Rytec kamejí
Ivan Fíla
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420947/bmid_rytec-kameji-6XK-420947.jpg
4
45
45
Strhující balada o lásce mezi nebem a zemí, kráse a opojení, zločinu a trestu. O Čaroději od Divokého jezera, který dokonal dávný sen všech alchymistů a stvořil nesmrtelného člověka, o dívce obdařené schopností vidět do svých minulých životů, a o milencích, kteří spolu prožili nejkrásnější krásno všech krásen. Kdysi, před sto lety… To je kniha , pohádka pro dospělé plná magie a fantazie, kterou neodložíte, dokud příběh neopustí čarovnou temnotu. Zavede vás na rozkvetlou louku prozářenou jarním sluncem, kde doznívá tajemství života a smrti.... celý text
Přidat komentář
Velmi se mi líbila atmosféra "golemovské" Prahy a také mýtický nádech příběhu. Prapodivností, bizarností až násilí však bylo, pravda, příliš a konec mi přišel uspěchaný a chaosný. Vskutku jako ne zrovna příjemný sen, něco pohádka, něco horor, no, nebudu škatulkovat, hodnotím podle pocitu.
Kniha je napsaná moc krásně a hlavně hodně zajímavě. Já jsem ji přečetla jedním dechem. Ale chápu, že ne každému se bude líbit, prostě mu styl psaní nesedne. Ale to není můj případ já jsem nadšená :-) nečekala jsem to....
Fantaskní pohádka s řadou známých motivů, kterou nelze doporučit dětem pro brutální výjevy. Horor, který nelze doporučit dospělým pro slaboduchost a dětinskost některých scén. Zamýšlel autor psáti mystický příběh o nesmrtelnosti, nebo parodii na mystický příběh o nesmrtelnosti? Ani jedno se nezdařilo.
Rytec Kamejí je krásný sen. První kapitoly přenesou čtenáře do tajemného, mystickou atmosférou prosáklého města v srdci Evropy, které je velmi blízké židovské Praze z Meyrinkova Golema. Příběh o slavném rytci kamejí Eliasi Rubinském, tajemné dívce Aitan a proklatě neprokouknutelném čaroději s rudým okem se rozvíjí přírozeně a realisticky, i když je plný magie. Nadnáší svého čtenáře a posouvá ho příběhem plným lásky, kouzel, pohádek i pověstí, lyriky i epiky. Mystické vyznění celého příběhu často připomíná Ajvazovo Druhé město, oproti němu je však pohádkovější. Přesto se ale nejedná o příběh pro děti - na to je příliš obrazný a spletitě tajemný.
Pátou hvězdu knize přidávám za přenádherné ilustrace od Kateřiny Sidonové, které text nejen doplňují, ale přetvářejí ho na skutečně snový zážitek.
Já jsem si knihu užila. Byla krásně snová, lehce bizarní a tenhle dojem ještě umocnily povedené ilustrace. I když jsem se několikrát v příběhu ztratila, došla jsem k závěru, že mi to nevadí.
I když naprosto chápu, že tohle "denní snění" nebude šálkem čaje pro každého.
Temná pohádka pro dospělé. Vcelku mi imponují literární počiny, kdy autor ponechá svobodný rozlet svým bizarním nápadům a čtenář si je může úspěšně vizualizovat a stávat se součástí příběhu. Nicméně toto dílo je přehnaně nafouklé fantaskními imaginacemi autora. V místech, kde už by bylo nasnadě vložit tečku a ponechat prostor čtenářům, se obrazy stále a stále vrství, až jsem občas úplně ztratila prvotní myšlenku té, které pasáže.
Téma a ústřední motiv příběhu však hodnotím kladně. Věčný souboj protikladů - dobra a zla, krásy a ošklivosti v netradičně pojatém příběhu věčné lásky.
Fantaskní svět se prolíná s reálným. Dvacáté první století s devatenáctým. Dobro bojuje se zlem v bezčasí. Láska vede k nesmrtelnosti. Magie, mýty, reinkarnace, dar smrti. A k tomu spousta filosofie a odkazů, např. na Beethovena, Goetheho, Platóna, Golema, staroegyptské bohy…
Tak, jako Natálii Kocábové nevěřím, že nenapsala Monarchu Absint „pod vlivem“, tak jsem skálopevně přesvědčena o pravdivosti Fílova tvrzení, že základem tohoto příběhu jsou horečnaté sny, které ho provázely zápalem plic. Škoda jen, že se neuzdravil o pár dnů dříve, neboť oné fantazie je v příběhu až moc.
Chvílemi jsem se v autorových vizualizacích ztrácela. Možná neudržel na uzdě svou původní profesi filmového režiséra a scénáristy a nechal se unést svou obrazotvorností. Mimochodem jeho snímky Lea a Král zlodějů získaly mnoho ocenění.
Přesto vám, kdo se rádi ztrácíte v neskutečnu, tuto pohádku pro dospělé doporučuji. Dá vám dar v této době velmi cenný – odpoutání se od covidového šílenství. Navíc její kvalitu minimálně o jednu hvězdičku zvyšují nádherné ilustrace Kateřiny Sidonové.
Vlastně nevím, jak tuto knihu ohodnotit. Hlubší filozofické přesahy mě míjely a přečetla jsem ji spíš jako pohádku. Téma nekonečné lásky a převtělování duší má něco do sebe. Rozhodně jsem ale v knize neviděla útěchu, spíš neustálý žal nad opakující se ztrátou milované osoby v různých epochách, neustálé čekání pro pár chvil štěstí. Působí to spíš strašidelně.
Větší slátaninu jsem dosud nečetl. Škoda času, měl jsem jít raději uklízet garáž.
Mám rád filmy I.F. (Leu a Krále zlodějů) a knihu jsem otevřel s očekáváním příběhu v podobném duchu.
Bohužel, už úvod o "nejkrásnějším krásnu všech krásen" vzbudil, později potvrzené, podezření a naznačil, že od filmů už zkrátka uplynulo hodně let.
Knihu s filmy spojuje určitá slabost I.F. pro černou magii, kouzla, fantazii, sen, ale na jejich silnou vyvažující stránku - realisticky ukotvený příběh - tentokrát rezignoval a rozjel se na plné ezo-okultní obrátky.
Příběh, který má být nejspíše o touze po lásce a nesmrtelnosti, je přímo napěchovaný přeexponovanými snovými obrazy, symboly a citáty a pohromadě tu z jakýchsi důvodů potkáváme Kanta, Platóna, boha Višnu, různé staroegyptské bohy, Golema, Fausta nebo třeba Urbaina Grandiera, Beethovena a Andreje Rubleva (výčet "intelektuálních ingrediencí" tím zdaleka nekončí).
Jediná možnost jak knihu číst je přistoupit na pravidla a danosti "autorova světa" a nepřemýšlet o nich. Jinak totiž vše přestane dávat smysl. Čtenář se tak stává autorovou "obětí " a pokud na přemýšlení dobrovolně nerezignuje, je čtení velmi těžce snesitelným utrpením.
Navzdory obsahu je kniha díky ilustracím K. Sidonové velmi pěkně výtvarně vyvedená.
Velice zvláštní, avšak okouzlující dílo. Působilo to na mě celé jako pohádkový příběh, kterému nechybí vítězství dobra nad pořádnou dávkou zla. Sám autor v úvodu píše, že příběh sepsal na základě svých snů, které se mu honily hlavou, když se zmítal v horečkách při prodělávané nemoci.
Jsem z knihy lehce na rozpacích. Čekala jsem strašně moc a nejsem si úplně jistá, jestli se mi to dostalo... Hlavní myšlenka je nádherná. Obdivuji také, jak přesvědčivě dokázal autor popsat lidskou zlobu a hloupost. I slza dojetí ukápla. Ale pro mě osobně by byl asi příběh o něco atraktivnější, kdyby autor tolik netlačil na pilu a ubral pár fantaskních prvků. Na můj vkus jich zde bylo až přespříliš. A to je co říct, protože to je něco, co mám obvykle velmi ráda. I přes to nemohu hodnotit negativně. Podobnou knihu jsem v ruce nedržela, takže za originalitu a osobitost nelze dát méně než 4* a vůbec není vyloučeno, že to časem přehodnotím na 5.
5. ledna 2020
Píseň písní, kterou jsem přečetla jedním dechem jako zjevení a budu ji číst znovu a znovu. Je to kamej, poezie, skvost, jsou v ni všechny zásadní mýty a příběhy člověka a světa a je v ni tolik estetické krásy a hloubky, že ji musel stvořit velký kouzelník. Děkuji za tuto pohádku pohádek, kterou svět tak moc potřeboval, věřím, že dokáže utišit, nadchnout a nakrmit tisíce hladových.
Rytec kamejí má našlápnuto stát se Biblí všech toulajících se a ztracených duší. Ivan Fíla napsal knihu, která umí vyléčit žal.
Rytec kamejí je velice zvláštní historicko-fantastický román. Zvláštní v pozitivním slova smyslu. Kniha je pro náročnější čtenáře, kteří chtějí u knihy přemýšlet a nechtějí ,,jednohubku", kterou slupnou za jeden večer. Z každé knihy si každý čtenář odnese něco jiného a já jsem si z této odnesla povědomí o nehynoucí lásce, reinkarnaci a kouzlu v pravém slova smyslu. Autor se cíleně a dobře věnoval hlavně charakteru čaroděje, který nás provede celým příběhem. Čtenář, který si chce od knihy odpočinout a moc u ní nepřemýšlet, zde kýžený účinek rozhodně nenajde. Každopádně takovéto knihy dotvářejí literaturu jako takovou, díky za ně. Určitě doporučuji každému, kdo se nebojí trochy fantazie a hlubšího smyslu. Recenze je to celkem chaotická, víme, ale i takové dojmy v nás některé knihy vyvolají, tak to píšu, jak to cítím. Mě se Rytec kamejí moc líbil.
Zvláštní příběh zvláštně podaný. Tak trochu připomíná v textu zmíněného Meyrinkova Golema.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Muž, který stál v cestě |
| 2019 |  Rytec kamejí |
| 2021 | Jeseníky: Čas, ten pohyblivý obraz věčnosti |
| 2020 | Nouzový stav – Zápisky cestovatele časem |
| 2022 | Stromy do nebe |
Je to pohádka pro dospělé. Krásný poetický příběh, u kterého musíte přistoupit na to, že kouzla existují a užít si jej. U čtení jsem si mockrát vzpomněla na Goetha a jeho Pohádku o zeleném hadu a krásné Lilii. Jazyk poetický, zdánlivě příběh nijak nevyžadující pozornost, ale ten kdo tohle mine, tak si jej prostě neužije, tak jak by mohl, kdyby přistoupil na autorovu hru. Nemůžu proto souhlasit s negativními hodnoceními níže a naopak za sebe píšu, že já si to užila. A kdo přistoupí na to, že ho čeká výlet do snové krajiny mezi alchymisty, čaroděje a dovolí si vidět v jednoduchém a prostém příběhu ono krásno všech krásen, ten si to užije stejně.