Sama a šťastná
Marie Luise Ritter
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529500/bmid_sama-a-stastna-65e07a99a1ea0.jpg
3
27
27
O rozdílu mezi samotou a osamělostí Téměř vše, co děláme v páru, můžeme dělat i sami: procestovat svět, vařit gurmánská jídla nebo si kupovat řezané květiny. Tak proč se nám to zdá divné? Žijeme jen jeden pro druhého? Nebo jsou naše zážitky cennější, když je máme s kým sdílet? Marie Luise Ritterová bere svého čtenáře na opuštěné pláže i do rušných ulic. Vypráví příběh o vzdálených místech i osamělých večerech ve svém bytě. A o štěstí, které jí tato samota přináší. Kniha je výzvou k tomu, abyste si začali naplno užívat chvíle strávené ve vlastní společnosti. Protože tento čas je důležitý k tomu, abyste lépe poznali sami sebe.... celý text
Pro ženy Literatura naučná Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2024 , KazdaOriginální název:
Vom Glück, allein zu sein: Wie wir die Zeit mit uns selbst genießen können, 2024
více info...
Přidat komentář
Nepatřím k lidem, kteří si libují v samotě. Tedy, pokud nejsem sama doma, nečtu si, nekoukám na seriál nebo něco nehraju. Ale co se týká chození mezi lidi, potřebuju vedle sebe někoho, kdo by mi byl oporou. Ale jsou situace, kdy to ne vždy jde a tak jsem si řekla, že bych s tím měla něco dělat. A takový fajn startovací čára se mi jevila knížka Sama a šťastná.
.
Na první pohled má krásnou obálku, která na mě vyloženě působí pozitivně. Ale co obsah?
.
Hlavní hrdinka/autorka tady svým čtenářům předává své vlastní zkušenosti o tom, jak trávit čas o samotě. Jak samostatně cestovat, užívat si single život a cítit se přitom dobře.
.
Po celou dobu čtení mi kniha přišla hodně upřímná. A z toho Vám musí být jasné, že ne vždy to bylo pozitivní čtení. Občas byly momenty, kdy bylo znát, že hrdinka/spisovatelka není šťastná. Ale bojuje.
.
Sama a šťastná je zajímavá kniha plná hlubokých myšlenek, které si jako čtenář musíte vyzobat mezi řádky. To mi i značně prodloužilo dobu čtení na několik týdnů - na čtení jsem musela mít vyloženě chuť a čistou hlavu.
.
Sama a šťastná mi dělala dlouho společnost, ale mám dočteno. Relativně čtivou formou mi otevřela pomyslné další dveře k dalšímu sebe posouvání. Nebyla to špatná kniha, ale čekala jsem o malinko víc.
Upřímný a motivační průvodce na cestě k pochopení sebe sama a přijetí samoty.
Hlavní hrdinka (autorka) sdílí své zkušenosti s učením se být sama, aniž by byla osamělá. Rozdíl mezi samotou a osamělostí je totiž obrovský.
Kniha má dokázat, že čas využitý sám se sebou je kolikrát dokonce prospěšný.
A co vy - máte rádi chvilku pro sebe nebo potřebujete mít někoho vždy vedle sebe?
Marie se nezdráhá otevřít se a podělit se s námi o své pocity. Třeba spojené s cestováním, kdy se vydávala sama na cesty. Popisuje, jak ji tyto zkušenosti posílily a co vše ji naučily.
Jádrem knihy je rozdíl mezi samotou a osamělostí – dokazuje, že samota nás může učinit bohatšími, a nikoli dohnat k zoufalství.
Na cestách Portem, Mnichovem nebo Mexikem zjišťuje, že i bez někoho po boku se dá žít život plný dobrodružství a zážitků.
Co na knize oceňuji, je autorčina odvaha jít proti konvencím, které společnost často prezentuje — například, že být single je něco, co je potřeba napravit.
Na druhé straně ukazuje, že svobodný život může být stejně cenný jako být ve vztahu.
Chybí zde možná větší vyváženost mezi osobními příběhy a “radami, jak si užívat samotu v každodenním životě. Přesto ale kniha nabízí mnoho podnětných myšlenek a inspirací.
Chcete se naučit být spokojeni sami se sebou a žít naplno i bez partnera? Zjistit, že samota nemusí být zátěží?
A jaký je rozdíl mezi samotou a osamělostí?
Pak rozhodně sáhněte po knize.
Kniha Sama a šťastná od Marie Luise Ritterové mě zaujala svou upřímností a odvahou. Autorka se nebojí otevřeně sdílet své pocity spojené se samotou a ukazuje, že být sám nemusí znamenat osamělost. Místo toho přináší inspiraci k tomu, jak si užívat vlastní společnost a objevovat svět na vlastní pěst. Na cestách, které autorka popisuje, jsem cítila její snahu najít rovnováhu mezi svobodou a nejistotou, a musím říct, že mě to přimělo přemýšlet o vlastních životních prioritách.
Co mě na knize občas zarazilo, byla její až přehnaná potřeba hledat nové zážitky a stále někam utíkat. Někdy mi přišlo, že autorka v té samostatnosti možná ztratila něco podstatného – schopnost prostě být a užívat si přítomný okamžik bez nutnosti neustálého vzrušení. Přesto je Sama a šťastná knihou, která si zaslouží pozornost, zejména pro ty, kdo se chtějí naučit být spokojeni sami se sebou a najít krásu v každodenních maličkostech.
Je to hlavně kniha o sólo cestování, než popis každodenního života single lidí, kteří chodí od pondělí do pátku do práce a nemůžou nebo nechtějí strávit většinu roku někde na cestách. Je fajn, že si autorka našla, co jí vyhovuje, ale mohlo být předem inzerováno, že většině lidí, která hledá pomoc s každodenní realitou, bude její způsob života nedostupný.
Já sama a šťastná jsem a být single je pro mě trvalý, nikoli přechodný stav, takže jsem návod nehledala, ale zajímalo mě autorčino pojetí.
V některých pasážích se zamýšlí nad tím, jak lidé vnímají single lidi, nad jejich diskriminací ve společnosti, nad tím, co znamená samota a osamělost. Tyhle části byly dobré, ale čekala jsem, že budou tvořit většinu knihy, jenže tu ve skutečnosti tvořilo cestování po Jižní Americe a poznávání nových lidí. Zprvu pro ni bylo těžké být sama a musela se to učit. Jako pro introvertku a skutečnou samotářku pro mě byla nepochopitelná její potřeba s někým pořád mluvit a sdílet, stejně jako to, že si neustále dělala nové přátele a randila, takže sama vlastně moc nebyla.
“Když jste sami, učíte se také důvěře, což je rovnováha mezi svobodou a nejistotou, která vede k sebedůvěře ve vlastní schopnosti. Pokud si v sobě vypěstujete důvěru, že dokážete proměnit ambivalentní situaci ve svůj prospěch, budete se méně omezovat ve svém rozsahu působnosti."
Když si zrovna procházíte rozchodem, tak myšlenky obsažené na začátku knihy vhodně zapadnou na místo, jak potřebujete. Zbytek knihy je střídání deníkových zápisků s filozofováním. Pričemž u deníkových zápisků postrádám radost z čisté přítomnosti, z maličkostí. Pořád měla autorka málo vzrušení. Málo nových zážitků. Až mě to iritovalo. Možná taky už ztratila schopnost s někým žít, dělat kompromisy?
A však proč ne, že?
I takhle se dá žít samozřejmě, pokud autorce to vyhovuje a naplňuje. Do mého života ale tolik cestování nevejde, možná je to jen otázka priorit. Kniha se čte lehce, obálka se mi líbí.
Autorka v knize opakovaně popisuje, jak je nešťastná, protože je sama nebo jak je šťastná, protože je sama. Knihu jsem četla kvůli zařazení do Výzvy, jinak bych jí odložila po deseti stranách a o nic bych nepřišla.
Sama a šťastná
První kniha, kterou jsem znásilnila zvýrazňovačem. Tak urputně jsem podtrhávala, až jsem fixku vypsala do sucha....
Už Remarque v knihách psal, že jeden člověk pro někoho znamená čisté dobro a zároveň ten samý člověk, prob jiného znamená nestoudné zlo... Tak je to i s knihami, jedni tu samou knihu milují a druzí nechápou, proč něco takového šlo vůbec do tisku.
Myslím, že kniha je plná zajímavých myšlenek a zároveň chápu, že některé pasáže můžou vyznívat nemastně neslaně - nešťastně.
Já se s knihou zavřela na samotě u lesa a otevřela si k ní vínko. Od prvních stran jsem pokyvovala a říkala si, jo doprčic jo... Nebojím se ničeho víc než samoty a tahle knížka mě nakopla...
Jsem ráda, že jsem tuhle knihu "znásilnila", protože k podtrženým pasážím se budu ráda vracet, když zase budu mít pocit, že dělám něco špatně, protože společnost, protože předsudky, protože strach...
Uvědomila jsem si, kolik štěstí mám, když můžu číst, cestovat, ztrácet se a znovu se nalézat. A věřit v sebe... Protože pocit osamění, člověk jako já pociťuje zejména v interakci s jiným člověkem...
Otevřit se světu, být víc empatický, být naivní, optimistický...a třeba zjistíme, že to není tak tragické...že se najdou bytosti, kteří ten svět kolem vnímají úplné podobně. :)Držím palce :)