Salaì má pochyby

14.06.2019

Přiznám se, zklamalo mě to, nedočetla jsem. Forma dopisů mi nevyhovovala i ty záměrné pravopisné chyby. Škoda.

21.09.2018

Zábavný a netradiční pohled na Leonarda da Vinci, papeže Borgiu a Řím vůbec. Drobná vada na kráse je, že v tak půlce to trochu ztrácí tempo, ale pak se to zase rozjede a dobrý.

04.01.2017

Tak mám rozpoluplné pocity, občas smích, trochu červené tváře, nicméně zajímavá historie, Opět se člověk dozví nové věci z minulosti.

04.03.2014

U nás bohužel ne příliš známá dvojice angažovaných spisovatelů historické prózy Rita Monaldi a Francesco Sorti v tomto případě opustila svoji monumentální sérii románů s abbé Melanim a rozvířila prach dějepisných pravd usedlý na zhůvěřile lotrovské pověsti Rodriga Borghiy a nedotknutelné auře Leonarda da Vinci. Jejich metoda je unikátní nejen velkou pílí co do studia historických pramenů, díky němuž (především díky bohatému někdy až stostránkovému poznámkovému doplňku ke každé knize) může čtenář s podivem shledat, že velké množství bizarních detailů, dokumentů a uvedených okolností má pravdivé historické jádro. Jejich fabulace je v podstatě jen prostředek k soudržnosti. Bohaté rešerše v chytře a poutavě utvořených historických románech si pochopitelně vytváří více autorů, z nichž nejznámější a nejuznávanější v současné době – Umberto Eco – má v tomto smyslu dosti vysoký kredit. Rita Monaldi a Francesco Sorti se však nesnaží „pouze“ bavit čtenáře nalezenými barvitými detaily, jež vysmejčili v zapomenutých či přehlížených pramenech bohatých regálů knihoven, nýbrž chtějí skrze románovou formu odhalovat lži, akademické ignorantství a manipulaci oficiálního výkladu. Že tak činí formou jakési „angažované“ historické fikce se jim nelze divit, vždyť kupříkladu solidní historická práce Petera De Rooa, jež díky podrobnému průzkumu mimo jiné právě fondů Vatikánské knihovny ukázala trochu jiný pohled na rod Borghiů, je drtivou většinou akademiků zcela přehlížena jakožto předpojatá (dle slov autorů si na jejich webu můžete rozsáhlou De Rooovu práci v angličtině zdarma přečíst). Odmítavá reakce některých představitelů italského tisku, že jejich práce je nebezpečná a tudíž by neměla vůbec vycházet, jelikož ukazuje některé zásadní dějinné události ve zcela jiné perspektivě a de facto tím převrací zažité historické pravdy naruby, je dostatečně výmluvná (viz doslov v knize). Odpor katolické církve (kupříkladu vstup do Vatikánské knihovny mají oficiálně zapovězen) je v tomto směru taktéž zajímavým indikátorem toho, že se zde „něco děje“. Nejen proto je škoda, že nakl. Albatros, jež zde první tři svazky jejich série o abbé Melanim (Imprimatur, Veritas, Secretum) vydalo, zřejmě díky nedostatečné propagaci a prodělečném nákladu (všechny tři knihy skončily v Levných knihách) o čtvrtém díle – Mysterium – nejspíše neuvažuje.

Salai má pochyby je jiný než jejich „melaniovská“ série. Jedná se o epistolární román dle slov autorů v boccacciovském stylu, v jehož středu je nevlastní syn mistra da Vinci Saladin/Salai, jenž píše coby špion podrobné dopisy ohledně da Vinciho činnosti v Římě svému nadřízenému do Florencie (hádejte o koho jde). Postava Salaiho je skutečná, dopisy fiktivní. Jelikož je Salai hoch nevzdělaný a nevycválaný, navíc s krásným ksichtíkem a ohromným apetitem, je celkový tón textu zábavně nadsazený – plný pravopisných chyb, neobratností a obsedantního popisu sexuálních eskapád. O to více však překvapí autory dokládaná autenticita většiny stavebních prvků textu. Práci téhle dvojice budu i nadále rozhodně bedlivě sledovat.