Sál plný zrcadel
Lubor Vyskoč
Lubor Vyskoč není autorem, ktery by za každou cenu experimentoval a usiloval o něco nového. Je si vědom svého básnického hlasu a drží se jej, jeho poetika je pevnou stavbou, bezpečnym prostorem. Ve svych textech na prvním místě pečlivě mapuje svůj život a úvahy o něm. Některé básně mají charakter deníkovych zápisů nebo vzkazům pro přátele a blízké – z jazyka lyrickych obrazů někdy vystoupí zcela civilní prosba, ujištění nebo konstatování. V dialogu s básníkovým jasně deklarovanym křesťanstvím obsahuje jeho poetika i duchovní tón, ktery evokuje klasickou asijskou poezii.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1988 | ![]() |
2018 | ![]() |
2018 | ![]() |
2017 | ![]() |
2019 | ![]() |
Drobná kniha drobných básní. Taková jednohubka do tramvaje. V básních není nic naléhavého, pro co by mi vedilo sbírku nedočíst.
Přesto mě bavila atmosféra, kterou básně vytváří: téměř vždy je v nich nějaké vnitřní napětí (zrcadla odrážející nejmenší pohyb, strach z pádu do vody, nenápadně postupující psychická nemoc). A ta tenze se mi líbila, že mi ani nevadilo, že některé básně nejsou ničím objevné.