Samarkand
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501695/bmid_samarkand-4D1-501695.png
4
114
114
Lidé válku o svůj svět definitivně prohráli. Stali se otroky, lovnou zvěří, chovným dobytkem nových pánů – upírů, nestvůr, psychopatických bohů, démonů a dalších tvorů, pro něž není v žádném lidském jazyce jméno. Smířil jsem se s tím stejně jako ostatní. Přežít v Samarkandu, v sídle nových vládců světa, je ještě těžší než jinde. Ale já jsem šťastný. Miluji svou krásnou ženu a těším se na dítě, které chová pod srdcem. Udělal bych pro ně všechno.... celý text
Přidat komentář
Dnes za 3* Řekl bych spíše, taková delší povídka. Neurazí, nenadchne... Ale jako vše od Žambocha, čte se moc dobře.
Přiznám se bez mučení, že to byl můj první přečtený "Žamboch", kterého jsem zakoupil u Komára na Světě knih. Chtěl jsem si přečíst "jednodušší", rozuměj kratší knížku, abych nakoukl do jednoho ze světů pana autora. Mohl jsem si vybrat Koniáše nebo jakoukoliv jinou jeho knihu, která na mě kouká z knihovničky, ale zaujala mě tato.
Svět je to zajímavý a rád bych se do něj ještě vrátil (příležitost mít budu), abych ho ještě víc prozkoumal a "zažil". Zatím mi to přišlo místy složité, nebo spíš takové přehnané/přepálené. Řekněme, že těch fantasy/sci-fi prvků je tam až moc (upíři, lidé, vojáci, vylepšení vojáci, lidé, upíři, do toho démoni, požírači démonů, bohové, umělé inteligence, kouzla, magie, sečné zbraně, palné zbraně, jiné sféry a další) a přitom to začínalo jako příběh zřejmě obyčejného člověka, kde hlavní roli bude hrát město Samarkand.
Naproti zmíněnému "bordelu" je akce přehledná, napínavá, zajímavá, pokaždé jiná, stejně tak vyprávění rozkrývá postupně karty a závěr je uspokojující. (78%)
Parádní brakovka z vcelku promyšleného světa Drsnýho spasitele, vhodná na zkrácení odpoledne a večera po vytrhnutí osmičky.
Ty 4 * je za 1. polovinu knihy. Tam to ještě vypadalo, že se autor vrátil k stylu svých prvních knih a opustil od těch posledních šíleností především s Baklym. Samozřejmě to na knihy s Koniášem nemělo, ale mělo to určitý smysluplný dějový vývoj. Pak najednou jak když mávneš proutkem a je tady jak od flašinetáře kolem dokola omílané téma nesmrtelného hrdiny a pobíjení stovek mrtvých. Zachrání to částečně alespoň normální závěr.
Krátká a svižná oddechovka.
Příběh je přímočarý, rychle odsýpá, trochu mi to připomnělo koncept Johna Wicka (naštěstí nikdo nikomu psa nezabil:D).
Odkaz, který zde nalezneme na knihu Drsný spasitel, mě přijde úsměvný a líbí se mi (ač je opravdu malý).
Pohledy napsané i ze strany postav na opačné straně "barikády" byly příjemným zpestřením.
Dle mě má kniha potenciál se dál rozvíjet, ne však nutně z pohledu hlavní postavy tohoto příběhu.
Závěrem stačí jen říci, že pokud se k tomu postavíte jako k desertu před hlavním chodem, nemusíte být notně zklamáni - já nebyla;)
Tenhle chlap má teda pořádný meče... a výdrž. Jak už to tak u Žambocha bývá. Přežít v Samarkandu zvládnou totiž jen ti opravdu silní.
Tenhle příběh ze světa Drsného spasitele můžu jen doporučit. Je to vyloženě oddechovka (jo, Žamboch má i daleko propracovanější charaktery) - vyloženě jde o to, aby se ne tak úplně obyčejný chlap probojoval armádou upírů, lidí a démonů ke své milé a dítěti. Na druhou stranu - akce je tam až až. :) A když je jeden fanoušek, četl by cokoli, no ne? :)
Taky znáte ten pocit, když si jen tak kráčíte ulicí, snažíte si zapamatovat, že máte kromě chleba koupit ještě vajíčka a než se nadějete, bojujete s démony v několika dimenzích a podrážky vám kloužou pod vnitřnostmi radioaktivních monster? Ne? Tak to jste asi nečetli Samarkand.
Kick-ass jaký milujeme, očekáváme a vyžadujeme. Možná trochu kick-assovitější, než je u Žambocha zvykem, možná trošku přitažené, ale nic co bychom se zatnutím zubů nepřekousli. Jen tak dál.
Byl jsem v tom celkem zmatenej, ale nakonec to nebylo úplně tak špatný. Všem prostě natrhne zadní spodní část těla a tak to má být :)
Volně navazuje na Drsného spasitele. Jako jednohubka to není vůbec špatné, škoda, že je to tak krátké.
Mělo to být volné pokračování Drsného spasitele, ale nemělo to toho ducha, něco tomu chybí. Dá se říci, že je příběh povrchnější, zjednodušující. Ze setrvačnosti a sentimentu dávám o hvězdu víc, ale kdyby příběh napsal jiný autor, neprošlo by mu to u mne tak lehce.
Akční quest muže, který se zbavuje lidství, aby odhalil svou podstatu a jako nezničitelný borec zachránil svou lásku a narozené dítě ze spárů vládkyně upírů a pána démonů. V každé kapitole se objevuje o level těžší nepřítel a náš hrdina se krok za krokem stává smrtonosnějším. Příběh jak z PC hry.
Žádnou odpověď
jsem mu neslíbil,
ale i z otázky
se člověk může dozvědět
spoustu věcí.
Na obalu knihy se píše, že se jedná o příběh ze světa Drsného spasitele. Ano, to je sice pravda, ale nečekejte Drsného spasitele. Sice se v tomto příběhu objeví, ale jedná se už jen o jeho sochu s rotačním kulometem v rukou. Ano, z Drsného spasitele je v tomto příběhu už je BŮH. Ale to neznamená, že nepřijímá dary. Nejlépe nějakou tu mrtvolku zakopanou u nohou jeho sochy. A když to uděláte, možná na vás ta jeho socha i mrkne. Ale nechtějte po něm raději nic, dejte dar, a jen se usmějte :-)
Citát: Muž s jednou rukou vařil čaj a leštil porcelánové hrníčky.
Po sérii Kapitán, Veterán a Válečník, se mistr Žamboch opět vydal trochu jinam. Ale když se nad tím čtenář zamyslí, tak zas tak jinam to nebylo. Opět zde vládne magie, jako v již zmíněných, ale zde je toho trochu víc. Nějaké to sci-fi, zamotané magií a lidská podstata, láska, žal, vztek a um, to vše se skloubí v této dobrodružné záchraně. Proč záchraně? Inu, když vám unesou těhotnou ženu, jste určitě schopni se vydat po stopách únosců a pěkně jednoho po druhém likvidovat. Pro svou rodinu uděláte všechno. A když se vám cestou pomsty vrací dávno zapomenuté schopnosti, děláte to vlastně s radostí. I když se bojíte, kam to povede.
Malá ochutnávka:
Sledoval jsem, jak muže prohledává a to, co jsem přehlédl, schovává do svých kapes. Byl pečlivější než já. Měl jsem pocit, že jeho finální prohlídka bude ještě pečlivější.
Ten čtvrtý ještě žije, upozornil jsem ho.
To nevadí, já si s ním nějak poradím, mávl rukou.
Beznohý muž to zaslechl, něco řekl, ale nerozuměl jsem mu.
Jeho věc, jeho a nákupčího mrtvých. . .
Líbí se mi, jak to pan spisovatel pojal. Hlavní hrdina si toho ze své minulosti moc nepamatuje, ale ví, jak všechno funguje. Ale moc se nad tím nepozastavuje. Řídí se heslem: Hlavně, že to funguje, neptejte se jak a neřeš to. Tak že jsem se neptal, neřešil a byl jsem strašně rád, že mu to fungovalo. Chvilku jsem si tedy připadal jak ve Hvězdných válkách, ale podstata příběhu je drsnější, krutější a krvavější. Malá jednohubka na dvě stě stranách. Rychle a pohodově se to četlo. Sice to mohlo býti delší, ale myslím si, že pan Žamboch toho v poslední době napsal docela dost, a tak má právo na něco povídkovějšího.
Pět Hetešáků, ať se bohové nezlobí.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )
Citát: Ideální je potřeby uspokojovat současně, násobí to rozkoš.
Typický Žamboch. Akce střídá akci, na několika místech je připomenut "Drsný spasitel". Technologie a magie se tradičně proplétají a konec není tak strašně uspěchaný jako ve "Válečníkovi". Jediné, co mi ke konci trošku kazilo čtení, byl pocit, že kniha byla původně mnohem delší a některé kapitoly byly vyškrtány.
Well, můj první Žamboch a taková slabota... Mám zkusit číst i nějaké jeho starší věci? (Ptám se sám sebe...)
Celý děj připomíná klasickou střílečku a la Doom. Hlavní hrdina jde, neustále se objevují nepřátelé, aniž by dávalo smysl, proč že se objevují, a on je likviduje. Ze začátku slabí nepřátelé, ale postupně se hrdina stává silnějším a silnějším (aniž bychom věděli proč) a nepřátelé také, až vše vyústí ve finálního bosse. Na odreagování si na počítači trochu zastřílet, proti tomu nic nemám, ale proč by to proboha člověk měl číst?
Čte se to příjemně, moc překvapení se nekoná. Takový autorův klasický postupný přerod ze zdánlivě normálního človíčka na meganabušené monstrum. Ale jako oddechovka se to četlo velice příjemně a užil jsem si to. Tak mezi 3-4 vybráno za 4 body.
Drsny spasitel to nie je, no pribeh sa na stvrtinovom rozsahu snazi prikryt rovnako prepracovany pribeh - takze je tam samozrejme plno nahod a nepravdepodobnych rozhodnuti, ktore nas vedu k zaveru ;o).
Keby som nebol velkym fanusikom, tak z hodnotenia by som racionalne ubral este jednu hviezdicku. Ale pri citani som sa bavil, o tom ziadna debata.
Velice průměrná kniha, možná spíše novela. Od pana Žambocha jsem čekal rozhodně více.
Je to taková jednohubka, plná akce, ale chyběla mi tam větší hloubka.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Ten příběh je docela prostý. Válečný veterán se živí jako automechanik, miluje svou ženu a těší se na dítě, které se má brzo narodit. Prostě obyčejný chlap, na jehož jméně ani moc nezáleží. Poklidný život se mu však změní v noční můru, když jeho dům přepadnou neznámí rabiáti a jeho ženu při tom nešťastnou náhodou postřelí. Naštěstí má Samarkand kliniku a hrdina má u jejích majitelů řekněme otevřený účet. Takový VIP klient si pak může dovolit nejen luxusní opancéřovanou sanitku, ale i nadstandardní lékařskou péči. Kdo zná Žambochovu tvorbu, už asi tuší, že z obyčejného automechanika s nejasnou pověstí se – zatímco boje houstnou a musí čelit čím dál silnějším protivníkům – stává takřka nadpřirozenými schopnostmi obdařený bijec. Přitom jde v rámci příběhu o přirozený vývoj hrdiny a to je potřeba autorovi přičíst k dobru. Stejně jako to, že šikovně přeskakuje mezi jím a táborem padouchů a tím dodává příběhu větší napětí.
Ostatně o autorově spisovatelském umu svědčí i to, jak mistrně dokázal i na ploše necelých dvou set stran postupně dávkovat informace. Fanoušky Drsného spasitele pak odměnil několika milými odkazy na něj. Samarkand je pro ně hezkým dárkem a pro ty, kteří se snad s touhle klasikou nesetkali, by mohl být hezkou vstupní branou do světa upírů, démonů a drsných mužů.