Řvoucí čtyřicítky
Regina Andrásová
Kniha Řvoucí čtyřicítky Reginy Andrásové vypráví svižně, s nevšedními postřehy a humorným nadhledem o všedních i svátečních příhodách, partnerských vztazích a rodinách tří současných čtyřicátnic. Vypravěčka Lada i její dvě kamarádky z dětských let – Jana a Soňa – vyrůstaly v předlistopadové době nedaleko Prahy. Jejich vzpomínky občas zajdou i do tehdejších časů a na pozadí obyčejných ženských příběhů tak zaznamenávají změny nejen společenské, ke kterým došlo v posledních desetiletích. Jste-li „Husákovo dítě“, nejspíš oceníte společné vzpomínky, jestli jste starší, nahlédnete navíc do světa svých dětí, a pokud jste mladší, máte možnost poznat zcela jiný život v době, která není tak dávná.... celý text
Přidat komentář
Po téhle knize jsem v knihovně sáhla hlavně proto že se mi to letos už taky týká.Ale až příští měsíc.
Není to špatné čtení, jen občas autorka skáče sem a tam.Párkrat jsem se i od srdce zasmála.
"Nakonec,takové baby boxy nejsou na puberťáky stavěné,ačkoli síla rodičovského vzteku by možná překonala i takovou nicotnou překážku."
"..... pozoruji,že od určitého věku mají děti odporný sklon k lenosti.Dřív je člověk tak nějak dokázal navnadit,ale puberta i z celkem ochotného dítěte dělá neskutečnou lemru."
No nemůžu jinak než souhlasit,páč jedno dítě se mi právě v jednu ukázkovou lemru přeměňuje.
Vyprávění mi přišlo trošku chaotické, ale vzhledem k tomu, že jsem spolužačkou autorky, tak má kniha pro mě úplně jinou vypovídací hodnotu. V podstatě mi oživila vzpomínky na naše dětství a dospívání. A to bylo moc fajn. Pokud by Regina napsala další takovou knížku s dalšími postřehy a vzpomínkami, určitě si ji pořídím. Jen stále netuším, která z bývalých spolužaček je Soňa. Janu se mi identifikovat podařilo ;o))
Trochu nesourodé spojení vzpomínek a současných zážitků. Není to špatne, ale chybí tomu nosné téma. Mimo pár vtipných postřehů, které mě bavily, zbytek nějak málo uvěřitelný a bez šťávy. Pokud by to byla biografie, považoval bych autorku za usedlou konzervativní ženskou, která žije životy lidí kolem a buď je sama nebo má na krku nějakého budižkničemu. Ale pravděpodobně to jen tak působi.
Doba je vykreslená subjektivně, ale docela zajímavě, vzpomněla jsem si na vlastní zážitky, které již ležely uložené někde hodně vzadu. Ale jinak děj nijaký, bez posunu, hloubky...
Bavila jsem se, bavily mě vzpomínky na dobu, kterou jsem taky prožila a bavil mě i příběh tří kamarádek.
Knihu jsem brala spíše jako oddechovou. Patřím taky mezi Husákovy děti a pár věcí jsem si připomněla, u pár se i zasmála, něco mě nudilo. Občas mi přišlo, že vzpomínky jsou do příběhu zakomponovány tak trochu násilně a za každou cenu. Je fakt, že mě více bavila dějová linie tří kamarádek.
Jsem stejný ročník jako autorka a musím říci, že jsem se upřimně zděsila, jestli jsme opravdu taková povrchní, naivní a pokrytecká generace. A celou dobu jsem se musela ptát, zda už jsme opravdu tak staré? Některé vzpomínky mi přišly, jako kdybych poslouchala svou babičku, i když samozřejmě v jiných reáliích. Zaujalo mě, že vypravěčka příběhu vlastně o svém "současném" životě neřekla vůbec nic, přeskakovala z minulosti do současnosti, kde ale popisovala život svých kamarádek, o jejím životě jsme se dozvěděly jen to, že je dlouho vdaná a muž jí občas pije krev. Jako by hlavní hrdinka žila život kamarádek a nikoliv ten svůj. V tom svém jenom přežívala. 3/5
Tak tohle bylo jako když vaří pejsek s kočičkou. Vzpomínky byly fajn, ale nejlepší by bylo, kdyby vyšly jako samostatný příběh a ne jako součást románu že současnosti. Hodně se mi to pletlo a nemohla jsem se soustředit.
Mne se knizka libila, na 40 mi uz lehce tahne, dost veci z minulosti jsem poznavala a bylo to zabavne. Je fakt, ze zacatek je trosku rozsekany, ale staci vydrzet, pak uz je to ctivejsi a zajimavejsi.
Odkládám, není to můj šálek kávy. Nejprve jakoby začíná nějaký současný příběh, ale vzápětí jsou to jen retro vzpomínky dnešní čtyřícítky na kdysi. Připomíná mi to diskuse na rodině.cz nebo rodinnou sešlost, kde se semele všechno z uplynulých let - od zážitků ze školních let, trapasů, porodů až po nedostatkové zboží - samé historky, jaké má každý v tomto věku. Je to taková hustá kaše, do které se pořád přidávají další a další suroviny, a tím se mi čas ztrácet nechce. Ale třeba se tam nakonec nějaký příběh objeví (těm, co mají větší trpělivost).
Štítky knihy
partnerské vztahy česká literatura normalizace (1969-1989) socialismus čtyřicítka (věk)Autorovy další knížky
2010 | Korneliina válka |
2016 | Řvoucí čtyřicítky |
2008 | Bohyně z Eru |
2013 | Dům U Mořského boha |
Autorka ústy vypravěčky Lady popisuje dva roky v životě tří kamarádek, především Jany, která se kvůli manželově nevěře rozvede a odstěhuje. Řeší vymáhání alimentů a nové vztahy. Soňa je nespokojená v práci v pojišťovně, proto se nakonec odhodlá dát výpověď a nastoupit v mezinárodní firmě, kde uplatní svou angličtinu. Lada řeší jen svou postavu a vzpomíná na své dětství, život před revolucí a v devadesátkách. Oddechové čtivo s nostalgií a poselstvím, že nikdy není pozdě změnit svůj život a nikdy si nezačínat se ženatým chlapem.