Samarkand
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501695/bmid_samarkand-4D1-501695.png
4
114
114
Lidé válku o svůj svět definitivně prohráli. Stali se otroky, lovnou zvěří, chovným dobytkem nových pánů – upírů, nestvůr, psychopatických bohů, démonů a dalších tvorů, pro něž není v žádném lidském jazyce jméno. Smířil jsem se s tím stejně jako ostatní. Přežít v Samarkandu, v sídle nových vládců světa, je ještě těžší než jinde. Ale já jsem šťastný. Miluji svou krásnou ženu a těším se na dítě, které chová pod srdcem. Udělal bych pro ně všechno.... celý text
Přidat komentář
Nemohu něž souhlasit s předchozími komentáři od PetrCepek a R.Nevřivý.
Také po skvělém Seržantovi a Veteránovi mne klesající tendence posledních dílů trilogie neodradila od koupi další knihy od autora. Těšila jsem se, že se znovu začtu do světa mého oblíbeného Spasitele. Už jen počet stránek dával vědět, že to bude čtení na jedno odpoledne, ale i tak jsem doufala v tehdejší kvalitu. No a tak nějak úplně ne.
Kvituji s povděkem, že děj rychle plyne (ještě aby ne, když je to jen 200 stran) a začátek byl velmi slibný. Jenže pak se k závěru knihy octneme na pořádně prudké skluzavce pacifikace, likvidace a zabíjení a vytrhne nás z ní až epilog. Je trochu škoda, že nám zase hrdina nabývá potřebné dovednosti přesně ve chvíli, kdy by bez nich dalšího protivníka neporazil. Tentokrát autor naznačí, že to hlavní postavu něco stojí/bude stát.
SPOILER
Navzdory mému průměrnému hodnocení, kniha nadhazuje věci, o kterých bych si ráda přečetla více. Například by bylo fajn konečně se dozvědět něco víc o boji o Sevastopol, jak se stal Spasitel "bohem", o archoxiru a jak ho získal právě Požírač démonů.
A tak stejně jako před touto knihou, doufám v další díl.
Opět laskomina od pana spisovatele. Moc pěkní technologičtí "čarodějové". Mňamka! Maximální doporučení! (tohle bych chtěl vidět natočené např. na Netflixu! s perfektníma trikama! Mamííííí já to chcíííííí!)
No, hned první zážitek, když jsem to večer v posteli otevřel, začaly se sypat stránky, no takhle mizerně stvořenou knihu jsem snad ještě neviděl.. a děJ? no asi jsem byl ovlivněn, neb ,,, no znáte Žambocha. Něco skvělé, něco slušné, něco slabé. Tam asi patří tohle dílko. Řekl bych do metra či autobusu, ale sbírat stranky po zemi by se mi asi nechtělo.Číst se to dá, je tam pár docela napínavých okamžiků a pak zas nuda, průměr, známé"sakra to jsem už někde ..." znáte to.
No, Kapitána jsem pochválil. Tohle tedy ne.
Taková průměrná Žambochovina :) sice čtivá, ale hrdina je snadno zaměnitelný s Baklym, Koniášem, JFK a dalšími. Překvapení se moc nekonalo, četlo se to jedním dechem.
Samarkand
Tohle jméno nese nejen třetí největší město Uzbekistánu, ale také nový příběh Miroslava Žambocha ze světa Drsného Spasitele. A přestože, jsem se na návrat do postapokalyptického světa plného upírů, magie, nových i starých bohů a nepředstavitelně mocných technologií těšil, stejně jsem k němu přistupoval s menšími obavami. Posledně jsem byl totiž zklamán z dvou nových dílů Baklyho, které se opravdu vlekly a byly plné "dějové vaty".
Tady naštěstí celkem jednoduchý příběh odsýpá a jedna akční scéna střídá druhou, také mezi kapitolami máme děj z pohledu "padouchů". Právě části s hrdinovými protivníky mě bavily nejvíce, díky vykreslení jejich charakterů, motivací a celkového fungovaní tohohle postapokalyptického světa.
Hlavní hrdina je tu totiž jednoduchá mašina na zabíjení, která má sympatické důvody proč koná to co koná, ale nebudete se o něj bát. Jak už to u Žambochových protagonistů bývá, se stupňujícím se nebezpečím a rostoucím "levelem" protivníků posiluje i sám hrdina a překonává jednu překážku za druhou (avšak autor se snaží popsat, že to hrdinu něco stálo).
Nic nového ani překvapivého. Klasická a slušně napsaná "žambochovina". Přirovnal bych to ke kvalitnímu béčkovému filmu s větším rozpočtem. Hodně násilí páchaného na upírech, démonech a další havěti s adrenalinovými popisy akčních scén a gurmánským vychutnáváním si místních pokrmů.
Komu se líbil Drsný Spasitel bude zřejmě i tady spokojen
Eh. Nalakal me titulek "Ze světa Drsného spasitele", který me v ramci zanru bavil nasobne vic. Zajimavejsi hlavni hrdina, dekadentni (az za hranou) erotika, kralovna upiru, vice post-apo elementu. Zkratka nejen akce, ale spousta podpultoveho koreni. Samarkand naopak stoji pouze na prehnane akci s nezajimavym hrdinou (ktery se da charakterizovat asi jen tim, ze je veteran a rad by klid). To nejhorsi co jsem od Zambocha cetl. Presto bych byl rad, kdyby k rozsirovani sveta (ale jinak) dochazelo i v budoucnu.
Posledních šest let jsem si u románů mého oblíbeného autora připadal jako skalní fanoušek fotbalové Sparty, který nepřestává doufat, ačkoliv mu jeho milovaný tým přináší jedno hořké zklamání za druhým. Stále věří, že se to snad příště opět zlepší.
Kratičká přímočará novela Samarkand by možná mohla být první vlaštovkou. Mnozí sice určitě namítnou, že hlavní hrdina je pouhý recyklát Baklyho, že si Žamboch hodně vypůjčil z vynikající Deváté sféry Martina Moudrého nebo že jde o přehnaný mišmaš, podobný dortu pejska s kočičkou. Nejspíš by všichni měli pravdu, ale pořád se Samarkand - na rozdíl od předchozích autorových knih nedávné minulosti - dá číst bez neustálého přeskakování balastových odstavců či stránek, zívání nudou a zoufalých povzdechů.
PS - Jak znám Žambochův talent pro stoprocentní využití každého slušnějšího nápadu, tak nejpozději do roka očekávám prequel Sevastopol a sequel pojmenovaný třeba Dušanbe :-). A já si je jako správný Žambochův fanoušek poběžím hned koupit...
Samarkand, město lidí a démonů. Vlastně hlavně démonů, lidé jsou zde převážně za otroky, sluhy, případně potravu. Miroslav Žamboch v této dvou set stránkové novele předkládá klasický příběh muže, bojující nejen s démony, ale i se svou minulostí a se sebou samým. Příběh muže ochotného položit svůj život za záchranu své rodiny. Ano nic sofistikovaného, ani nového, u autora klasické schéma, ale upřímně spousta fanoušků ani netouží, aby Žamboch experimentoval a psal nějak novátorsky, zcela jinak. Jsem rád, že se autor vrátil do světa Drsného spasitele a doufám, že to nebyl jeho poslední návrat.
Jeden božský superman, mnoho zbytečných čarodějů a spousty násilí a brutality. A takový to byl zajímavý začátek. Současná fantasy se snad teď píše trochu jinak, nebo prostě na tuto krvavou fantasy, není ta správná doba. Bohužel, mně se tento příběh zdál až moc jednoduchý, protože brzo zjistíte kdo se stane vítězem.
Opět mně pan Žamboch hodně zklamal.
Slovo Samarkand je ve skutečnosti název třetího největšího města Uzbekistánu.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Za mne skvělý příběh ze světa drsného spasitele. Žamboch prostě umí a neustále to dokazuje. Doufám, že budou ještě nějaké další příběhy z tohoto světa.