S cizineckou legií proti Rommelovi
Otto Wagner
Štábní kapitán Wagner odjel v roce 1941 přes rovníkovou Afriku na Střední východ. V hodnosti kapitána zaujal místo velitele 6. roty 2. praporu 13. půlbrigády Cizinecké legie. První jeho bojové nasazení proběhlo během potlačení násilností v poříčí Eufratu. Následující rok se jeho jednotka přesunula do Libye a zapojila do bojů u Bir-Hakimu. Na podzim roku 1942, už ve funkci zástupce velitele praporu, velel oddílům legie za útoku na pahorek u El Himeimatu, při kterém utrpěl těžké zranění. Během léčení byl povýšen na majora a později, nějaou dobu po uzdravení vykonával různá velitelská místa u výcvikových jednotek v severní Africe a Francii. … O průběhu těchto bojů si psal deník, který byl později roce 1970 vydán pod názvem „S cizineckou legií proti Rommelovi“.... celý text
Přidat komentář
Měla jsem tu čest jako dítě poznat plk.O.Wagnera osobně. Kniha je drsná. Autor popisuje hrůzy pouštního tažení FFL proti Rommelovým Afrikacorps, kde velel 6. rotě 2.praporu Cizinecké legie, hrdinně převedl svoji rotu z obklíčeného perimetru Bir Hakimu(Libye) v červnu 1942 pod dělostřeleckou palbou a nálety nepřítele do bezpečí. Zdržení Rommelových vojsk v udatných bojích obránců BirHakimu - 1.a 2.prapor Cizinecké legie FFL - French Free Legion, 1. Pacifické brigády vedené col.Brochem, Dělostřelecké brigády col Champrosaye, Koloniálního vojska Jižní Afriky, brigády námořní pěchody Cdt Saveye - ve které bojoval další Čech Cne-Richard Zdráhala, umožnila 8. Britské armádě bojující v Africe, přivést posily, zprovoznit týlové zabezpečení, což ve výsledku vedlo k poražení Rommela u El Alameinu, gen. Montgomerym. Kniha již neobsahuje popis následného života Col. Wagnera v komunistickém ČSSR, kdy byl jako západní voják šikanován, vězněn několik let a nakonec dožil svůj život na samotě v otřesných podmínkách nad Berounem. S velkým obtížemi mu "bylo dovoleno" komunistickými stvůrami zúčastnit se v červnu 1967, oslav 25.výročí bitvy u Bir Hakimu, kam byl pozván oficiálně Vládou Francouzské republiky, presidentem gen. Ch. de Gaullem. V r. 1974 při cestě do Prahy náhle zemřel. Jeho přáním bylo, aby byl pochován na hřbitově Légion Étrangere v jižní Francii, což na několikeré naléhání fr.diplomatických kruhů bylo v r. 1976 uskutečněno.
Skvělá kniha, ale nedoporučuji číst na dětském hřišti, protože pak hrozí, že při pohledu na písek bulíte, objímáte své děti a všichni okolo si říkají něco o hysterce v pruhovaném triku.
Štábní kapitán Otto Wagner ve své knize (je to deník), bez obalu a bez přetvářky podává dění z bojů v poušti a z bojů u Bir Hakimu. Popisuje také jak byl postižen úplavicí. Vysloužil si válečný kříž s palmami, což bylo nejvyšší možné ocenění příslušníka cizinecké legie Svobodných Francouzů.
Velmi poutavé vyprávění o působení Otto Wagnera u Svobodných Francouzů. Autor v ní popisuje rok 1942, boje u Bir Hakimu, kdy vyvedl své vojáky z obklíčení, průzkumné patroly, život v zázemí a nebo to, jak byl raněn. Kniha je ve formě deníku.