S Bílým rytířem za sv. Jakubem
Martina Josífek Zelinková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429700/s-bilym-rytirem-za-sv-jakubemTcL0h0-gw6-.webp
4
18
18
O Svatojakubské cestě již vyšel nespočet knih, ale tato je originální: povzbudí každého, v jehož nitru se pomalu probouzí k životu poutník. A kdo to vlastně je, ten „poutník“?! Velký sportovec – bez vytrvalého pohybu pod širým nebem se neobejde; velký idealista – věří, že doputuje do cíle; také je moudrý – touto cestou neobčerství jen tělo, ale hlavně svoji duši. A kdo z nás by takovouto životní hygienu nepotřeboval…? Martina Josífek Zelinková si prošla životním dnem, než pocítila volání, aby se postavila na koloběžku a vydala se do španělského Santiaga de Compostela. Během 43 dnů o samotě absolvovala 3 467 km na koloběžce V horku, lijáku, větru, bouřích i za krásných dnů… a zažila neuvěřitelné věci.... celý text
Přidat komentář
Kniha na jeden večer. Hodně fotek. Vzhledem k délce trasy bych ocenila více textu. Obsahově to není špatné, ale autorka je hodně emocionální, v textu najdete na můj vkus až příliš mnoho srdíček a především slzy, slzy a zase slzy....
Moc pekna kniha o silenstvi zvanem kolobeh, o zivotni sile a boji a emocich a vunlbec o zivote jako takovem. Moje letosni prvni vyjizdka na kolobce nedopadla uplne dle mych predstav a uz jsem myslel, ze se na hezdeni vykaslu, ale diky teto knize mi autorka Martina vlila novou chut se zase projet, letos uz to nebude, ale pristi rok urcite opet naskocim na to moje morce a vyrazim vstric zazitkum.
Nádherné, nádherná kniha, nádherná žena, úžasný povídání o putování. Skláním se před každým s takovouto odvahou.
Autorka na začátku zdůrazňuje, že není spisovatelka. Mně osobně to vůbec nevadilo, napsané to bylo krásně a na kvalitním papíře, kde vynikly i ty úžasné fotky.
Přišlo mi to ale trochu jako pohádka, neuvěřitelná pohádka. Asi jsem to chvíli i jako pohádku četla. Jestli to bylo tím, že se autorka pořád usmívala - nevím.
Chvílema mi něco chybělo, asi takové ty trapně praktické informace, kolik měla s sebou peněz , kde si koupila jídlo a jestli bylo kde, apod. Ke konci jsem si uvědomila, že to vlastně píšou všichni ostatní, tak proč si to s ní jen neužít.
Ale, jak je to, jak chce. Hrozně jsem jí fandila, sama na tak daleké cestě. Klobouk dolů. Ta situace ve Francii v Dijonu s lidmi tmavé pleti - uff - to muselo být fakt dost nepříjemné.
Takže - knihu jsem přečetla jedním dechem - krásná. A konec? Posledních pár dní do Santiaga jsem už slzela s ní. Úplný konec jsem četla na tajňačku v práci a ty uslzený oči schovávala do počítače :)
Martina je úžasná bytost. Byla jsem na jejím povídání o cestě do Santiaga a jsem ráda, že knihu napsala, že se s námi podělila o svou cestu a své zážitky.
S Bílým rytířem za sv. Jakubem
Cestu do Santiaga taky plánuju, na kole jezdím hodně, koloběžku mám taky. Ale dát 80km na koloběžce dva měsíce v kuse, to chce odvahu a kuráž. Moc pěkně se to četla, kdysi jsem sledovala i online verzi. Pěkné fotky, občas tak emotivní, že i mně slza ukápla... prostě takhle nějak má cestopis vypadat ;-)