Sám proti alkoholu
Jan Hosek
Naprostá většina alkoholiků žije v představě, že s alkoholem brzy skončí, ale ve skutečnosti se s pitím potýká do posledních dnů života, na jehož předčasném ukončení má právě alkohol největší podíl. Kniha se snaží na tento negativní společenský jev reagovat. Je cenná tím, že v ní autor, abstinující alkoholik, líčením vlastních příběhů, zkušeností a názorů vlévá do myslí postižených nesmírnou víru a naději změnit svůj žalostný osud. To, co je v ní napsáno, není vymyšlený, nervy drásající horor, ale jsou to autentické ukázky ze skutečného života, poznamenaného vlastním utrpením a beznadějí. V dialogu se čtenářem se autor otevřeně vyznává ze svého zbytečně promarněného úseku života a demonstruje své přesvědčení, že se alkoholismu může zbavit každý alkoholik sám, ale jen - bude-li opravdu chtít.... celý text
Přidat komentář
Bylo mi 24 let. Opět jsem nepřišel do práce, protože mi bylo zle a zle mi bylo, protože jsem pil. Když už jsem nešel do práce, měl jsem den volna a tak jsem vyrazil najít hospodu, kde bych se trošku "vzpružil". Má vyhlídnutá hospoda, ale byla ještě zavřená a tak jsem zabrousil do antikvariátu. A našel tuto knihu. Bylo to v době, kdy mě vyhodili i z práce, kde jsem rovnal zboží v obchoďáku. Stále opilý. Neschopen ničeho. Sociální i rodinné vztahy pokroucené. Bez peněz. Panické ataky, deprese, vina, pocit neuvěřitelného mentálního úpadku, lži. Nikdo mi už nevěřil. Naprostá nespolehlivost. Myšlenky na sebevraždu.... tu knížku jsem ten večer začal číst. A když jsem četl, že bych si měl říct, že už nikdy nebudu pít, znělo mi to NEUVĚŘITELNĚ. Já si nedokázal představit týden bez alkoholu. Zkrátím to. Díky této knize jsem začal cestu střízlivosti. Byly tam pády a vzrůsty. Rok jsem třeba abstinoval a pak začal zase a byl u psychologa atd. Ale ta kniha to odstartovala a byla mojí holí, o kterou jsem se opíral, mým účitelem, z kterého jsem čerpal a mojí Biblí, kterou jsem otvíral ve chvílích pokušení. Najednou jsem pracoval na operačních sálech a práci si udržel po pět let. Najednou jsem byl v Anglii a nyní žiji ve Wales. Už je to deset let co nepiji. Chtěl jsem napsat tomuto autorovi, že mu děkuji, ale nikde jsem na něj nenašel kontakt. Tak mu děkuji tímto. Za tu sílu, co vložil do té knihy. Děkuji Ti za to, Jane Hosku! Bůh Ti za to žehnej.