Ryba v nás
Neil Shubin
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/54574/bmid_ryba-v-nas-1SI-54574.jpg
4
26
26
O objevu 375 milionů let staré přechodové formy mezi rybou a obojživelníkem v odlehlém koutě arktické Kanady i o tom, že v každém z nás je skryta ryba, byť v zastřené a pozměněné podobě, o tom, jak se postupně měnilo rybí tělo v tělo savce (a člověka), a nejen o tom, vypráví ve své nesmírně originální knize Neil Shubin, účastník objevu oné pradávné ryby zvané Tiktaalik. Zábavnou formou spojuje dobrodružství v paleontologii s vědeckými poznatky a odhaluje mnoho překvapivých souvislostí mezi naší anatomií a anatomií ryb, plazů a dalších tvorů.... celý text
Literatura naučná Věda
Vydáno: 2009 , PasekaOriginální název:
Your Inner Fish: a Journey into the 3.5-Billion-Year History of the Human Body, 2008
více info...
Přidat komentář
O autorovi jsem si na obálce přečetla, že je úspěšný popularizátor vědy. A po celou dobu čtení jsem myslela na to, jak výstižně to ta obálka sdělila. Autorův styl (Shubin, jmenuje se Shubin a jeho jméno si pamatuju od místa, kde sám sebe oslovil) je naprosto bez vady. Stvořil velmi čtivou a zajímavou knihu, ve které se kromě hlavního tématu dozvíme i spoustu věcí o běžném životě paleontologa (a předtím i studenta anatomie). O své práci (vlastně i koníčku) píše tak zajímavě, že člověk by nejradši tohle všechno zažíval taky. Takže pět hvězd už jen za formu.
Hlavní téma bylo taky zajímavé. (Nebudu to rozvádět, výstižně popsáno v komentářích níže.) Překvapilo svým rozsahem. Když už jsem myslela, že vše se bude točit jen kolem tiktaalika a stavby končetin, autor šel stejně živě i do dalších tvorů a dalších částí těla. Je úžasné, jak to všechno do sebe zapadá. Jen mi bylo líto všech těch embryí, která padla za oběť vědě.
Jedna z nejlepsich popularne naucnych knih co jsem zatim cetl. Autor popisuje tematiku nepovrchne a pritom srozumitelne a vcas se zastavi pred okamzikem, kdy by musel zabrousit do prilis odborneho vykladu. Misto toho prejde k dalsimu zajimavemu tematu. Proste skvele napsana kniha na tema vyvoje cloveka, aneb co vsechno ma clovek spolecneho nejen s rybami, ale i se zraloky, pulci, bakteriemi a mnoha jinymi zivocichy.
Na knihu jsem narazil v knihovne nahodou podle nazvu, pred nedavnem bezel v televizi dokument se stejnym jmenem, ale ten samozrejme nemohl jit az tak do hloubky jako kniha. Presto byl sam o sobe velice zajimavy. Vyhodou je mnozstvi obrazoveho materialu, ktere v knize byt nemuze. Vcetne zaberu na mista, kde byla objevena ona "ryba se zapestim" :-)
Povinná četba pro každého biologa! Předně je třeba říct, že kniha není tolik o paleontologii. Mnohem více je o genetice. Odpovídá na otázku co máme společného s jinými organismy - savci, obojžívelníky, rybami či dokonce bakteriemi. Co nám tyto společné znaky vzaly a co daly ? Dozvíte se např. proč škytáme a k čemu to našim hodně vzdáleným předkům bylo dobré!
Skvělé shrnutí od TheRavena.
Kniha Neila Shubina mi trochu připomněla už dávno čtený Příběh předka od Richarda Dawkinse, a i když je tohle srovnání trochu nepatřičné (nejen proto, že Dawkinse už zdaleka nemám v živé paměti), dovolím si ho využít jako pomyslný odrazový můstek. Ryba v nás je rozsahem sice sotva čtvrtinová, ale i díky tomu je čtenáři bezpochyby přístupnější, a to aniž by byla jakkoli zavádějící. Rozdíl oproti Dawkinsovi spočívá především v tom, že Neil Shubin nezabíhá do jednotlivých podrobností, ani se nepokouší rekonstruovat celou naši evoluční historii, naopak se snaží pomocí vybraných příkladů vystihnout to nejpodstatnější – totiž odhalit základní spojnice ve stavbě našeho těla a tělesných plánů dalších obratlovců: od ryb přes obojživelníky a plazy až k ptákům. V některých případech dokonce zabíhá až do hledání vztahů mezi námi a živočichy bezobratlými. Příkladem je kapitola zabývající se zrakem, ve které poukazuje na podobnosti ve stavbě opsinů umožňujících barevné vidění jak vlastníkům komorového oka (tedy i člověku), tak živočichům disponujícím okem složeným (korýši, hmyzáci).
Velkým kladem knihy je i to, že různé evoluční homologie představuje na více úrovních – morfologické, anatomické, fyziologické, vývojově a molekulárně- biologické. Výsledkem je poměrně přístupná, přesto informačně bohatá kniha, která zaujme odbornější i laickou veřejnost. Ačkoli ta první skupina si možná bude stěžovat na občasná zjednodušení a ta druhá asi nedocení celý dosah knihy, ale to zase tolik nevadí, protože užitek přinese jistě oběma (i kdyby odborníkům jen potud, aby se naučili popularizovat). Suma sumárum mi opět nezbývá než knihu jednoznačně doporučit!
// PS: Ryba v nás je navíc i dobře použitelná proti klasické kreacionistické doktríně hlásající, že přece neznáme žádné přechodné články mezi různými živočišnými druhy či vyššími taxony. Což je argumentace, která pochází z poloviny devatenáctého století a při pohledu na poznatky současné vědy o vývoji života na Zemi už je silně neaktuální. Jediným důvodem, proč se takové představy stále v některých kruzích udržují, je pouze jejich snadná uchopitelnost ve srovnání s opravdovými problémy. Ale to už je jiný příběh.
Štítky knihy
paleontologie evoluce ryby evoluční biologie fosilie, zkameněliny fylogeneze ontogeneze
Ryba v nás
jak už to tak u amerických popularizátorů vědy bývá, výklad je velmi zjednodušený až polopatický a samozřejmě podložený HLUPem (hlubokým lidským příběhem), informace se často opakují, ale mezi tou omáčkou se najdou docela zajímavé informace; když jsem včera na ulici narazil na mrtvého holuba, hned mi naskočilo, jakým způsobem je utvářeno křídlo ptáků a jak souvisí s rybí ploutví a končetinou savce