Samostudijní kurz politického islámu
Bill Warner (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290320/mid_samostudijni-kurz-politickeho-islam-XXf-290320.jpg
4
19
19
V médiích se objevuje řada názorů na islámskou doktrínu, ale žádná fakta. Nikdo totiž nestuduje základní zdroj znalostí o skutečné povaze islámu – Mohameda a Alláha. Tento samostudijní kurz vychází ze tří islámských zdrojových textů: koránu, síry (Mohamedova životopisu) a hadísů (jeho tradic). Pokud budou vaše znalosti vycházet z těchto původních textů, bude je možné ověřit a vaše porozumění bude mít pevné základy. Korán i všechny ostatní islámské texty jsou napsány tak, aby byly těžko srozumitelné. Když však odstraníme umělý jazyk a nahradíme ho jednoduchou češtinou, získáme něco ohromujícího. Díky tomuto kurzu se zbavíte všech nejasností ohledně islámu. Pochopíte, co stojí za událostmi v islámském světě a co to znamená pro naši civilizaci.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2016 , CSPI InternationalOriginální název:
A Self Study Course on Political Islam Level 1, 2011
více info...
Přidat komentář
V jedné diskuzi anglický imám označil Billa Warnera za skutečného znalce islámské doktríny. Pro ty, kdo se chtějí dozvědět o Islámu víc, je kniha skvělým vodítkem, na co se zaměřit při studiu Islámu.
Výborné. Konečně někdo něco takového sepsal. Islám je tajemstvím po staletí a možná ani samotní muslimové nevědí, že jsou součástí politického tažení proti Evropě. Pokud budeme mít informace, máme aspoň minimální šanci neopakovat chybu v historii.
Velmi se mi líbí práce se statistikou a základními prameny. Jasné oddělení lidí (muslimů), kteří nemusí být špatní od systému (politického islámu), který je možné kriticky hodnotit.
Toto je agitka proti islámu. Zde nejsou předložena fakta pro kritické zkoumání, není zde místo pro pochybnost, natož opoziční názor. Naopak názory prof.Warnera jsou zde vícekrát opakovány, aby si je ubohý student lépe vryl do paměti. Tyto názory jsou podepřeny silou autority a silou statistiky, nikoli argumentem.
Když jen trochu přeženu: Všechno co Mohamed řekl o ne-muslimech a vše co udělal, mělo sloužit k jejich zničení nebo podrobení. Všichni muslimové se mají snažit být jako Mohamed, porážka ani mírové soužití se nepřipouští. Tyto jejich snahy jsou politický islám, a ten se musí zastavit. ("Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno", říká tím Warner).
V knize je popsán politický vliv islámu na společnost. Lidé na západě často vnímají náboženství jako něco vnitřního a čistě osobního. Ale v tomto myšlenkovém kontextu nelze islám považovat za náboženství, protože ten klade důraz na vnější a společenské uspořádání. V konečnému důsledku je tedy funkční politickou ideologií s vlastním politickým programem. V dnešní době už nemá většina náboženství přímý vliv na stát, ale islámské země se v tomto liší. Ukazuje se, že islám je teokratický systém s vlivem na politiku státu. Zatímco náboženství jsou něčím spíše duchovním, tak islám je politikou. Náboženské aspekty islámu nemá význam kritizovat. Může být úplně jedno, který anděl nadiktoval Mohamedovi Korán. Politickou část můžeme kritizovat jako jakoukoliv jinou ideologii. Kniha systematicky popisuje oblasti, kterých se dotýká politický vliv islámu. Shledáváme, že tato část je v rozporu s naší sekulární kulturou a demokracií. Je dokonce v rozporu se samou lidskostí, protože se protiví listině základních práv a svobod. Díky této části islám selhává i nábožensky. Nemocná společnost očividně nedokáže vytvořit žádné duchovní velikány a tak je zločinec z pozdního starověku považován za vzor hodný následování. Islámský duchovní je dokonalý oxymóron, protože žádný duchovně založený člověk nemůže následovat Mohameda. Křesťanství bylo v naší historii určitým mezistupněm v našem vývoji k co nejspravedlivějšímu právnímu řádu. Islám ale nefunguje jako mezistupeň a přináší pouze zaostalost, protože jím vytvořená kultura je svázána neměnnými náboženskými dogmaty. Vědecká vyspělost všech arabských zemí Blízkého východu mimo Izrael je naprosto zoufalá navzdory tomu, že tento region je jednou z kolébek civilizace a měl by mít teoreticky náskok. Informace v této knize by měl znát každý občan České republiky, protože by se mělo jednat o součást obecného vzdělání. Nezbývá než doporučit. 85%
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Právo šaría pro nemuslimy |
| 2015 | Síra – Život Mohameda |
| 2016 |  Hadísy – Mohamedova sunna |
| 2016 | Samostudijní kurz politického islámu |
| 2017 | Věcná argumentace – Jak debatovat o islámu |
Chtěl bych jen varovat před pamflety tohoto autora, neboť pan Warner, mimochodem autodidakt, na to jde ve stejném duchu jako nechvalně proslulá organizace takzvaného Islámského státu.
Ano, vše o čem autor tvrdí, že se nachází v hlavních textech Islámu, tj. Koránu, Prorockých tradicích a Prorokových životopisech tam skutečně je, či se dá při "troše dobré vůle" odvodit, problém je v tom, co například Majid Nawaz nazývá "bezduchým čtením."
Takže když autor líčí nesvéprávné historické postavení jinověrců v muslimských zemích, hrůzy jim činěné, když se barokně pobuřuje nad krutostmi šaríi, popisuje absurdity postavení žen v muslimské společnosti, krutosti a rozpínavost muslimů atd., decentně přechází zásadní věc: muslimové, křesťané, židé atd. se v reálných životních podmínkách své posvátné texty v drtivé většině nesnažili - protože z nejrůznějších příčin ani nemohli - uvést do praxe do posledního písmene.
Islám, jako každé jiné náboženství, je výsledkem kompromisů s politickou realitou, potřebami správy státu, odlišnými kulturními prostředími obřího Chalífátu, ekonomickými potřebami té které muslimské říše, etnickými zvyklostmi na různých místech atd.
To, co autor popisuje ve svých pamfletech, je ideál muslimů 7. století; sen, iluze, přelud - nikdy neuvedený a neuveditelný do praxe. Snaží se o to z nejrůznějších, povětšinou zištných příčin jen nejrůznější organizace extremistického typu jako například zmíněná ISIS a jak to dopadá víme: nejvíc jí trpí a nenávidí sami muslimové.
Čeho jsme dnes svědky, to znamená hypertrofované větve fundamentalistického Islámu, je otázkou posledního půlstoletí a výsledkem specifické politicko-ekonomicko-sociologické situace muslimského světa, působení Západu na něj a jeho účelovým zneužíváním jak ze strany muslimských, tak nemuslimských politiků.
Možná, a je to dost pravděpodobné, je Islám k politickému zneužití náchylnější (neboť na rozdíl od takového křesťanství je ve svém základu i politickou ideologií), nicméně je možné, že až se bouře přežene, převládne místo radikální, nesnášenlivé a politické verze Islámu zase ta jiná, lidová a apolitická, např. Súfijská větev.
Jako všechna náboženství, tak i Islám, je totiž zároveň sklenicí poloprázdnou a poloplnou - záleží jen na lidech.