S úctou Picpus
Georges Simenon
Komisař Maigret série
< 23. díl >
Vědma si smrt nevyvěštila. I podezřelí jsou na zabití, ale kampak s tím na Maigreta! Policie nezabránila ohlášené vraždě věštkyně, před níž ji varoval vzkaz s podpisem „Picpus“. Kdo by taky ohlídal 482 jasnovidek na území Paříže! Ani ubohá slečna Jeanna svůj osud z koule nevyčetla, a tak horkého srpnového podvečera podlehla bodným ranám. Přitom jen pár metrů od mrtvoly – v zamčené kuchyni jejího bytu – dál sedí zmatený stařík. Vysloužilý lékař Le Cloaguen, očividně už senilní, není Maigretovi schopen vysvětlit, co na místě činu pohledává. A nadělení je i podezřelý číslo dvě: zakřiknutý karbaník a defraudant Mascouvin, jenž se při zatýkání pokusil utopit v Seině. Kdo z těch podivínů vraždil a proč? Kapitální motanice, ovšem s podporou dýmky a piva komisař indicie seřadí a přijde věci na kloub. A nemusí ani příliš hloubat nad otázkou: Kdo je Picpus?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Originální název:
Signé Picpus, 1944
Interpreti: Jan Vlasák
více info...
Přidat komentář
Maigret tradične nájde páchateľa bez akejkoľvek indície, takže čitateľovi zostáva iba vychutnať si atmosféru a vôňu kalvádosu.
Kratši detektivní příběh s vraždou. Moc stop není, jen jeden záhadný starý pán. Jde opět, jako většinou o intuici Maigreta. Nakonec se dva případy záhadně=jen tak mimochodem, spojí v jeden. Nechybí pivo i jídlo.
Čtení na jedno odpoledne. Dobová atmosféra a kulisy příběhu zaujmou, rozuzlení je předvídatelné a poněkud "spadlé z nebe" - žádné opravdové stopy, pouze géniova intuice.
Zaujala mě bezradnost překladatelky: "Máte ráda horsdoeuvery?" - "Strašně." Maigret zvolil malou restauraci, .. kde jsou horsdoeuvery stejně výtečné, jako hojné." (s. 62)
Krátký detektivní příběh komisaře Maigreta, kde na začátku plno odlišných skutečností dokáže spojit v jedno rozuzlení a vše vyřeší.
Autorovy další knížky
| 1977 |  Maigret chystá léčku / Maigret zuří |
| 2007 | Maigret na dovolené |
| 1970 | Maigretův revolver a stará dáma |
| 1983 |  Kdo jinému jámu kopá |
| 1979 | Maigret má strach / Maigretova dýmka |
Je to pomalé a rozvláčné, dialogy občas zkratkovité, Maigret neustále někde cucající pivo (někdy i pět), přesto to nebylo až tak špatné. Možná jsem málo objektivní, protože se to odehrávalo v Paříži, která už je dnes bohužel jiná...