Útlá knížka o zapomenutém střípku dějin, ve kterém je i kousek české historie. Autor, přímý účastník událostí, popisuje formování Dobrovolnické armády v prosinci 1917 generálem Aleksejevem a boje s bolševiky pod velením generála Kornilova začátkem roku 1918. Po bojích u Rostova následoval slavný "ledový pochod" přes Kubáň a neúspěšné obléhání Jekatěrinodaru. Syn prostého kozáka Kornilov prokázal, že je vynikající velitel. Kolem 3000 převážně důstojníků a junkerů a také český inženýrský oddíl opakovaně poráželi mnohonásobnou převahu bolševiků, kteří navíc disponovali plnými sklady, obrněnými vlaky a dělostřelectvem.
Je zajímavé, že i když obě strany konfliktu nebrali zajatce, na wikipedii je jen Kornilov nazýván krvavým. Další mýtus, který se na webu neustále opakuje, je účast kozáků na straně Kornilova. Bohatí kozáci přitom v té době byli pasivní a chudí bojovali na straně bolševiků, na což si autor také opakovaně stěžuje. Na webu se také nemluví o spolupráci bolševiků s Němci.
"Toto nahé, poplivané a nohami luzy pošlapané tělo - bylo tělo největšího ruského vlastence gen. L. G. Kornilova. Tak skončil svou životní pouť, proto nasazoval v tisíci bojích svůj život, proto utekl z rakouského zajetí, z vězení bychovského, aby mrtvé jeho tělo bylo deptáno a popliváno těmi, pro něž tolikrát se vrhal v nebezpečí."
Útlá knížka o zapomenutém střípku dějin, ve kterém je i kousek české historie. Autor, přímý účastník událostí, popisuje formování Dobrovolnické armády v prosinci 1917 generálem Aleksejevem a boje s bolševiky pod velením generála Kornilova začátkem roku 1918. Po bojích u Rostova následoval slavný "ledový pochod" přes Kubáň a neúspěšné obléhání Jekatěrinodaru. Syn prostého kozáka Kornilov prokázal, že je vynikající velitel. Kolem 3000 převážně důstojníků a junkerů a také český inženýrský oddíl opakovaně poráželi mnohonásobnou převahu bolševiků, kteří navíc disponovali plnými sklady, obrněnými vlaky a dělostřelectvem.
Je zajímavé, že i když obě strany konfliktu nebrali zajatce, na wikipedii je jen Kornilov nazýván krvavým. Další mýtus, který se na webu neustále opakuje, je účast kozáků na straně Kornilova. Bohatí kozáci přitom v té době byli pasivní a chudí bojovali na straně bolševiků, na což si autor také opakovaně stěžuje. Na webu se také nemluví o spolupráci bolševiků s Němci.
"Toto nahé, poplivané a nohami luzy pošlapané tělo - bylo tělo největšího ruského vlastence gen. L. G. Kornilova. Tak skončil svou životní pouť, proto nasazoval v tisíci bojích svůj život, proto utekl z rakouského zajetí, z vězení bychovského, aby mrtvé jeho tělo bylo deptáno a popliváno těmi, pro něž tolikrát se vrhal v nebezpečí."