Ryby - Útok z hlubin
Džundži Itó
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/335525/bmid_ryby-utok-z-hlubin-qtk-335525.jpg
4
268
268
Horor, při kterém se vyplatí nedýchat. Nad Okinawou se vznáší pach smrti... a z moře vycházejí ryby na kovových nožičkách. A rybami to jen začíná. Skupina přeživších se snaží bojovat s odporným nebezpečím. A smrad, který přináší smrt, se stále šíří. Skvělá hororová manga od jednoho z nejslavnějších tvůrců žánru! Kompletní příběh (plus několik povídek) v jedné knize! 404 černobílých stran.... celý text
Přidat komentář
Ryby jsou tak debilní, až je to vlastně dokonalý. Skvělá kresba a spousta bizarních situací. Vtipné je, jak se občas nelogicky a podivně chovají jednotlivé postavy. Člověk neznalý tvorby Itóa, si bude myslet, že to musel nakreslit nějaký magor, ale sám autor je velmi příčetný a skvělý společník, co má rád své fanoušky. Potěší i dvě kratší práce, které jsou v podstatě více hororové, než samotné Ryby.
Jako u všech románů Džundžiho Itóa, i zde naleznete sakra silné momenty. Ryby jsou typickým příkladem šíleného nápadu který prostě musel ven, protože sám autor jím byl fascinovaný. V mysli sice koncept fungoval asi lépe, do finále to ale autor dotáhl s grácií. Dvě krátké povídky mě pak dostaly do kolen. Naprostá spokojenost!
Dal jsem si po přečtení den pauzu, abych se opravdu ujistil, že to byl taková pecka.... a ano byla. Kresby a grafické zpracování v komiksu to je dokonalost sama o sobě no a příběh a celková pointa není taky žádné béčko..To, že konec je víceméně otevřený (ve stylu domysli si sám, jak to vlastně celé dopadlo) to mi vůbec neva. 2 další krátké příběhy jsou taky originální. 95%
Příběh je zábavný s minimálním textem na každé stránce. Jediný mínus je nedotažený konec příběhu...
(SPOILER)
Ryby byl víceméně takový příběh, jaký jsem od obálky knihy a od Junji Ity čekala. Byl to bizár. Příběh byl čtivý a měl spád, ale ke konci knihy jakoby to autor s nějakým rozluštěním vzdal a naťuknutou zápletku nedokončil.
Dva krátké bonusové příběhy na konci knihy byly příjemným překvapením. První byl zkrátka vtipný a druhý příběh jsem si přála přečíst už nějakých deset let, od té doby, kdy mi o něm vyprávěla kamarádka, ještě dávno před popularizací Junji Ita.
Kniha to nebyla špatná... kresby byly i zdařilé... ale chvílemi to bylo takové až šílené... na konci ještě byly 2 bonusové kapitoly, které, ale nesouvisely s původním příběhem...
Na to jak byla kniha různě vychvalována mě nijak nezaujala. Ito a body horror mě bohužel nijak neoslovuje, ale chápu co na tom může lidi bavit. Kresba je skvělá, ale na scénáři by to chtělo zapracovat....takový hororový minimalismus.
Děsivé, nechutné a šílené. Bavilo mě to. Jsem ráda, že v tomto případě nelze přes knihy cítit ten smrad, který se postupně šířil Japonskem.
Ryby jsou tak šílený a skvělý mix žánrových ingrediencí, že mě zaháčkovaly od samého začátku. Zejména první část příběhu je skvěle vygradovaná, napínavá a funkčně absurdní. Mám rád horory, u kterých mi pocukávají koutky. Ale atmosféra pozvolna houstla jak smrad ze zdechliny a časem byla překročena ona hranice, za kterou následuje zvážnění. Druhá část se tak spíše stává jakýmsi vykreslením stavu, ve kterém se svět ocitnul a vpřed ho táhnou zejména vrstvící se bizarnosti. Příběh ovšem končí bez uspokojivého závěru, což je vzhledem k načrtnutým možnostem poměrně mrzuté.
Pachuť z konce titulního příběhu však spravuje dvojice bonusových povídek. Ta první je spíše krátká miniatura, která apeluje na čtenářovu fantazii. Ta druhá je pak chuťovka na závěr, jejíž příběh se krok po kroku nenápadně mění v cosi odporného. Super věc!
Patříte-li mezi čtenáře, kterým horor nesmrdí, dejte této knize šanci.
Další skvělá bizarnost z pera pana Itoa. Strhávám jednu hvězdu, protože mě trochu zklamal konec, ale jinak to bylo opět super. A hodně oceňuji dvě povídky na konci. Ryby byly sice nechutné, ale Záhada zlomu v Amigaře je fakt děsivá.
Film má Hitchcockovy Ptáky, manga Itóovy Ryby. Celým příběhem se táhne odpudivá atmosféra - stupňující se zápach a rozklad. Autor staví spíše na nechutném podtónu, než na hrůzném. Rozhodně jsem ocenil, že se opět jednalo o ucelené dílo (podobně jako Spirála), v českém vydání navíc obohaceno o dva krátké přídavky. Mimochodem Záhada zlomu v Amigaře (jeden z přídavků) je strašidelnější více, než celé Ryby dohromady a to se jedná jen o několik stran... Na české verzi se mi líbí zakomponování českých citoslovcí do scén. Po česku si to hold užívám více!
Strašně jsem se těšil. Horory i Itó mě vždy obcházely obloukem, a tak jsem byl zvědavý. A ve výsledku asi odcházím spíše zklamaný. Začátek je skvělý. Ryby vybíhající z hlubin oceánu jsou znepokojující a jejich smrad takřka cítíte. Ale pak se vrhneme na kritiku společnosti a válek a příběh jde do kopru. Závěr je pak krásná ukázka "nevím, co s tím, domysli si čtenáři". Takže půl na půl, proto poloviční hodnocení.
Podobně jako Balónky oběšenců a další příběhy a Spirála působí i Ryby jako extrémně random dílo smíchané z bizardních nápadů pana Ita, které nakonec tak nějak částečně dává smysl.
Na všech jeho pracích, co jsem kdy četla mi tedy bohužel vadí jak zvláštně nelogické reakce mívají postavy v mangách mají - respektive nedostatek jejich reakcí - kdy většinou když se něco děje, tak reakce jsou "vlažné". Například když vyystoupí ryby s nohami z moře a reakce postav půobí asi tak jako obyčejné "hups, tak to je zvlášní.....a co jste měli k obědu?"
Jinak samozřejmě skvělá kresba s detailem i na "brutálnější" části a zadky plné plynových trubek.
Velmi zdařilý pesimistický horor, brnkající na všechny možné fóbie točící se okolo mořského světa. Autor je opravdu génius a ví, jak přikládat do kotle. Černobílá kresba výborně navozuje depresivní stísněnou atmosféru a snadno jsem jsem vcítil do situace postav, kde jsem si s husí kůží neodbytně představoval všudypřítomný zápach rybiny a rozkladu. Jen tak dál.
Útok z hlubin je opravdu nevšední čtení, při kterém vás bude jako přízrak neustále pronásledovat pach rozkládajících se ryb. Směsice tragické katastrofy a nechutnosti, vybalancovaná mistrnou kresbou a scénografií, která před očima utíká jako na plátně.
Dvě mikropovídky závěrem jsou výborným doplněním. Přesmutný příběh o nosném pilíři je spíš mírně úsměvný, než strašidelný, ale Záhada zlomu v Amigaře je mistrnou ukázkou Lovecraftovského hororu, který na mě z celého souboru zapůsobil nejvíce.
Když jsem o Rybách slyšela (poprvé cca před třemi lety), říkala jsem si, že to bude pěkná blbost. Chodící ryby? Cože? Ale jak už to u hororových mang bývá, tak z původního tématu, které může být tak trochu cringe s přitaženým culíkem, se vyklubal luxusní příběh. V dnešní době by mi vlastně nepřišel ani až tak nesmyslný (ha, ha....ehm). Skvělé jsou i trešničky na dortu v podobě dvou krátkých horůrků na konci titulu. Zcela doporučuji k odpolední kávě, která přerazí ten odporný hnilobný puch...
Ryby jsou hůř hodnoceny než ostatní díla Junjiho, ale za mě to bylo skvělé.
Ta kniha vyloženě smrdí. Jako hnijící, nafouklé ryby. Ryby nejsou aromatické už ani za čerstvého stavu, natož v pokročilém stupni rozkladu....Jo a Kaori. Ta byla otravná stejně jako všudypřítomný mrtvolný plyn :D
Obsahuje dvě bonusové povídky, první je krátká a spíš humorná, druhá bez prolití jediné kapky krve a přesto mrazivá.
Část díla
Přesmutný příběh o nosném pilíři
2002
Ryby - Útok z hlubin
2002
Záhada zlomu v Amigaře
2002
Autorovy další knížky
| 2019 | Balónky oběšenců a další hororové příběhy |
| 2010 | Spirála #1 |
| 2017 | Ryby - Útok z hlubin |
| 2021 | Spirála |
| 2022 | Tomie |
Tohle bylo zajímavé... V tomto díle si autor pohrává s myšlenkou, jaké by to bylo, kdyby se stalo něco naprosto absurdního. Člověk nesmí moc přemýšlet nad tím, jak ryby fungují a že lidé jednají celkem zvláštně a pak je to pohlcující dílo, takže mu to člověk rád odpustí. Možná to zaujme tím, jak je to zvláštní a neotřelé. Je to takový ten bizár nad kterým kroutíte hlavou a je vám z něj i špatně, ale zároveň vás fascinuje a chcete víc. Něco jako film Mad god. To se prostě nedá popsat, to se musí vidět/číst.