Sága rodu Forsytů I.
John Galsworthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113181/saga-rodu-forsytu-113181.jpg
4
77
77
Sága rodu Forsytů série
1. díl >
kniha I. - Vlastník Děj prvního dílu trilogie, románu Vlastník, začíná roku 1886, kdy rod Forsytů, typický představitel anglické vyšší střední třídy, dosahuje největšího rozkvětu, ale podobně jako celá viktoriánská Anglie i počátku úpadku své moci. Životním cílem Forsytů, za nímž jdou se vší svou energickou sveřepostí a sobeckostí, je hromadění majetku. Vlastnické instinkty jsou v knize zosobněny především v postavě Soamese Forsyta, advokáta a sběratele umění, považujícího za svůj majetek i vlastní ženu Irenu, která představuje prvek zneklidňující krásy, pronikající do vlastnického světa. Střetnutí majetnictví s krásou se stane osudným pro obě strany. Soames nechápe, že krása a láska potřebují svobodu, aby se mohly rozvíjet, a Irena nechová ke svému ledovému manželovi žádný vřelý cit. Sbližuje se proto s architektem Philipem Bosinneym, který staví Soamesovi nádherné sídlo na Robin Hillu poblíž Londýna. Žárlivostí rozběsněný Soames nejprve Philipa přivede na mizinu soudním procesem pro neustálé překračování rozpočtu stavby a následně jej dožene k zoufalství, když se Philip dozví od Ireny, že ji její manžel fakticky znásilnil. V tomto stavu Philip zahyne pod koly vozu. Pro Soamese to však neznamená nic víc než uplatnění vlastnického práva. Autor v románu jedinečným způsobem a na základě hlubokého proniknutí do psychologie postav ukazuje, jak majetnický pud rozvrací a lidsky degraduje nejen vlastníka samého, ale i jeho okolí, protože znásilňuje přirozené lidské vztahy a ničí i nejhlubší lidské city. (http://cs.wikipedia.org)... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1970 , OdeonOriginální název:
The Man of Property, 1906
více info...
Přidat komentář
Souhlasím s komentářem "tsal", taky se mi nejvíc líbí první část trilogie, poněvadž popisování nešťastné lásky Soamese k Ireně mně z celé knihy přijde nejzajímavější. Soames, na první pohled obrovský suchar bez špetky citu a empatie Irenu vášnivě miluje. Ona to bere tak, že to je z jeho strany jen pocit vlastnictví. Ano, Soames opravdu rád něco vlastní, ale přesto mám pocit, že v jeho vztahu k Ireně jde u něho o víc než jen o vlastnictví. I když by se to dalo nazvat spíše vášeň než láska.
Ságu rodu Forysthů jsem viděla i jako seriál, nejdříve někdy na konci šedesátých let a novější zhruba před dvaceti léty a troufám si říct, že se oba seriály povedly.
Když hodnotím Ságu rodu Forsytů, hodnotím vlastně hlavně tuto část. Vlastník je pro mě tím nejlepším z celé ságy a často také tím jediným, k čemu se vracím. S rodinou se zde setkáváme přesně na hraně dob její největší slávy a moci a jejího úpadku. Ještě to nezačalo, ale všichni už podvědomě tuší, že se k tomu schyluje a že je to nevyhnutelné. Příběhu to tak dodává šmrnc kouzla okamžiku a dramatu, k němuž v zásadě nedojde, přestože vám celou dobu dýchá za krk.
Dalším důvodem, proč Vlastníka preferuji nad ostatními díly, jsou postavy. Generace starého a mladého Jolyona je mi bližší, než generace jejich vnoučat a dětí. Kolize mezi rodově silně zakořeněnou praktičností a citovou jemností, na které celý román stojí, je u nich zkrátka nejvyostřenější. Obzvláště pak krystalizuje ve středobodu Vlastníka – v Soamesovi, jehož zbožňuji. Jeho vztah s Irenou je pro onen střet vlastně jakousi metaforou. Na jedné straně vítězí praktičnost, která se snaží problém spoutat a řešit (ať už zprvu slovy, nebo později bohužel i činy). Na druhé straně vítězí čistý cit, který se utíká do uzavřené mlčenlivosti a místo řešení nabízí svobodu emocí. To, co se děje v hlavě každého Forsyta (a vůbec každého z nás) je zosobněno v jejich manželství. A stejně tak i výsledek, pokud se nenajde rovnováha.
Přečetla jsem ságu, viděla původní, ještě ČB zpracování v televizi i novou verzi taktéž v televizi. Mé dojmy jsou skvělé.
Zaboha nemožno se odtrhnouti, nežli všechny osudy dolouskány budou! A nemožno mi pomoci, avšak Soames mi jako tak hrozný hrozivec nepřipadal, ale asi budu jediná... :-)
Viděla jsem seriál, tak jsem neodolala a přečetla si předlohu. Kniha mě nezklamala a ač jde o téma rodinných vztahů je to kniha čtivá.
Ze začátku trošku chaos v postavách, je jich příliš mnoho, ale jinak příběh pěkný a těším se na další pokračování...
Autorovy další knížky
| 1972 |  Moderní komedie |
| 2001 | Sága rodu Forsytů 1-3 |
| 1991 | Sága rodu Forsytů I. díl - Vlastník |
| 1956 |  Venkovské sídlo |
| 1970 | Tmavý květ |
Kdysi jsem to sledovala v televizi, nyní jsem - pro opáčko... - sáhla po audioknize. Velmi dobrá dramatizace! Velmi doporučuji, moc hezky se to poslouchá.