Sám neprojdeš
Jiří Koukolík
Autor popisuje osudy vysokoškoláků zavřených po 17.listopadu v koncentračních táborech Sachsenhausen a Oranienburg. Ukazuje,že hrdinství spočívalo v něčem jiném než obvykle, a to v umění po léta žít nelidských podmínkách a přitom neztratit důstojnost.
Přidat komentář


Autobiografická kniha Jiřího Koukolíka je jeho jedinou knihou. Přesto je kniha napsána čtivě, dobře se čte a není suchopárná. Autor se snaží, aby vše vyznělo pozitivně, snaží se po celou dobu zachovat optimismus a ten mu pomáhá vše přežít. Jak sám píše v úvodu, vyhýbá se drsným popisům, spíše chce ukázat soudržnost studentů v lágru a vzájemnou pomoc. Přesto samozřejmě nemůže schovat hrůzu lágru. Často popisuje i vtipkování a přizpůsobivost mladých lidí.
Velmi zajímavá kniha, kterou pro mě ještě ozvláštňuje to, že je v ní napsáno věnování od autora dědovi mého muže: Milému spoluvězni, který zůstal až do hořkého konce, pochodu smrti.
Neskutečné, co dokáže člověk přežít a zároveň, co dokáže jeden člověk druhému dělat.
Naprosto skvělá kniha, velmi čtivá.