S vlčí hlavou v erbu
František Niedl
Hynek Tas z Boru série
< 3. díl >
Je mrazivá noc, leden roku 1421, a k bráně Drkolné, malé tvrze v podhůří Šumavy, přijíždí do sedla zhroucený a těžce zraněný jezdec... Tak začíná děj volně navazující na předešlé romány Čtvrtý králův pes a Čas vlků. Hynek Tas z Boru znovu ztrácí lásku své ženy Markéty. Ale tato ztráta nepatří k jediným. Ztrácí svůj hrádek Vlkov, vodní tvrz Blatec, syna a někde v lesích mizí i jeho vlčice Šedá. Tas však nepatří k těm, kteří by se vzdali bez boje. I když je mnohdy na kolenou, hlavu má vždy vzpřímenou. Zůstává mu jeho kůň Flavius, získává nového přítele, ale i tajnou lásku ženy jednoho z německých běženců... celý text
Přidat komentář
Král Václav IV. zemřel, nastala doba bezvládí, protože Zikmund měl svých starostí dost jinde. Stále se bojuje a dobývá a i Hynek Tas je v čele bitek a bojuje za svá práva, bojuje i proti husitům, proti Oldřichovi z Rožmberka, Sasům a proti lupičům. Lidé v české zemi zažívají hodně ošklivé a zlé časy.
Citace: "Milý Jene Žižko," uškliboval se Tas. "Ty máš své postupy, které tě vedou od jednoho vítězství k druhému. Při té cestě za sebou zanecháváš spoušť spálených měst a vesnic, povražděných nevinných, vypálených klášterů a znásilněných jeptišek..... a já mám zase své postupy. Vozím sůl a likviduji lapky, ať už od kališníků, nebo rožmberských."
Přes všechna neštěstí se zdá, že se Hynkovi v osobním životě povede maličko lépe, ale to se dozvím asi až v posledním, čtvrtém díle.
III. díl ze série Hynek Tas z Boru, a skvělá.
Titul je podstatný, neboť není erb na korouhvi jen takové mávátko používané pro identifikaci v boji, jdou s ním dělat i triky, které rozhodnou výsledky bitev, zamotají rozum i těm co chytračí.
Citace:"...bránil se jenom chabě, aby nepřítele moc nerozzlobil, a pak se vzdal. A aby toho nebylo dost, navrh se přidal k husitům."
"Ale co je to tu v Čechách, pane ...za zvláštní epidemii, že někteří mění korouhev i dvakrát do týdne?"
"To se musíš zeptat jich, pane ....Já se držím té své. Možná jsem příliš pohodlný na zvraty, které někdy připomínají zvratky."
Rok 1420 -1 doba bitek, zmaru, nenávisti, chamtivosti, nábožného fanatismu, přežít toto, pak je vyhráno.
Tas je *.
Rytíř ten těžký život má a pan Hynek obzvlášť,tolik nástrah a osudových ran a on všemu čelí a přežívá.Nakonec to vypadá,že bude i šťasten.
Zajímavě sestavené (prolínání minulosti se současností) třetí vyprávění o Hynku Tasovi z Boru. I když příběh skončil v podstatě šťastně, působil na mne hrozně depresivně. Byla to strašná doba. Všichni bojovali se všemi, po kraji se proháněly nejrůznější ozbrojené tlupy (královští, lapkové, husité...) a mezi nimi chudáci lidé, kteří nevěděli dne ni hodiny. Pan Tas i přes jeho kruté skutky (ty byly v jeho době asi obvyklé) získává stále lidštější podobu a budí stále větší sympatie. Na knize je sympatické, že v ní vystupují historické postavy a řekla bych, že i události jsou pravdivé, i když autor do nich vtěsnal neexitujícího pana Hynka Tase. Husitské války jsou teprve na začátku, tak jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat.
Dobře udělají všichni, co se začtou do třetího dílu o životě Hynka Tase z Boru, muže bez bázně, se strategickým mozkem, rytířem, který zůstává pevně věrný svým zásadám i všem těm, které pustí do svého srdce. Doba je zlá, nepřátel mnoho a někteří hodně mocní... Už se těším na další díl, protože pan Hynek bude určitě pořád stejný frajer.
Str.113: … v každém boji, i tom vítězném, utrpíš nějaké ztráty.
Str.253: "Ale co je to tu v Čechách, pane Tasi, za zvláštní epidemii, že někteří mění korouhev i dvakrát do týdne?"
Kniha zdařile navazuje na předchozí díl. Hynek Tas z Boru se nenechá zlomit nepřízní osudu ani svými nepřáteli v čele s mocným Oldřichem z Rožmerka a žije dál věrný svým životním zásadám.
Kniha je moc pěkně napsaná. Doporučuji všem co mají rádi historii a napětí. Těším se na další díl.
Boj následuje boj, ztráta ztrátu... Hynek se zmítá mezi tragédiemi a ještě většími tragédiemi. Doufám, že po akční "dvojce" a stagnující trojce přinese 4. díl opět historické napětí.
Proč psát to stejné pořád dokola. Je to prostě vynikající . Krásně napsané, napínavé . Plný počet hvězd a hurá na poslední díl.
Kniha je napínavá a má spád stejně jako ty přechozí. Možná mne bavila i o kousek víc, ale pořád mám pocit, že jí něco chybí. Pokračuji dalším dílem, tak třeba přijdu na to co :-).
Nejde jinak než za 5*
Opět dech beroucí počteníčko. Pana Niedla jsem objevila až teprve zde na Databázi knih a mám tedy dalšího oblíbeného autora. :-)
Těším se na poslední díl série a i na další jeho knihy.
Opravdu krásně vyplněný volný čas.
Dosud nejlepší díl z dosavadních Tasových příběhů. těším se na čtvrtý. Niedl píše velmi barvitě, čtenář se do té kruté doby úplně přenese. Nádherný historický román z husitské doby.
Hynka stíhá jedna rána za druhou, ale pokaždé se dokáže znovu vrhnout do boje. Spolu s tím však u mě klesá i věrohodnost a sounáležitost s jeho postavou.
Tak v tomto třetím díle jsem chvilkami přemýšlela že to vzdám,ale jsem ráda že jsem došla do konce.vadila mi ta bezmoc kdy mu opakovaně ničí jeho majetek a změny chování jeho ženy,a všude kolem ta smrt,ano bylo to tak i ve skutečnosti, husité byli ..........
Opět a rád musím dát všechny hvězdičky. Líbí se mi, že autor v husitských dobách se nepokouší nadržovat ani jedné straně, hlavní hrdina je stále svůj. Čtivé, napínavé, pěkné.
Štítky knihy
česká literatura 15. století Zikmund Lucemburský, 1368-1437 český středověk historické rományAutorovy další knížky
2006 | Čtvrtý králův pes |
2012 | Platnéř |
2012 | Útěk do pekel |
2013 | Čas vlků |
2016 | Rytíři z Vřesova |
I třetí kniha o putování Hynka Tase z Boru se nese v duchu předešlých knih. Stále děj strhující čtenáře odhalovat nové události, kterým hlavní hrdina musí čelit a jak se s nimi dokáže vypořádat. Tentokrát se objevují dvě časové linie: Tvrz Drkolná - leden roku 1421 (krátké kapitoly o rekonvalescenci Hynka po zranění) a hlavní linie od jara roku 1420. Opět výborná kniha.
Tas k Janu Žižkovi: " Ještě nikdy, co svět světem stojí, taková společnost nefungovala. Společnost, která nic neprodukuje, jen ničí a spotřebovává, se pohltí časem sama." (str.338)