Rytíři krále Artuše
Vladimír Hulpach , Jan Černý
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49160/bmid_rytiri-krale-artuse-u9e-49160.jpg
4
73
73
Téměř druhého půl tisíciletí uplynulo od doby, kdy téměř neznámý král Artuš hájil Británii proti saským vetřelcům. Jeho jméno však nezůstalo jen na stránkách historie, naopak během následujících věků se proměnilo v legendu rytířství, neboť od 9. století počínaje kronikářem Nenniem další a další evropští autoři psali jeho příběhy stejně jako příběhy dalších rytířů bájného kruhového stolu. Tak vznikla středověká vyprávění o panu Lancelotovi, Tristramovi a Isoldě, o Zeleném rytíři, o výpravě za svatým grálem aj. Po celé tisíciletí poutala tato epika evropské čtenáře bez rozdílu věků a dodnes zůstala námětem nejrůznějších literárních prací, divadelních her, filmů, či dokonce počítačových her. Toto vydání, pořízené renomovaným autorem dětské literatury a doprovázené obrázky jednoho z předních českých ilustrátorů chce nejen přiblížit mladému čtenáři významné kulturní dědictví, ale stejně tak ideály, romantiku a realitu středověku.... celý text
Přidat komentář
Bylo to velice čtivé, nelíbily se mi ilustrace, klidně by se to bez nich mohlo obejít. Líbilo se mi, jak bylo pro ty rytíře důležité být ctnostný (ale ne u všech...). Někdy si chci přečíst původní verzi.
Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem spokojená. Dostala jsem docela slušný náhled legendy o králi Artušovi a jeho rytířích a konečně se v nich víc orientuji.
Všichni známe legendu o králi Artušovi, ale tohle bylo trošku jiné. Často velmi špatně stravitelné protože to přeci známe a bylo to trošku jinak nebo ne? Poslouchala jsem jako audioknihu a byla jsem z toho poněkud rozpačitá. Nemůžu říct, že by se mi to vysloveně nelíbilo, ale taky nemůžu říct, že by se mi to líbilo.
Uther Pendragon, král Artuš a rytíři kulatého stolu, královna Ginevra, Lancelot, Tristan a Izolda, svatý Gál a samozřejmě Merlin ... Stejně jako Staré řecké báje, tak i Artušovské legendy jsou mé oblíbené příběhy. Ale tady jsme se s autorem moc nepotkali. Bylo to takové, no ... nebavilo mě to. Příběhy šly po povrchu. Duch kulatého stolu jako by se vytratil. Pro prvotní seznámení s legendami Anglie, proč ne, ale pokud už o nich něco víte, téměř nic nového se v této knize nedozvíte. Hvězdičku ubírám za to, že některé legendy jsou oproti kánonu dost jiné.
Ke knize jsem se dostal již ne jako dítě nebo mládežník, i tak si mou pozornost dovedla docela dobře udržet.
Vladimír Hulpach vypráví takovým jazykem, který je radost číst. Děti a mládež se tak v ději neztratí, dospělí zajisté ocení elegantní „linie“ děje i jazyka.
Příběh jako takový začíná pádem Tróje a končí pádem Artušovým, přičemž se nám mezitím dostane i bonusu v podobě příběhu o Tristranovi a Isoldě. V příbězích defiluje spousta známých jmen, a to jak postav, tak i míst.
Jako menší mínus bych vnímal ořezání příběhů, autor vynechal i Artušův incest, ze kterého vzejde jeho Nemésis, místo toho Mordreda líčí jako standartního rytíře Kulatého stolu s poněkud mocenskými choutkami. Rovněž epický zápas Mordreda a Artuše je zde osekán na absolutně nejnutnější minimum.
Naproti tomu jako velký mínus hodnotím ilustrace Miloslava Troupa. Hrůzné!! Dělají z knihy-iniciační záležitosti katalog abstraktního umění. Za to srážím hvězdu.
Celkově se má tato kniha k artušovským legendám stejně jako Petiškovy Staré řecké báje k řecké mytologii: velmi osekané, nicméně napsané opravdu znamenitým jazykem a jakožto iniciační záležitost do dané tématiky absolutně výtečné!
Kniha má pěkné ilustrace, ale styl je jednoduchý – je to kniha pro děti. Neumím si moc představit, jak bych ji vnímala v dětském věku, jestli by mě oslovila víc nebo ne. Jako dospělá jsem si z ní žádný zvláštní dojem neodnesla.
Jako celek mě artušovské legendy úplně nenadchly, čekal jsem víc prastarých keltských motivů. Ty tu sice tu a tam problesknou, ale jsou hodně obalené nánosy středověké dvorské kultury. Nicméně Vladimír Hulpach je skvělý vypravěč, to je třeba ocenit. Měl jsem problém s tím, že jsem četl nejnovější (výtvarně taktéž skvostné) vydání z roku 2017, ale když jsem nakoukl do vydání staršího (1992), zjistil jsem, že několik epizod autor zcela vypustil, jiné epizody prosekal, některé věty přeformuloval, takže jsem nevěděl, co vlastně číst. Je skvělé, že se autorovi materiál stále vyvíjí pod rukama a trvale ho přepracovává, ale tím spíš bych ocenil ediční poznámku, kde by autor vývoj svého tvůrčího přístupu trochu osvětlil.
Jedno z děl, které vlastně formovalo mé mládí a s odstupem můžu jen konstatovat, že lépe jsem si vybrat nemohl. Bože, jak já tuhle knihu miloval, každou jednotlivou kapitolu. A to mi bylo čtrnáct let, kdy jsem začal pracovat na kariéře ředitele Zeměkoule a bájného lamače dívčích srdcí, což nakonec nedopadlo v ani jednom případě. Ale zůstala mi knihovna a to je taky fajn.
Pravdu říct, Vladimír Hulpach definoval můj vztah k artušovským legendám a to takovým způsobem, že když mi později přišel pod ruku Maloryho kánon, zklamal mě ve všech ohledech. Nejvíc pak Artušův incest se sestrou, což je v důsledku klíčový zvrat celého cyklu a počátek toho, kdy to šlo bohužel ke všem čertům. Hulpachova verze tak pro znalce jistě funguje spíš jako laciná rozprávka, než odborné převyprávění, ale sám za sebe můžu říct, že jeho verze hrdinského eposu u mě bodovala víc, než originál. Fantastické ilustrace Jana Černého pak dokonale podbarvují lehce kýčovitou atmosféru skutečné odvahy, lásky a statečnosti.
Nádherně převyprávěné zásadní i drobnější příběhy artušovských legend, doplněné umnými ilustracemi. Jedna z oblíbených knih mého dětství, která mne také pomalu připravila na přechod od pohádek k mýtům a dále k historii. Vhodná pro chlapce i děvčata.... a pro dospělé, kteří si chtějí trochu zasnít a odpočinout nad něčím příjemným také.
Jako malý jsem si žil ve vlastním světě, který byl vykreslen převážně na legendách o králi Artuši, Merlinovi... A také se mi dostala do rukou tehdy tato kniha určena především mladším čtenářům. Také si pamatuji své rozhořčení, jak mohl někdo takto "překroutit" pro mě tehdy svaté legendy - ale i přesto jsem si je docela rád přečetl... Autoři této knihy si dali s vyprávěním záležet. Není divu, když člověk chce, aby se to dobře četlo především dětem.
Legendy Kulatého stolu a jiné převyprávěli a a někdy dovymýšleli autoři po svém, což jim nezapomenu, ale stejně tak jim nezapomenu ani to, jakým stylem byly tyto příběhy podány, či na krásné ilustrace v knize...
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Velmi stručně pojaté, ale přesto poměrně čtivé příběhy z nejznámější a nejpopulárnější oblasti anglické mytologie. Pro základní seznámení s touto látkou asi dostačující, hlavně pokud ji chcete přiblížit dětem. V našem případě byla četba mírně okořeněna tím, že jsme před nedávnem viděli s dětmi legendu o Svatém grálu filmově zpracovanou skupinou Monty Python (ale upřímně řečeno, zrovna tahle legenda je v knize velmi odbytá). Děti se těšily hlavně na příběh s Černým rytířem, a i když v knize je úplně jiný, zklamané nebyly.