Šaman
Martin Fendrych
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370438/bmid_saman-h24-370438.jpg
4
42
42
Má schopnost vidět druhým do hlavy. Je to prokletí, nebo dar? Když se s těmito paranormálními vlohami narodí v rodině vysoce postaveného estébáka v době normalizace, má zaděláno na složitou cestu životem i k sobě samému. Otec chce jeho schopností využít „pro stát“. On sám umí předvídat hru druhých a učí to mladé tenisty. Stane se vyhledávaným trenérem anticipace. Narodil se ale pro sport? Neměl by být raději šamanem? Uvěřitelná fikce, anebo se ten příběh doopravdy stal? Autor k tomu říká: „Jakákoliv shoda se skutečnými postavami a jejich životními příběhy je náhodná.“... celý text
Přidat komentář
Občas mě Šaman sral a ti ostatní skoro vždycky, jako. Asi je to spíš pro ženský.
Zvlastni a hodne naturalisticka kniha, o zajimavych schopnostech jednoho neobycejneho cloveka. Uplne me ale dostal autoruv bezprostredni a kruty popis, napr. pri popisu Samanovy tchyne: "na propadle hrudi zbytky nader visici dolu jak susici se, uriznute veverci hlavy, jako dve prazdne kapsy naruby vytazene z kalhot". Na zacatku jsem se do knihy vubec nemohla zacist, zajimave to zacalo byt az po vztahu s Barborou. Druha polovina knihy uz ubihala o poznani svizneji. Nemohu rict, ze to byla spatna kniha, jen mi svym stylem psani asi nesedla. Zaver prekvapivy. A cekala jsem, ze nekdo rekne, ci dcera Dita je... jako (asi uz taky zazivam pocit karin).
Vůbec to není špatné. V podstatě vztahový román od mužského autora, velmi sympatický, s mnoha náznaky, citlivě zapojující "šikuly" z minulých dob. Na konci jsem to čekal horší, polootevřený konec mi celkem vyhovuje. Otázka manipulace, empatie, strachu z neznáma, ze smrti, z bolesti. Dočetl a ještě chvíli nechával doznít a odeznít. Jsou věci, na která je občas lidská psýcha krátká.
Pro mě příjemné překvapení. Autora jsem vůbec neznala a knížku jsem si vzala spíš jen do počtu bez nějakého očekávání. Ale příběh se mi líbil. Možná právě proto, že tam nejsou žádné velké dějové zvraty a chvíle napětí. Ale naopak je to dobře vyprávěný obyčejně neobyčejný život muže s nadáním. Kniha odsýpá, nejsou tam zbytečně dlouhé pasáže a popisy. A po dočtení zůstal příjemný pocit.
Zajímavá kniha, se zajímavým nápadem... ale tak nějak pořád jsem čekal, co se z toho vyvine... a ono nic :)
Předně mě zaujal popis "schopnost vidět druhým do hlavy", to musí bejt přece super knížka! Ok, zas taková bomba to nebyla, ale číst se to dalo jako, trochu mi neseděl styl vypravování, ale o to bylo živější jako. Co se týká zmiňovaných "scén" s krví nebo třeba s olizováním se navzájem apod... na to říkám proč ne, mezi námi jsou různá individua. A pro mě byly tímto postavy zase o něco více... autentické. Co se týká příběhové linie, víc mě bavily ty části právě o šamanovi a Karin, ty části o tom, jaký byl jeho otec hovado mě tolik nebraly. A navíc díky postižení z práce mi fakt vadilo, že text není zarovnaný do bloku, nebo už je to přežitek? :)
Moje druhé setkání s autorem. Kniha mě donutila značně zpomalit tempo čtení. Z poklidného začátku se dostalo k částem, které pro mne byly už přes čáru.(stejné části, o kterých píše alzbeta4340) . Přenos energie z jednoho člověka na druhého není fantazie, také jsem to zažila. Zajímavě popsané povahy lidí, jejich strachy, láska, vášeň, lhostejnost,nadřazenost, slabá sebedůvěra a další,jak to mezi lidmi je. To jsou pro mne klady knížky. Jiným způsobem podobné knize "Jako pták na drátě". Obě knihy místy laskavé a na druhé straně drsné. A co se týče jakékoliv sportovní hry, kdo neumí číst soupeře, nemůže vyhrát.(vlastní zkušenost)
Začátek této knihy mě moc nebavil, kdy autor líčil šamanovo mládí a vztahy v rodině a s otcem. Zhruba v polovině se to změnilo a postupně jsem se vcítil do povahy šamana, jeho trenérské práci v tenise i léčitelské praxi. Četlo se to dobře, ale očekával jsem něco více, nějaký hlubší smysl.
Šaman je muž obdařený zvláštními psychickými a léčitelskými schopnosti a čtenář ho sleduje od jeho dětství až do dospělosti. Přiznám se, tohle téma mi není úplně blízké. Dokud se ale děj týkal poznávání svých schopností a pochybností, jak s nimi naložit, zdálo se mi tohle jako velmi dobré čtení. Jakmile ale autor popustil svou fantasii naplno a začaly scény s vránou, menstruační krví nebo běháním kolem postele, už to nebyl text, který by mě nějak nadchnul.
Nicméně si myslím, že by tahle kniha mohla mnohé zaujmout. Těžko ale říct, jestli tito čtenáři sáhnou zrovna po knize pana Fendrycha.
Poznámka na okraj: Na přebalu knihy je uvedený podrobný životopis autora, který na mě působí až směšně (anebo je to parodie, kterou jsem nepochopila). Opravdu je nutné sdělovat, že autor odešel z VŠ po dokončení šesti semestrů, anebo že v roce 2008 vedl v zimním semestru "blok expertů" na MU v Brně?
Martina Fendrycha čtu rád i jako komentátora, Šaman mě ale z jeho knih zaujal asi nejvíc. Paráda!
Martin Fendrych mě už podruhé neskutečně příjemně překvapil. Podobně jako od první knihy, kterou jsem od autora četla (Slib, že mě zabiješ), jsem od Šamana nečekala víc než oddechové čtení a byla jsem opravdu zaujatá nevšední postavou, dějem, prolínáním časových rovin i hloubkou sdělovaného. Pasáže léčení i vztahu s Karin byly neuvěřitelně silné, na knihu budu dlouho vzpomínat a rozhodně ji doporučovat ke čtení. Kredity knize naprosto zbytečně ubírá poměrně velký počet pravopisných chyb - což je fakt škoda.
Martin Fendrych mě příjemně překvapil. Je to velmi dobře napsaný příběh, který vás donutí k zamyšlení a má úžasnou atmosféru. Rozhodně doporučuji náročnějším čtenářům, kteří mají rádi knihy, které mají více dějových rovin a vyžadují větší soustředění.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2018 | Šaman |
| 1998 | Jako pták na drátě |
| 2009 | Slib, že mě zabiješ : blogoromán |
| 2003 |  Samcologie |
Autor umí psát, umí vtáhnout do děje, má nádherný jazyk a vynikající vykreslení postav. ALE ta jeho repetitivnost strašně otráví čtení a vůbec celý dojem z knihy. Dokola na různých místech opakuje stejné myšlenky, až čtenář váhá, jestli autor nemá problémy s pamětí. Také mě trochu rušilo neustále přeskakování v čase, bylo toho moc. Sumasumárum, zklamání. Hvězdičku přidávám za pár pěkných nosných ezo myšlenek.