S láskou lvice
Christina Hachfeld-Tapukai
Po manželově smrti odjíždí mladá Němka na dovolenou do Afriky, aby zapomněla. Netuší, že tam na ni čeká největší dobrodružství jejího života. Krásný samburský válečník jí vyzná lásku tak neodolatelným způsobem, že se záhy stane jeho ženou a vydá se s ním do divoké přírody na severu Keni. Daleko od civilizace, ve značně primitivních podmínkách začne nový život plný nebezpečí a problémů, tíživého strádání, neznámých tradic a předsudků, ale přesto plný neuvěřitelného kouzla. Život, jehož základem je velká láska, která navzdory všem překážkám a kulturním rozdílům trvá dodnes.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2007 , Ikar (ČR)Originální název:
Mit der Liebe einer Löwin, 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha hezká. Sháněla jsem jí dlouho , slyšela jsem na ní samou chválu. Přečeta jsem jí do půlky a víc už ne odpožila jsem jí. Kniha zajímavá je ze života to je skvělé ale nijak zvlášt mě nebavila bohužel . takýe za mě knihu mám nedočtenou.
Autorku a tedy i hlavní postavu jsem moc nepochopila. Pominu-li to, že nechala děti, ač velké, v Německu a rozhodla se žít v Africe, nechápala jsem i jiné její jednání. Pokud byla spokojená, je všechno v pořádku. Ale ke konci knihy mi to tak nepřipadalo. Upřímně - jsem ráda, že jsem dočetla.
Nemůžu si pomoc, ale tato kniha mě neoslovila tolik jako Bílá Masajka. Na začátku mi chybělo vyprávění o tom, jak se setkala s Lekaitikem, než poznala Lpetatiho. Později byl děj místy zajímavý a čtivý. Jindy ale vláčný a zdlouhavý. Každopádně je to zajímavé svědectví, že i takto kulturně odlišní lidé spolu dokáží relativně spokojeně žít.
Už dlouho ve mně žádná kniha nevyvolala tak rozporuplné pocity. Několikrát jsem s ní málem sekla, ale ta "bloncka" šponovala moji zvědavost tak, že jsem vydržela do poslední stránky. Jako vypravěčka není nijak brilantní, ale její příběh je skutečný a zajímavý, i když z mého hlediska nepochopitelný.Nesoudím a podotýkám, že přesně vím, co znamená ztratit rozum a srdce...
Knihy s podobným tématem mě vždycky bavily . Poslední dobou, jsem, ale žádnou nečetla. Tento příběh byl zajímavý a jsem moc zvědavá na pokračování. Autorka měla zvláštní chování a řešení problémů. S pohledu běžného Evropana bylo často nepochopitelné. Je jasné, že tváří v tvář problémům, překážkám a velice odlišnému způsobu života musela i jinak jednat... Přesto tam byly závažné věci, které bych osobně pominout, odpustit a přejít nedokázala. To teď nehodnotím, hodnotím jen příběh jako takový. S Masajkou zatím moc srovnávat nechci, asi až dočtu druhý díl... Styl psaní, nebo možná překlad, mi úplně neseděl a za to chybí poslední hvězda.
Vůbec nevím čím to bylo ale knihu jsem nedočetla do konce jelikož jsem z ní měla depresi.Na jednu stranu tu ženu obdivuji na druhou ji vůbec nerozumim. ...
Tato knížka je trochu jiná oproti srovnávané Masajce a podobným knihám, kde příběh (nutno podotknout, že z valné většiny podle skutečné události) končí celkem očekávaně, nezdarem, ukazuje, že ne vždy musí takové "dobrodružství" jako manželství s člověkem naprosto odlišného kulturního zázemí takto skončit. Jak je vidět, nelze paušalizovat. No nejspíš šlo o opravdu velkou lásku, když dokázala tolik (pro nás Evropany) nepochopitelných věcí odpustit, nebo se jimi nezabývat, to nechci a nebudu hodnotit.
Hodnotím tedy příběh jako takový, *** jsou za romantiku, dojemnost i syrovost příběhu, za to, jak nám přibližuje africkou přírodu, kulturu a tradice.
Hned po prvních stránkách jsem začala srovnávat s Bílou Masajkou. Taky Němka, taky Keňa. Ale tahleta knížka postrádá spád, napětí, je rozvláčná a v podstatě se člověk nic nedoví. A krátké kapitoly knížce taky nepřidají. Hrdinka se v něčem plácá, pořád něco divného řeší a její osudová láska se chová ještě hůř. Ano,
ten chlap je krásný, exotický a přitažlivý. Ale to je asi tak všecko. Nechápu, jak se může Evropan nechat - i když jde o lásku - v podstatě jenom využívat? Celé je to nějaké podivné a druhý díl si odpustím.
Kniha je velmi čtivá. Příběh Christiny, nás zavede opět do africké Keni, kde se zamiluje do samburského válečníka, autorka nám v něm popisuje sžívání Christiny s divočinou a jinou kulturou , nechybí ani manželské neshody a odloučení. Mne si tento obdivuhodný příběh získal.
U knih tohoto typu bych očekávala alespoň fotografie, ale tady žádné nebyly, takže nic neoživilo poměrně nudné vyprávění. A chování dotyčné autorky jsem často nechápala, což zrovna nepřispělo k pozitivnímu hodnocení.
Příběh mi přišel velmi podobný s Bílou Masajkou, akorát zde se mi autorka zdála ještě o poznání idealističtější. Chybí fotografie.
Mám moc ráda africkou tématiku a jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou a vlastně úplně náhodou. Četla se sama. Krásný, dojemný příběh německé ženy, která najde nový život u Samburů v Africe. Je zajímavé sledovat ten rozdíl mezi evropskou a africkou kulturou a ještě víc opravdu tou původní africkou kulturou samburských a masajských kmenů. Kdo má rád Afriku, doporučuji.
Moc hezká a čtivá knížka.Autorka má můj obdiv za to co dokázala, co odpustila a jak se přizpůsobilažití v divočině.
Pěkný romantický příběh. Knížka se krásně četla, to že se jedná o autobiografii, je bonus navíc.