Sabrina
Nick Drnaso
Ešte včera tu bola. Videli ju vychádzať z domu. Zachytila ju kamera na ulici. Mihla sa pred obchodom. A zrazu sa stratila. Sabrina, plná snov a plánov. Čo sa skrýva za jej zmiznutím? Keď Sabrina z ničoho nič zmizne, jej priateľ Teddy sa nervovo zrúti a utiahne sa k dávnemu spolužiakovi Calvinovi. Chce sa tu trochu upokojiť a počkať, ako sa táto záhadná situácia vyvinie. Sabrininho zmiznutia sú plné médiá a nad faktami pomaly a isto začínajú víťaziť najrôznejšie konšpirácie. Keď sa o pár dní v schránkach desiatok redakcií objaví znepokojivé video, kolotoč falošných správ a rôznych teórií sa rozbehne naplno. Z pravdy je lož a obete dostávajú nálepku sprisahancov, ktorí sú len zaplatenými hercami v oveľa väčšej hre. Súčasnosť je mimoriadne neprehľadná. Na každú udalosť existuje množstvo vysvetlení. Racionálnych. Aj odtrhnutých od reality. Možno to tak bolo vždy, no internet dal zrazu každému príležitosť, aby svoje názory vykričal nahlas do celého sveta. A tak už nič nie je pravda, nikomu neveríme, na nič sa nespoliehame. Grafický román Nicka Drnasa Sabrina, ktorý nemilosrdne odhaľuje tvár našej nezrozumiteľnej súčasnosti, bol prvým komiksom pre dospelých, ktorý ašpiroval na prestížnu Man Bookerovu cenu.... celý text
Přidat komentář
První komiks nominovaný na Booker prize a já se ptám PROČ?
Začnu kresbou - není to úplně můj vkus, ale to by nevadilo. Co však podle mě vadí je to, že reálně všechny postavy vypadají víceméně stejně.
Co se týče příběhu, tak nerozumím, čím porotu ohromil. Je to takový náhodný výběr věcí, které se každý den dějí kolem nás bez jakékoliv přidané hodnoty navíc.
Nerozumím.
Sloboda myslenia či sloboda prejavu... Základné práva, ktoré sú neodmysliteľne späté s každým človekom, no čo v prípade, ak sloboda jedného, začne dusiť či utláčať slobodu druhého? Čo ak nedôvera v médiá či systém postupne nahlodávajú spoločnosť, podnecujú šírenie dezinformácií, zmätku a tým len prilievajú olej do ohňa osobnej tragédie?
Vyrovnávať sa so stratou blízkej osoby je samo o sebe náročné – bolesť, smútok, emočná rozorvanosť či uzavretosť, náhly a neústupčivý pocit, že niekam nepatrím..., no pridajte k tomu nevyžiadanú pozornosť verejnosti v podobe spochybňovania, útočných správ či vyhrážok a tragédia začne naberať nový, doslova groteskný rozmer.
Predstavte si, že len v pokoji túžite prečkať bolestivé chvíle, že sa len v tichosti chcete zmieriť s nečakaným žiaľom, ktorý násilne vnikol do vášho života, no okolie (a to ani nie to najbližšie) vám to nedovolí. Prekrúcanie faktov, konšpiračné teórie, kyberstalking a zákernosť sociálnych médií pri podnecovaní falošných správ...
Grafický román Sabrina na pozadí rodinnej drámy ponúka vcelku znepokojivý obraz súčasnej spoločnosti, upozorňuje na čoraz nástojčivejšiu otázku, kam až sú ľudia ochotní zájsť, pričom však neostáva len v medziach mediálno-sukromných sfér, ale okrajovo sa dotýka i širších politicko-sociálnych súvislostí.
Toľko dôležitých a najmä aktuálnych tém, toľko myšlienok na zamyslenie či situácií na reflexiu. A predsa mi v knihe čosi chýbalo. Z veľkej časti to spôsobilo samotné spracovanie knihy – neforemné postavy, miniatúrny, miestami ťažko čitateľný text – no do istej miery čosi postrádal aj samotný príbeh. Na jednej strane to bolo nesmierne zaujímavé a podnetné čítanie, na strane druhej by som prijala ešte akúsi čerešničku na torte.
Komiks který je opravdu trefný na dnešní dobu. Hltala jsem stránku po stránce. Ale nemám ráda takový konce...
Kniha na doporučení kamarádky - vzitá do práce v době kdy jsem spala 4 hodiny a byla úplně ko. Bez přečtení anotace to byla jasná volba - aneb: „jéé, já tu mám ještě komiks! Hurá, barevný, obrázkový, nenáročný..." Ne, tak tohle bylo všechno, jen ne to, co jsem si myslela. Sabrina je dokonalou sondou do dnešního světa, kdy má každý pocit, že jeho názor je ten pravý a každý rýpal a s prominutím "de*il" je poslouchán masou lidí, jen proto, že jeho přednes a přesvědčení jsou fajn. Sabrina je román, který ve Vás otevře spoustu otázek, zároveň ale vykreslí atmosféru dvou přátel, kteří se po letech setkávají a se svými problémy sdílí jeden dům. Sabrina je kniha o dnešní společnosti, o vlivu médií a internetu na nás všechny a měl by si ji přečíst každý. Tohle je totiž skvost.
Moje hodnocení: 10/10
Vynikající záležitost, v níž se povedlo skloubit dohromady niterné vyprávění o ztrátě s aktuální společenskou problematikou. Drnasovi se podařilo velice věrohodně vykreslit alternativní svět konspirací, akcelerovaný sociálními sítěmi, v němž žije stále víc lidí. Pro lidi, kteří sdílejí představu o tzv. "velké lži" (pojem pocházející původně z Mein Kamfu, nedávno trefně aktualizovaný Timothy Snyderem), se stává cokoli potvrzením jejich názoru: může jít o drobnou nesrovnalost v nějaké kauze, ale i o pokus o racionální nabourání jejich paradigmatu fakty. Právě v tomhle světě se ocitá přítel zemřelé, když se pokouší pochopit něco, co se rozumově pojmout nedá. Neméně fascinující je, že ačkoli je titulem knihy jméno postavy, samotná Sabrina je ve vyprávění pouze lakunou, tj. mezerou v příběhu, která zůstane nezaplněná. V knize se prakticky neobjeví a ačkoli se děj točí kolem její smrti, čtenář se o ní dozvídá překvapivě málo a v zásadě o její příběh nejde. Ocenit se musí i špičková vizuální stránka. Drnasův minimalistický styl je fascinující zejm. v tom, jak pracuje s pravidelnou mřížkou a prázdným prostorem, který se stává echem prázdnoty uvnitř postav.
Hodně zajímavé a vymykající se běžné komiksové produkci. Neradostný pohled na část dnešní společnosti, moc médií, samozvané šiřitelé pravd a konspiračních teorií. Vyznění příběhu je celkem depresivní, na druhou stranu žádná postava mi nepřirostla k srdci takovým způsobem, že by mne příběh naplno zasáhnul. Možná je to zapříčiněno i zakončením, které z mého pohledu bylo trochu do ztracena. Každopádně kniha určitě stojí za přečtení.
Toto nebylo jednoduché čtení, ale já mám ráda, když to není jednoduché. Bylo to hodně depresivní, dalo to hodně otázek k zamyšlení. Konec sice přinesl na jedné straně trochu naděje, že bude líp, ale vzápětí přišla ťafka, že velký bratr o tobě neustále ví...a náš svět vůbec není jednoduchý a černobílý a ne vše je tak jak si myslíme a jak se to jeví.
Formálně i obsahově minimalistické a přesto... (...) Konec, rozuzlení v nedohlednu. Zbývá jen atmosféra příběhu a takové ty mezilidské momenty a okamžiky, kdy chcete říct víc, ale nevíte co, nebo chcete říct víc, ale neřeknete (a proč?). Nebo prostě nemáte co říct. Jak zpracovávat vlastní smutek? A že spousta věcí v životě nedojde a nemá closure (uzavření) a vy s tím stejně musíte žít. Velmi dospělý grafický román (první v historii nominovaný na Man Booker Prize, což můžeme vnímat jako jakýkoliv anglicky psaný román, který díky tomu dojde minimálně mezinárodního "wow" efektu), ať už ho analyzujete z jakékoliv stránky.
Výborný komiks a skvělá kresba. Má to takový odtažitý styl, který ale o to víc umožňuje vyniknout tomu napětí a děsu pod povrchem.
Sabrina opět dokazuje, že komiks dokáže vyprávět stejně poutavě a se stejnou hloubkou a naléhavostí jako román. V poslední době vzniká stále víc komiksových novel a románů s tendencí vyprávět "velké" příběhy. Nedivil bych se proto, kdyby tak do 30 let dostal Nobelovu cenu za literaturu nějaký komiksový tvůrce. Takový Chris Ware, Daniel Clowes nebo právě Nick Drnaso by mohli být budoucími možnými adepty. A bylo by to jen dobře, když už ji dostal i písničkář, tak proč ne komiksový tvůrce. Komiks umí být velkou literaturou, dokonce bych řekl, že v určitém ohledu klasickou literaturu překonává, a je proto jen dobře, že u nás v posledních letech vychází stále víc podobných kvalitních grafických románů. Doporučuji.
Jeden z nejlepších komiksů, co jsem v posledních cca 5 letech četl. Dobře vykreslený, tíživý příběh, houstnoucí atmosféra strachu, nedůvěry a konspiračních teorií, přirozeně eskalujících v očistném finále. S civilně děsivým příběhem pak skvěle kontrastuje jednoduchou linkou provedená kresba evokující trochu Jimmyho Corrigana. Super!
Kniha "Sabrina" je na první pohled nesmírně depresivní. Odehrává se zde příběh, který není pěkný. Osobně jsem zastáncem toho, když je dílo explicitní, když je tam krev, pokud tam má být, ale Nick Drnaso zvolil cestu neexplicitní a musím říct, že to na mě zapůsobil jako málo které explicitní dílo. Když se odhalí, co se stalo, odhalí se to postupně, ale najednou jsme i na místě činu, tak z toho mrazí. A to přesto, že skoro nic nevidíme. Ale mluví se o tom, co se stalo. Mluví se o tom hodně. Náznaky, někdy i přesnější popisy. A mrazí z toho ještě víc. A tak jsem si myslel, že tahle depresivní nálada vydrží až do konce. Že to bude prostě něco, nad čím budete přemýšlet, budete se v tom deptat. A on je to příběh, v kterém je hodně možné se babrat. Ale já jsem knihu dočetl, ale neměl jsem pocit, že to ve mně bude hnít, to, jak je svět hnusný. Naopak, měl jsem pocit, naděje, že i z toho špatného a naprosto nesmyslného zla je možné se sebrat a prostě jít dál. Jako kdybych si na těch dvou stech stránkách sám jako čtenář prošel určitou terapií a vyšel z ní do jisté míry obrozený. Zajímavé, nemnoho děl na mě dokázalo takhle zapůsobit. Rozhodně jeden z nejsilnějších čtenářských zářitků letošního roku.
Sabrina me zneklidnila. Komiksovy roman podle me ukazuje mnoho pohledu na dnesni spolecnost a jak je jednoduche upadnout do deprese. At uz je to proto, ze ziju sam doma nebo protoze jsem prisel o nekoho mne blizkeho. A nejdesivejsi je tam sila dezinformaci, konspiracnich teorii a lidi na internetu, kteri dokazi byt az neuveritelne kruti. Rozhodne doporucuji precist dospelym i teenagerum, podle me komiks velmi sugestivni formou ukazuje silu fake news.
"První komiks nominovaný na Man Booker Prize, nejlepší komiks roku 2018, mistrovské dílo, nepředvídatelná kniha, zneklidňující čtení, kniha, která opětuje váš pohled a podívá se vám přímo do očí."
Četla jsem samé superlativy. Chtěla jsem být tedy taky nadšená, snažila jsem se, ale nejsem. Jestli má kniha ukazovat náš neosobní sterilní svět, ukazuje ho podle mého názoru stejně. Nejsou v ní hrdinové, kteří by mi byli sympatičtí nebo něčím zajímaví. Nebavilo mě pozorovat jejich život. Je mi líto...
Hlavní zpráva, kterou příběh sděluje, je v pořádku. Topíme se v protichůdných informacích, spikleneckých teoriích a pořádně už nikdo neví, čí je. Pokud totálně propadneme konspiracím, je zle a vidíme padoucha v každém kolem a lež v každém veřejném sdělení.
Při čtení mě napadla hláška z výborného seriálu Roky a roky: "Už jsi slyšel, že neexistují bakterie? Vymyslely si je farmaceutické firmy, aby na nás vydělávaly."
Asi to není ale zase tak jednoduché, že všichni, kdo nevěří oficiálním stanoviskům, jsou šílenci a pomatenci. Namátkou Colin Campbell, uznávaný americký vědec, dostatečně podrobně popisoval ve své Čínské studii manipulace s veřejným míněním, vliv různých lobby, co se týká doporučené stravy. A to je malý zlomek.
"Náš svět je dostatečně šílený na to, aby některé konspirační teorie mohly mít částečně pravdu," říká můj oblíbený Eckhart Tolle a já s ním souhlasím.
Nepríjemné a aktuálne. Drnasa sledovať. 4* a pol.