Chia, Stinka, Katka Šarközi, Dagmar Andrtová, Mucha, Marka Kovářová, Iva Bittová, Eva Turnová, Kristýna Skalická, Iva Bittová, Radůza, Lenka Dusilová, Pavla Milcová, Gaia Mesiah (Katka Pelíšková Morella) a Jana Tóthová, poslední rozhovor vedl hudební publicista Petr Ferenc přímo s autorkou.... celý text
Přidat komentář
Kniha je sice dobrým nápadem, ale ty neustále opakující se genderové a feministické otázky my lezly na nervy. Proč to nemohlo být jen o muzice?
Základní částečný namátkový playlist pro totální ignoranty (mezi něž bohužel patřím) - Iva Bittová+Čikori: Tichý pláč, Dagmar Voňková: Vrť se, prute, Lenka Dusilová: Baromantická, Radůza: Josefína, Mucha: Chlapi sú kokoti, Monika Načeva: Udržuj svou ledničku plnou, Vladivojna La Chia: Nána, Beata Hlavenková: Husy, Čokovoko: Sebevražda, Budoár staré dámy: V sobotu i v neděli, Stillknox: Studánka, Tornádo Lue: Cesta domů, Eva Turnová a Plastici: Pojď, Stinka: Čekni děti, Gaia Mesiah: Království, Krystyna: Jelen, Zuby Nehty: Malí sráči... sorry všem, na které jsem zapomněla... ale je prima Růžovými vranami listovat, spíš nečíst než číst a poslouchat... a zazdít to Trabandem, Stem zvířat a Kabátama... :-)
Super kniha, množstvo zaujímavých rozhovorov, primárne pre ženy o ženách. Len ako rockerovi a metalistovi mi v knihe chýbali ženy-metalistky. Rozhovory s Hankou Hajdovou, Tanjou alebo Lucií Bílou by knihu urobili ešte lepšou.
Dybbuk jsem minul, ale Zuby Nehty už ne. A tak dvě třetiny autorek jsem nějak někdy zaregistroval. Možná by to ale pro někoho chtělo ještě doplnit nějakou audio ukázkou. Chválím autorku, že se nebojí dát prostor názorům, se kterými nesouzní, a nepolemizuje s nimi. A tím pádem ten poslední rozhovor působí hodně upřímně a zároveň hodně smutně. Autorka je součástí historie Dybbuku i Zubů, i když se časem posunula jinam. Tak snad někdy na nějakém extra koncertu se i ty příkopy přemostí.
Zajímavý je pro mne závěr z většiny příspěvků, že nejsou muži a ženy, ale lidé, že blbci jsou všude a kdo chce, si cestu najde.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2020 |  Růžové vrány: Muzikantky v 21. století |
| 2019 | Devět z české hudební alternativy osmdesátých let |
Stejně jako u sbírky povídek i u sbírky rozhovorů je běžné, že některé části jsou super a jiné slabší. Tady to ještě bude čtenář vnímat přes to, jak s kterou zpovídanou souzní hudebně. Já jsem byl nejvíc nadšený pochopitelně z Radůzy, Beaty Hlavenkové, Lenky Dusilové a samozřejmě z Marky. Ale snad až na kované feministky byly zajímavé výpovědi všech.
A nejvíc mě bavilo, jak většina autorce ta feminstická klišé nabourávala.