S láskou, Rosie
Cecelia Ahern
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238567/bmid_s-laskou-rosie-238567.jpg
4
1178
1178
„V životě je jen málo věcí jistých, ale jedna podle mě rozhodně – ať uděláš cokoliv, následky si neseš celý život.“ Nejlepší přátelé Rosie a Alex se musí vinou osudu rozloučit na neurčito, aniž by si dokázali navzájem přiznat pravdu o svých citech. Jejich přátelství pokračuje dlouhé roky pouze prostřednictvím e-mailů, dopisů a dlouhých telefonních hovorů, které si vyměňují přes oceán. Žijí své vlastní životy a hledají štěstí a „poklad na konci duhy“. Přijdou na to, že ho mají na dosah ruky už dávno a dostane jejich láska druhou šanci?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2014
,
Motto
Originální název:
Love, Rosie, 2004
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si vypůjčila z knihovny úplně náhodně. Narazila jsem na ni a docela mě zaujala, řekla jsem si, že by mohla být zajímavá. A opravdu byla. Ještě jsem nečetla knihu psanou pomocí dopisů, e-mailů nebo chatu. Byla naprosto úchvatná a je skvělé, jak autorka dokázala přes pouhé dopisy dokonale popsat všechny postavy. Těch 400 stránek se mi četlo naprosto hladce. Ten pocit, když vás kniha uchvátí natolik, že se na ni těšíte každou chvíli, je skvělý, a u téhle knihy jsem přesně ten pocit zažila. Jsem ráda, že kniha dopadla dobře, i když jsem to věděla už od začátku. Tohle je první kniha, kterou jsem od spisovatelky přečetla a určitě není poslední.
Naprosto úžasná kniha. Schválně jsem nečetla komentáře, aby byla překvapená a já byla. Jak si je teď zpětně čtu, tak jsem ráda, že jsem je nečetla před přečtením knížky. Hodně lidí tu píše, že je film lepší. Já sama ještě nesoudím, protože film jsem zatím neviděla. Myslím si ale, že kniha bude lepší. To je totiž kouzlo knížek. Čteme pocity hlavních postav, kdežto ve filmu můžeme pouze hádat. A mě se v knize líbilo, jak byly pocity popsány v dopisech. A popravdě..Nejvíc knížky se mi líbil epilog. Doporučuji, skvělá kniha.
Kniha je super, originálně napsaná, dočetla jsem dokonce a velmi mě bavila, ale nemůžu si pomoct, že film miluju víc (překvapivě) :)
Úžasná kniha, nejdřív jsem viděla film, takže jsem hodně srovnávala, ale oboje je moc povedené. Knihu psanou touto formou jsem četla poprvé, ale moc mě bavila, pořád jsem se musela usmívat. Takže jen doporučuji! ☺
Bajecna, bajecna a jeste jednou bajecna knizka...kdyz sem ji zacala cist, tak sem byla plna optimismu a smichu, kdyz jsem ji ten den v noci docitala, zjistila jsem, ze jsem vlastne smutna a po tvarich mi stekaji slzy. Ano...nakonec se sesli, ale to obrovske KDYBY je pro me proste zdrcujici a prala bych jim to o mnoho let driv. Vzdyt mohli mit klidne jeste spolu nejake deti a ne se utapet v nefungujicich manzelstvich.
Takze ackoliv kniha konci happy endem, zanechava ve me horkou pachut smichanou s neskutecnou litosti pro ty dva.
Aspon ze Katie a Toby to pochopili driv...
Viděla jsem film (dvakrát) a pak až četla knihu. A musím říct, že se mi líbil jak film, tak i kniha. Myslím si, že film vzal z knihy to nejdůležitější, někde malinko ubral, ale ani to neubírá ničemu na kráse. A musím říct, že knihu napsanou formou dopisů, mejlů, chatu jsem četla úplně poprvé a četla se mi opravdu moc dobře.
Knihu bych klidně zkrátila o polovinu. Ale i tak je to moje srdcovka a těším se, až si ji zase přečtu :)
Kniha byla pěkná, ale více se mi líbil film. Tady mě mrzelo, že se dali dohromady až tak pozdě. Ze začatku mi docela i vadilo, že kniha byla psaná formou dopisů, vzkazů atd., ale časem jsem si na to zvykla a už to byla v pohodě. Jinak příběh pěkný.
Tak tohle bylo krásné! :) Ještě nikdy jsem nečetla knížku, která by byla složená jen z dopisů, mailů a vzkazů, ale moc mě to zaujalo. Navíc to je praktické v tom, že když potřebujete na chvilku od knížky odejít, nemusíte dočítat celou dlouhou kapitolu. Alex i Rosie mi byli moc sympatičtí a dokázala jsem se do nich vžít. Navíc se mi líbilo, že dopisy si neposílali jen ti dva, ale byla do toho zaplnetená i rodina a přátelé. Jsem vážně ráda, že jsem po téhle knížce stáhla, protože poslední dobou jsem narážela jen na samé průměrné příběhy, ale tenhle mi opravdu zvednul náladu. Vřele ho doporučuji!!! ;)
Příběh Rosie a Alexe jsem už znala,takže nic nebylo překvapující. Pustila jsem se do anglického originálu a ničeho nelituji. Občas bylo těžký orientovat se v čase, protože nic nebylo datované. Obzvlášť ke konci knihy, kdy například v některé kapitole byla Rosie o pět let starší než v kapitole předhozí.. Přesto mě život Rosie a Alexe, jejich rodin a přátel tolik upoutal a zaujal, že na ně budu ještě dlouho myslet :) Nikdy prostě nevíte, co vám život přinese..
Díky této knize jsem narazila na další výjimku potvrzující pravidlo o tom, že knihy jsou vždy lepší než filmy. Ačkoliv se příběh jednoduše četl, když si člověk zvykl na to, že je psán jen v dopisech, e-mailech a vzkazích, přišel mi zbytečně zdlouhavý. Vždyť už díky anotaci a řečnické otázce na zadní straně přebalu je jasné, jak příběh skončí, proč to tedy protahovat. Tím nenarážím na počet stran, ale na věk hlavních hrdinů na konci příběhu. I z morálního hlediska mi byl bližší film, kde sice dojde také k řadě ne úplně ideálních situací, ale je to vše podáno s humorem a ne v takovém množství.
Z knihy si tedy odnáším pár informací a dojmů, které budu brát v úvahu při příštím sledování filmu, ovšem ke knize už se nevrátím. To ale neznamená, že knihu nedoporučuji. Příběh Rosie a Alexe mám pořáT ráda, jen jsem měla vysoká očekávání.
Tohle je úplně naprosto dokonalá knížka! Krásný příběh..myslela jsem si, že Johna Greena už nic nepřemůže, ale tady smekám.. Forma psaní mě velmi zaujala.. Jinak doporučuji si hned po přečtení nepouštět film, jinak budete brečet jako já :D
Takové hodně nenáročné čtení, chvílemi pobaví, chvílemi dojme, ale z větší části vlastně štve, protože neschopnost dvou lidí, kteří se mají rádi, vyjádřit své city je skutečně na zabití. Ani nemohu říct, že bych po všech těch nepochopení a zamlčování měla radost ze šťastného konce. Koncept je celkem zajímavý (vše se dozvíte jen z dopisů a emailů, občas z pozvánky nebo článku), ale bohužel ne vždy úplně funguje - občas je to prostě moc umělé - hrdinka se třeba v internetovém chatu s přáteli hrozně moc rozepisuje, aby si čtenář udělal obrázek, ale říkala jsem si, že jako příjemce zpráv bych usnula. Rovněž evidentně v dopisech rekapituluje (opět pro dobro čtenáře) věci, které se udály a o kterých příjemce pošty ví, takže je to naprosto zbytečné a ruší to. Hrdinka je celkem sympatická holka, ale než se dokáže postavit na vlastní nohy a dělat to, co 30 let tvrdí, že miluje,jí trvá věky. No prý lepší "pozdě než nikdy" - nevím. Dle mého názoru je lepší si city přiznat trochu dřív, ale to by zas kniha byla o ničem :) Film velmi mile obsazený a vlastně i zkrácení časového horizontu mu prospělo.
Ach. Prostě nádherné. :-)
Úžasný příběh probíhající v horizontu desítek let. Hezky se mi četlo. Až je mi líto, že kniha končí. Psaní formou dopisů jsem si ani nedokázala představit, ale autorka si s románem pohrála a dovedla ho k naprosté dokonalosti. :-) Úplně snadno jsem byla vtažena do děje, aniž bych si musela pomáhat představami nebo čímkoliv jiným jako u některých jiných knih. Silně na mne působila i citově, psaní o smrti tatínka, maminky, životního koloběhu.
Prostě jsem moc spokojená, že jsem na tuto knihu natrefila. :-)
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. První stránky mě zrovna vřele neoslovily, jenže jsem nechtěla čtení vzdát aniž bych se dostala k zápletce. Tento styl psaní - v dopisech - pro mě byl úplně nový a rozhodně bych neřekla, že se mi zamlouval. Jenže po pár kapitolách se ukázalo, že to vlastně není tak špatné jak to na první pohled vypadalo. Autorka si s tím krásně pohrála. Ale možná bych uvítala u každého dopisu napsaný datum, protože takhle mi to přišlo moc přeskakované a zmatené.
Na pár stranách je vylíčen celý život Rosie a Alexe. Jejich příběh byl rozhodně zajímavý a napínavý. Kolika životními etapami a osudovými rozhodnutími si museli projít, aby konečně mohli být spolu. Kniha je plná těch známých "kdyby" - kdyby se nestalo tamto, tak se nemohlo stát tohle atd. Taky bych chtěla, aby mě na konci duhy čekalo štěstí. Ale bez toho, abych na něj musela čekat tolik let.
Závěr není moc reálný, spíš bych čekala něco ve smyslu smutného konce. Občas je ale třeba přečíst si nějaký ten pohádkový příběh. :)
Kniha splnila svůj účel - přivedla mě na jiné myšlenky. Některé události v knize byly až tak silné, že mě dohnaly k slzám. Není vůbec náročná na čtení, přiřazuju ji k takovým příjemným oddychovkám. Pokud máte rádi knihy z rodinného života a se šťastným koncem, přečtěte si S láskou Rosie.
P.S.: Kdo by nechtěl takového nejlepšího přítele jako je Alex? :)
Kdo se bojí, sere v síni - to mi mamka říkala od mala a přesně to bych poradila i Alexovi a Rosie - možná bychom si pak mohli alespoň 200 stránek ušetřit... Neříkám, že to byl vyloženě špatný příběh, ale za mě to bylo neskutečně natahované a v kombinaci s vyprávěním pomocí dopisů/emailů (která mi normálně nevadí, ale tady to bylo kolikrát tak vyumělkované!) chvílemi doslova nuda. A ten závěr? No, já nevím. Já bych radši snesla ve 20 případné odmítnutí, než v 50 litovat, o co vše jsem přišla a o kolik mohl být život lepší...
Od knihy jsem očekávala hodně a nakonec jsem dostala míň. V polovině jsem knížku na dva měsíce odložila a vrátila jsem se ke čtení protože jsem ji chtěla prostě dočíst. Neříkám,ze to je absolutně nereálný příběh, ale když se už cca po páté dávají hlavní hrdinové dohromady, vy se ale podíváte kolik stránek vám zbývá do konce knihy, víte,ze jim to ještě aspoň šestkrát nevyjde. Pro mě to byla už trochu nuda. Nicméně psané je to celkem čtivě, ale že bych se od toho nemohla odtrhnout,to vážně nehrozilo. Konec mi připadal celkem moc happyendovy, klidně bych snesla opak, pak by to pro mě mělo aspoň větší smysl - nenaplněná láska.
Napřed jsem viděla film, který si mě ihned získal a následně jsem si musela pořídit i knižní verzi. O obsazení hlavních rolí ani nemluvě. I když je to poupravená a zrychlená verze, stojí za shlédnutí.
A teď ke knize. Věděla jsem o čem život Rosie a Alexe je, ale že jsem toho až tolik nevěděla a nebo jsem zjistila, že byly nakonec jinak... Musím smeknout před autorkou této skvělé knihy, která mě dokázala tak vtáhnout do děje, že i učení na zkoušku muselo počkat. Takže nic naplat, napřed jsem musela dočíst knihu. Nikdy by mě nenapadlo, že se ti dva dají dohromady až po tak dlouhé době, po tolika promarněných možnostech a různých osudových chybách. Přála jsem těm dvěma co nejdříve konečně šťastný společný život, i když se ho dočkali až v tak pokročilém věku.
Jestli někdo o této knize byť jen trošku pochybuje, tak nechť všechny pochyby zahodí, vezme knihu a postí se do čtení tohoto pohlcujícího, smíchem i smutkem protkaného příběhu.
PS. Mám teď děsnou chuť se podívat do Irska a v duchu doufat, že tam na Rosie a Alexe někde v malém hotýlku narazím. ...
Ta kniha je naprosto úžasná! Rozhodně jsem tam zbožňovala tu upřímnost malých dětí (to bylo vážně super!) A ty dva jsem chtěla přetrhnout, že se nedali tak dlouho dohromady. Upřímnost byla všude okolo, jen ne ve vzájemných citech.
Štítky knihy
zfilmováno romány v dopisech, epistolární romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Vadná |
| 2006 | Kde končí duha |
| 2009 |  Díky za vzpomínky |
| 2009 | Dárek |
| 2020 | Dokonalá |
Pěkný děj, pěkně napsané a pěkný konec. Kniha byla celkově fajn, ale chybělo tomu trošku šťávy. Možná to bylo právě tím, že to bylo psáno formou dopisů a meilů. Žádné city, žádné úvozovky a žádné dlouhé pasáže. Na to, jak je kniha obsáhlá, mi přijde že se tam toho moc nedělo a když jo, popsalo se to pár větami. Ale četlo se to dobře.