Rytíř Sedmi království

02.01.2015

Pan Martin dokáže ukázat své vypravěčské umění i na textech kratšího rozsahu. Samozřejmě s Písní se rovnat nemohou, ale přesto se mi zdají na velmi dobré úrovni. Z Martinových povídek jsou to pro mě první a docela mile mne překvapily. A když dostanete Rytíře k Vánocům od svého rytíře, tak zkrátka nemůžete mít tu knihu neradi :-)
Popisy turnajů ani rodů mi nevadily, ba naopak, pasáže o Targaryenech byly pro mě velmi zajímavé a přínosné. Nakonec, až vyjde Svět ledu a ohně, tuším, že si jich ještě užiji dost.

02.01.2015

G.R.R.Martina mám rád. Objevil jsem ho ještě jako autora povídek a novel, fascinovalo mě na něm, jak dokáže střídat žánry a i styly (dokáže napsat krátkou vtipnou SF povídku, vážné hardcore SF, gotický horor atd.), úplně nejradši mám ale jeho melancholické povídky (Píseň pro Lyu patří k mým nejoblíbenějším literárním záležitostem vůbec).
Nicméně teď k téhle povídkové sbírce. Jako obvykle se čte výborně, Martin snad ani neumí napsat něco, co by se četlo špatně. Hlavní postava hromotluka Dunka je sympatická, zápletky jednolitvých novel jsou dobré, příběhy syrové a uvěřitelné (hlavní hrdina ani navzdory tomu, jako je obrovský, není žádný nezranitelný superhrdina). Proč tedy nedám knize 100% hodnocení? Když srovnám Rytíře Sedmi království s Martinovými dřívějšími povídkami, chybí mi jejich hutnost, údernost. Psaním tlustých románů na pokračování podle mě Martinův styl získal mírně na rozvláčnosti. A i když se povídky čtou dobře, táhnou se tak trochu odnikud nikam - je v nich zachycený jeden příběh z Dunkova života, ale chybí většinou nějaký důvod (až na první povídku), proč právě tahle příhoda by měla být zapsána, protože neposune hlavního hrdinu nikam dál, ničím ho neobohatí. Jak zaznělo několikrát od ostatních uživatelů, postav a rodů a jejich historie je víc, než je zdrávo. Za mě 65 %.

01.01.2015

Dávám čtyři hvězdičky, malé mínus za mně kniha má kvůli zdlouhavým popisům rodů, jmen, turnajů a rytířské zbroje. Nejvíc se mi líbila první povídka, protože čím víc Targaryenů, tím lepší čtení. :D

25.12.2014

Tak Vám nevím, Píseň ledu a ohně zbožňuju, ale do tohohle jsem se musela nutit. Moc mě to nebavilo, Dunk mi přišel takový nemastný neslaný, popis kompletní rytířské zbroje mi neřekl vůbec nic a obrovské množství nových postav tomu taky moc nepomohlo. Ať jsem se snažila sebevíc, ve všech těch Targeryenech jsem se prostě nedokázala zorientovat (A to jsem si dokonce jejich rodokmeny hledala na netu! :D). Rytíř Sedmi království byl pro mě nezáživným zklamáním.

17.12.2014

Je to už nějaká ta doba, kdy jsem četl Písně ledu a ohně... proto jsem se bál, jak se nebudu v tomhle románu orientovat, ale nakonec světe div se, šlo to. Ano, rodů je tam jak.... plno... postav je tam habakuk, ale příběh se dal krásně číst i tak. Už jen proto, že ústřední dvojice patří k sympatickým postavám, kterým se dá krásně fandit. Ani už nevím, jak se vyvedl překlad, jelikož moje paměť je ubohá a opravdu si nepamatuje všechno z hlavní série, takže mi přišel povedený (odstrašující čtvrtý díl ságy se nekonal). Rád bych si o těchto hrdinech přečetl něco dalšího, ale ještě raději bych chtěl mít doma v poličce kompletní Písně ledu a ohně. Tak do toho, Martine, všichni čekáme... však ono tě HBO popožene...

15.12.2014

Je to někde mezi 3 a 4 hvězdami. Povídky byly fajn, rád jsem se vrátil do světa Hry o trůn, ale těch postav na mě bylo nechutně moc. Jednak jsem nebyl schopen si to zařadit/srovnat do té ságy (bylo to jednu, dvě, tři, 10 generací dříve než Hra o trůn?) a jednak jsem byl těmi postavami i tak přehlcen a dost jsem se ke konci ztrácel.

29.11.2014

První povídka je skvělá, zaskočil mě ten zvrat s Eggem, protože jsem ho fakt nečekal. Druhá povídka je zdaleka nejhorší, pořád jsem se v ní nějak nemohl zorientovat, pletla se mi jména, rody, nějak jsem nepochopil zápletku. Poslední povídka je zase dobrá, ale ke konci zbytečně natahovaná. Dunk a Egg jsou ale skvělá dvojice, jejich dobrodružství má velký potenciál. Bohužel se opět potvrzuje to, co jsem už psal ke Hře o trůny - Martin má úžasnou fantazii, ale neumí to moc dobře prodat, nečte se mi to tak dobře, jak by mohlo.

15.11.2014

Příběhy se mi líbily, jen kdyby to mělo pokračování. Tak snad se ho brzy dočkáme.

14.11.2014

Kdyby si raději pospíšil s dalším dílem Písně ledu a ohně. Potom ať si píše jiné knihy.

14.11.2014

Jak nemám rád krátké příběhy, zde jsou tři novely hezky propojené a dávají nám vlastně jeden delší příběh. Trošku jsem se ztrácel v postavách, rodech, ale jinak mám svět Her o trůny rád a čtení je to více než bezva. Martin je ruka vypsaná, to víme všichni a i zde dokazuje, že je pan spisovatel....

25.10.2014

No, ono takhle v jedné knize, se to tváří spíše jako román o třech částech, než tři samostatné novely. Samozřejmě časový odstup mezi jednotlivými příběhy je, ale přesto to krásně šlape jako celek. Tešil jsem se na tuto knihu jako na kratochvíli při čekání na Vichry zimy, ale Rytíř sedmi království je něco víc. Je roven románům samotným co do čtivosti, napětí, i mytologie. Jen jde o jiný styl vyprávění než v epických románech. Přímočařejší a syrovější. To je velmi příjemná změna, po Tanci s draky, který je vyprávěn 18ti POV.
Při čtení těchto tří příběhů mi teprve plně došlo, co Martin vytvořil. Úchvatný svět, ze kterého nevzejde nikdy uspokojivé množství příběhů. Vždy bude plno nezodpovězených otázek, nepřevyprávěných událostí které by za sepsání stály a na mapě bude vždy plno bílých míst. Targaryenové, Ašaj, celý Sothorios, Bloodraven, Valyrie...to je jen zlomek témat o kterých bych chtěl číst více, než kdy Martin dokáže napsat. I další příběh Dunka, třeba cestujícího na sever, nebo jeho propojení s Tarthem (je-li skutečností) bych rád četl.
Po Rytíři sedmi království doufám už nejen v to, aby Martin dokončil ságu, ale aby stihl ještě co nejvíc novel z plánovaných 12, nebo i více.
Jakým Martinovským paradoxem je, že nejrytířštější a nejčestnější rytíř sedmi království není rytířem. Jsem tomu rád, že situace z toho plynoucí nezanikly v překladu. Ano, překlad má svoje chyby, především River = Potok mě trošku cuchal nervy. Bittersteel = Hořkoplát o něco méně, ale také. Naopak za zdařilé považuji pojmenování Ruka krále, což asi více vystihuje tuto funkci a zejména v této knize je to patrné, kdy Aerys I. je ponořen v knihách a pevnou rukou vládne Bloodraven. Velmi zklamala mapa na předsádkách, která nekoresponduje ani s překladem této knihy, ani románů. Jinak nemám vlastně co vytknout knize celkově, ani překladu.
A závěrem dodám jen, že jsem teď ještě zvědavější jak to dopadne s Branem, když vím, jaký byl Bloodraven za mlada. Začínám se obávat že se vyplní ty černější teorie.