Rybář
John Langan
Na severu státu New York vytéká z přehradní nádrže Ashokan potok, o kterém se mnoho neví – vlastně ani to, jak je tam dlouho. Dutchman’s Creek je prudký a zrádný, má strmé břehy, a za příslib hojného úlovku v něm už údajně nejeden sportovní rybář zaplatil cenu nejvyšší. A pak kolují mezi místními ještě jiné příběhy – tak fantastické, že snad ani nemohou být pravdivé. Abe a Dan, kolegové stižení krutými ranami osudu, kteří v rybaření hledají lék na své ztráty, je nejdříve považují jen za další historky, jakými se to kolem vody odjakživa hemží. Brzy jsou však i oni vtaženi do příběhu staršího než samotná přehrada, do příběhu o tajných úmluvách, dlouho skrývaných tajemstvích a záhadné postavě známé jako Der Fischer, Rybář. Každý z nich se musí znovu vyrovnat s tím, co už jednou ztratil, a s cenou, jež se platí za šanci získat to zpět.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , FobosOriginální název:
The Fisherman, 2016
více info...
Přidat komentář


Autor získal za tuto knihu cenu Brama Stokera. Jedná se o horor. Autor pracoval na knize 13 let. Velkou oporou, aby knihu dokončil, mu byla jeho manželka. Knihu hodnotím na 80 %.
Kniha má 3 části. První a třetí část se odehrává v přítomnosti, druhá část se odehrává v minulosti. Uvádí se, že autor píše ve stylu lovecraftovského hororu. Bohužel jsem nečetl žádné knihy od amerického spisovatele H. P. LOVECRAFTA, takže nemám srovnání s touto knihou, ale kniha se četla celkově dobře. Je pravda, že autor se hodně rozepsal, vyprávění je tedy pomalejší a rozvláčnější, ale příběh RYBÁŘE (DER FISCHER) byl zajímavý a navodil ve mně strašidelnou atmosféru.
Hlavními postavami jsou ABE a DAN, kteří se rozhodnou rybařit, aby zahnali žal, který je tíží na srdci. Chtějí navštívit potok, který se jmenuje Dutchman´s Creek, který je prudký a zrádný a někteří lidé zaplatili životem, když se ocitli v jeho blízkosti. Navíc mezi lidmi kolují různé příběhy a historky, které se zdají neuvěřitelné. Kdo je záhadná postava Rybáře? To se už dočtete v této knize.
Citáty:
… lidé mají krátkou paměť, když nejde o jejich vlastní smutek.
Jak říkával táta, když už si musíš vymyslet lež, zamíchej do ní tolik pravdy, kolik jde.


Skvělé!Hrozně jsem si užil ten pomalý rozjezd, to pomalé vytváření atmosféry.Miluju horory s přesahem a tohle je přesně ten typ příběhu.A byť se mi zdá, že autor čerpal odkud se jen dalo,mě to neskutečně bavilo a některé obrazy budu z hlavy dostávat asi dlouho.Trochu mě mrzí, že některé věci zůstaly otevřené, ale na druhou stranu si aspoň člověk může vytvářet vlastní hypotézy.A jsem jediný, kdo v knize cítil lehký odkaz Neila Gaimana? Majstrštyk!


Knížka, která je opravdu napsaná v lovecraftovském duchu. I proto se vyvíjí pomalu, ale má to svůj důvod. Vypravěč i Dan mají svá osobní traumata, ztráty milovaných, ze kterých se pokoušejí dostat a rybaření v tom u obou hraje velkou roli. Asi ve třetině knihy je vloženo vyprávění z minulosti, které se věnuje tajemnému potoku jménem Dutchman´s Creek, kam se oba muži právě chystají vypravit. Po této vsuvce následuje poslední třetina, vyústění a rozřešení všeho. Je to pomalé, tajemné, okultní.


Byla jsem už v půlce a přemýšlela, jestli se na knihu nemám vykašlat. Vůbec mě nevtáhla do děje, jak píše Katchamccall, ani já jsem nějak nedokázala rozjet představivost, do čtení jsem se nutila a stejně jsem myslela na něco jiného. Až asi v polovině druhé části, kdy začne přibývat přímá řeč a začne se něco dít, jsem si řekla,že to teda dočtu. A jsem ráda,že je konec...


Takový horor o ničem. I popisování bylo takový nijaký, plochý. Mám dost bujnou fantazii, ale tady se mi film v hlavě neodehrával. Škoda.


Tahle kniha mě zaujala hned jak vyšla. Ale s kupováním hororů už jsem obezřetná, proto mě moc potěšilo, když se ukázala v novinkách v knihovně. A mám jasno - tu knihu si časem pořídím domů a rozhodně jsem ji nečetla naposledy. Rybář je velmi atmosférický a mytologický příběh, který rozhodně nesedne každému. Kniha má místy velmi pomalé tempo a odkazuje se na mytologii a Bibli, což není lehké téma. Ale přesto všechno je rybář primárně příběhem o lásce a smíření. O tom, co vše si jsme schopni pro lásku připustit, co všechno jsme ochotni obětovat. Nehledejte tu prvoplánové zlo, ale příběh, ve kterém stěžejní roli hraje pečlivě vykreslená a děsivá legenda. V druhé řadě tu sledujeme příběh dvou kamarádů, kteří přišli o své ženy. Fanoušci Lovecrafta tu rozpoznají leckteré jeho háčky (doslova), ale i ti, co s ním nemají zkušenost budou dle mě velmi příjemně překvapeni. Rozhodně nehledejte v Rybáři krvavý horor, u kterého se budete bát. Spíše velmi pomalé a plíživé zlo, které se vlastně schovává v každém z nás.


Já se snažil. Fakt. Jenže když už jsem se jakž takž začetl do příběhu Abeho a Dana, změnila se linie vyprávění, která postupně zcela rozvolnila mou zvědavost, až na úplnou apatii. Po zhruba 100 stranách mi bylo prakticky jedno co se v knize děje a rozhodl jsem se to nucení ukončit. Sloh je hrozně utahaný a příběh pořád na něco láká, ale nic moc nenabízí. Tohle mi vůbec nesedlo.


Rybář mě absolutně pohltil svou atmosférou a tajemnem. Byl jsem jak ryba na háčku, dokud jsem knihu se smutným srdcem, že už je konec, naposledy nezavřel.


Začátek je zvláštně melancholicky napsán a čtenář se pomaloučku do příběhu vnořuje jako do vody. Celý příběh je pojat na současné vlně a na historické vlně, která je jádrem vyprávění a na níž současnost navazuje. Je to zvláštní poznávání děje, pročesávání hlubin příběhu. Vyprávění, byť obecně vyznívající, je hutné. Moje počáteční nezaujetí vystřídal zájem, ačkoliv chybí intenzivnější hororové body. Chybí dušnost a nával adrenalinu, větší napětí, mrazivo, bojácné ticho, v dáli znějící kapání vody, a to vše třeba i na menším místě než má samotná kniha. Není to úplný horor, je to potemnělý příběh. Horor je tady z podstatné části utlumen, přesto je zde něco, co vyznívá jako skryté, jako spodní proud a vy to chcete dočíst. Tento příběh vás žene do svých hlubin dál neuvěřitelnou rychlostí.


Než jsem se do této knihy pustila, četla jsem na něj rozporuplné recenze. Trochu jsem se bála, ale zároveň těšila a dle mého názoru bylo na co. Rybář je hodně výpravný. Přímé řeči jsou poměrně vzácné, a tak se tempo může zdát pomalejší. Mě osobně to vůbec nevadilo. Příběh mi přišel zajímavý, napínavý, i když na začátku smutný. Určitě musíte být připraveni na přerušení dějové linie hlavního hrdiny Abeho, která pokračuje až zase na konci knihy po odvyprávění "Příběhu hrůzy" - který vás zatáhne dále do historie. Seznámíte se s původem děsivých historek, které kolem obávaného potoku Dutchman´s Creek kolují.
Navzdory asi 325 stránkám je to pro mě nejrychleji přečtená kniha za poslední dobu a to jsem četla i mnohem kratší díla. Jelikož byl pro mě námět příliš fantastický, tak jsem se ale nebála. Každopádně určitě doporučuji. Považuji Rybáře za velice kvalitně napsanou knihu, a to jak po stránce slohové, stylistické tak i co se týče obsahu. Pokud patříte mezi knižní, hororové gurmány, tak si troufám hádat, že vás John Langan se svým vyprávěním potěší.


Jak sám autor píše v závěru, pro žánrové nakladatele byla kniha příliš literární a pro ty literární zase příliš žánrová. A stejně tak to bude se čtenáři. A ten příběh v příběhu a místy neskutečně pomalé tempo to knize taky neusnadní.
ALE stojí to za tu trpělivost, protože příběh o Rybáři je originální, nabitý fantazií a některé ty výjevy jsou doslova ohromující. A při čtení máte pocit, že to Vy sami stojíte na břehu černého oceánu a v údivu zírate na to, co se odehrává kolem Vás. Ta prostřední část, která, pokud bychom chtěli škatulkovat, má nejblíž k lidovému vyprávění (a to pěkně temnému) je prostě skvělá.
Špatný není ani příběh Abeho a Dana, jejich přátelství, ztrát a bolesti, který tvoří úvod a závěr knihy. Ve srovnání s vyprávěním o Rybáři je možná méně originální a více předvídatelný, ale i tak se Vás jistě dotkne. Obzvlášť pokud máte v srdcích podobný kus prázdnoty jako oni.

(SPOILER)
Po ujasnění toho, co je vlastně lowecraftovský horor jsem se rozhodl do toho pustit a pocity spíše smíšené.
Vyprávění zajímavé, ale v kopě postav se rychle ztratíte a potom už ani nevíte co se teda vlastně děje?
Návrat do současnosti a závěrečné rozuzlení spíš divné. Já jsem vlastně ani nepochopil, co byl ten rybář a ostatní bytosti zač???


Nejlepší část této knihy je vyprávění historky o Rybáři. Tam je ta temnota, tajemno, příběh opředený záhadou a domněnkami. Zlo a smutek. Hrdinové si vás rychle získají a musíte vědět, jak to dopadne. To se, bohužel, úplně nedá říct o původním knižním hrdinovi a když se i on se svým kamarádem dostanou do styku s Rybářem, příběh už zdaleka není tak napínavý. Spíše předvídatelný. Takový průměr.


Napětí, mystično a chvílemi i mráz po zádech..... Tohle čeká toho, kdo se odhodlá pro Rybáře...... Taky smutek a chvílemi i pocity nostalgie...... Horor? Nemyslím si..... Dobrá kniha? ROZHODNĚ ANO :-)


Jako typický horor bych to nenazvala, spíš thriller - např. ve srovnáním s knihami S.Kinga. Viděla jsem tu i jistou podobnost s jedním s jeho děl. Nicméně dílo je to čtivé, nejzajímavější byla prostřední část a úplný závěr. Ale mezi knihy, které si chci ponechat, bych tuto nezařadila.

Knižní horory jsou moje specialita, proto jsem se na tenhle vážně těšila. Po těch reklamách na netu jsem čekala fakt bombu, ze které aspoň dvě noci nezaspím... Tak leda nudou. Příběh se neuvěřitelně táhne, má milion odboček, které jsou strašidelné jen tou délkou, kterou v knize zabírají. A ten překlad - Dutchman's creek!!!! Je velký problém to přeložit jako Holanďanův potok??? Nuda, slovo, které celý příběh vystihuje. Horor to je jen dočíst, jinak absolutně nic děsivého nečekejte, ať už vám Lottie Schmidtová bude tvrdit cokoli


Nečekejte úplně typický horor, ani žádnou velkou akčnost. Tato kniha vsází spíš na atmosféru - tíživou, skličující, hutnou, depresivní... Začátek pomalý, vleklý, ale ta tíživá atmosféra už začíná být hmatatelná a čtenář tuší, že se budou asi dít věci. Nutí to číst dál.
Díla H. P. Lovercrafta neznám a v souvislosti s Rybářem jsem o něm slyšela poprvé, ale i tak jsem si čtení užila. Asi to nebude úplně pro každého, ale mě se to líbilo.
Na knížku jsem se těšila, už proto, že získala cenu Brama Stokera. Moc se mi líbila, pomalejší rozjezd s popisy mi vyhovoval, čtení jsem si užila. Doporučuji.